Mašínové věřili, že musí dojít k povstání a odboj bez zbraní neexistuje: Skutečný příběh za filmem Bratři

V noci ze 3. na 4. října 1953 se Ctirad Mašín (†81), Josef Mašín (91), Milan Paumer (†79), Václav Švéda (†34) a Zbyněk Janata (†23) pokusili překročit hranice mezi socialistickým a kapitalistickým blokem. Odjeli předtím z Československa a z území tehdejší NDR se pokusili proniknout do Západního Berlína. Chtěli emigrovat a pak bojovat proti vládě komunistů v naší zemi. Podařilo se to třem, zbylí dva byli roku 1955 odsouzeni a popraveni.

Vychováni k odboji

Starší ze dvou bratrů, Ctirad, se narodil 11. srpna 1930 a Josef o dva roky později, 8. března. Kromě nich měl Josef Mašín (†45) a jeho žena Zdena Mašínová (†49), rozená Nováková, ještě dceru Zdenu (89) narozenou jen o další rok později.

Josef Mašín starší byl armádní důstojník prvorepublikové Československé armády. Roku 1939 odmítl kapitulovat před nacisty, a tak byl suspendován a odešel do ilegality. Tam se stal členem legendární odbojové zpravodajské skupiny Tři králové.

Zdena ho podpořila a celou výchovu i vštěpování správných zásad vzala na sebe. Od té doby je však doma pravidelně navštěvovalo gestapo, které Zdenu, včetně tchyně a všech tří dětí, vyslýchalo.

"Pokaždé, když přišli, si od nás něco vzali, takže postupně náš byt úplně vyrabovali," vzpomíná v pořadu Příběhy 20. století pro Český rozhlas Plus Josef Mašín. "Co jsme tam měli zásoby jídla, tak je ukradli, auto nám sebrali, pak jsme byli vyhoštěni z důstojnického domu v Praze a přestěhovali se do Poděbrad, kde naše maminka s pomocí sehnala domek," pokračuje.

OSCAR 2024

Česko má svého favorita na Oscary: O sošku zabojuje kontroverzní příběh bratří Mašínů

Šikana od gestapa

Domovní prohlídky a rabování však pokračovaly i tam. Šikana od gestapa spoléhala na to, že Josef starší časem poleví ve své pozornosti a ukáže se u své rodiny. "Já bych ani neřekl, že bychom se jich báli. Pro nás to byli nepřátelé. Ale nějaké obavy si nepamatuji, že bych cítil," říká Josef, kterému tehdy bylo 8 let. S ním, ale hlavně se starším Ctiradem se v té době otec opravdu i přes důsledné prohlídky dokázal párkrát sejít a promluvit si. Chlapcům tak 'otcovský vzor' nechyběl, naopak byli později odhodlanější.

I přes všechnu obezřetnost byl 13. května 1941 Josef Mašín zatčen a v lednu 1942 sebralo gestapo i Zdenu. Jejich děti měly být dány k adopci. To by však byl problém, protože dcera Zdena byla postižená, nezvládala chodit a takové nacisté zabíjeli.

Zachránila je babička z matčiny strany Emma Nováková, která zvládla gestapu vysvětlit, že se o děti postará a vychová je v říšském duchu, což sice neměla v plánu, nicméně to stačilo.

Zdena s Josefem měli ve věznici na Pankráci možnost strávit poslední měsíce vedle sebe – tedy ve své blízkosti, komunikovat spolu samozřejmě nemohli. Tam se Zdena také spřátelila s Miladou Horákovou. Josef starší už se ze žaláře nedostal a byl popraven 30. června 1942 při hromadné popravě 73 lidí na střelnici v Kobylisích. Zdena byla o měsíc později téhož roku propuštěna.

Rychlé vystřízlivění po válce

Po květnu 1945 nastala chvilková euforie a vítání Rudé armády. Zdena později dokonce vstoupila do KSČ. Josef Mašín starší byl in memoriam povýšen na brigádního generála, pojmenovali po něm ulici, jeho žena dostala od prezidenta medaili Za zásluhy I. stupně, synové vyznamenání Za chrabrost. Poměrně brzy však došlo k vystřízlivění, když postupně vycházelo najevo, v čem všem politici KSČ lhali. Začaly vykonstruované procesy, popravy, konfiskování majetku a ovládání lidí.

Bratři Mašínové nemohli nastoupit na školu podle svého výběru. Rodina se musela vystěhovat z poděbradského domku a byl jim odebrán i rodový statek v Lošanech. A pomyslnou poslední kapkou bylo zatčení a popravení Zdeniny kamarádky Milady Horákové v září 1949. Na tento popud Zdena z KSČ ihned vystoupila.

Ctirad a Josef stále čekali, že to přece komunistům nemůže projít a musí dojít k povstání. Že tohle si lidé nenechají líbit. To se však nedělo, a tak se do povstání pustili sami. A po svém.

Proces

Proces s Miladou Horákovou: Bohužel, otec přišel pozdě, vzpomíná dcera Jana

Není válka bez obětí

Skupinu protikomunistického odboje bratří Mašínů tvořili kromě bratrů zmiňovaní Milan Paumer, Zbyněk Janata a Václav Švéda. Za jejich přítele a pomocníka byl považován také Vladimír Hradec (†88), jenž však podle Paměti národa do jejich plánů zasvěcen nebyl a později i s celou rodinou "odskákal" jejich útěk. Velice jim pomáhal také jejich strýc z matčiny strany Ctibor Novák (†52).

Pro svůj odboj však potřebovali zbraně, a tak si je museli nějak opatřit. Jejich prvním větším cílem se stala policejní stanice v Chlumci nad Cidlinou v září 1951. Tam Ctirad neobratně omráčil tyčí příslušníka SNB Oldřicha Kašíka. Ten se pokusil bránit pistolí a Ctirad ho zastřelil. Nemohli se totiž vystavit riziku prozrazení.

Druhou akcí bylo přepadení služebny SNB v Čelákovicích. Tam došlo k dodnes známé kauze podříznutí spoutaného a omámeného příslušníka Jaroslava Honzátka. Ten toho dne zastupoval za kolegu. Skupina ho vylákala ze stanice pod záminkou dopravní nehody. Honzátka poté odzbrojili, omámili chloroformem, svázali a vrátili se s ním na služebnu. Tam odcizili několik samopalů, pistole a střelivo. Následně ho spoutaného Ctirad podřízl. Motivem chladnokrevné vraždy mělo být to, aby přepadení a odcizení zbraní nepůsobilo politicky.

Téhož roku byl Ctirad Mašín zatčen za pomoc agentovi CIC a odsouzen na dva a půl roku, v květnu 1953 ho osvobodila amnestie Antonína Zápotockého.

Mezitím se skupina několikrát pokusila přepadnout vůz převážející výplaty do továrny, kde pracoval Janata. Během jednoho z útoků byl zabit úředník Josef Rošický. Této akce se zúčastnil jen Josef a Václav Švéda. "Švéda s Pepou to auto zastavili, pře­vlečeni do milicionářské uniformy. Pokladník ale nechtěl vylézt z auta. Začal se vyptávat, kluci ho chtěli vytáhnout, ale on vyskočil sám, oběhl auto, vytáhl bouchačku a namířil ji na Pepu. Byl asi rozhodnutý vystřelit, protože když Pepa po něm skočil, spadli do příkopu a bouchačka bouchla. Naneštěstí ta bouchačka byla namířena na něj," popsal v pořadu Příběhy 20. století další z party Milan Paumer, podle nějž šlo o nešťastnou náhodu, a jak zdůraznil, každý z těch, které přepadli, na ně neváhal použít zbraň.

Politický proces

Od nejbestiálnějšího soudního procesu uplynulo 72 let: Horáková skončila na Pankráci hned dvakrát

Útěk na Západ

Když se po Ctiradově propuštění sešla pětice opět pohromadě, rozhodli se pro útěk do Západního Berlína, kde se chtěli přidat k americké armádě a bojovat v ní proti komunismu. V noci ze 3. na 4. října se tedy vydali na cestu. Do Západního Berlína se však dostali jen tři. Jejich plán byl prozrazen a došlo k několika střetům s východoněmeckou policií. Václav Švéda a Zbyněk Janata byli zadrženi a 2. května 1955 spolu se Ctiradem Novákem popraveni. Při střetech byli zabiti čtyři příslušníci Volkspolizei v tehdejší NDR.

Ze Západního Berlína tři utečenci po určité době odcestovali do USA, kde se přidali k americké armádě, v níž sloužili v letech 1954 až 1959. Žádný velkolepý boj proti komunismu se však nekonal a jejich představy se tak moc nenaplnily. Po odchodu z armády se všichni věnovali podnikání v různých odvětvích.

Snímek Bratři nominovaný na Oscara

Životopisný film Bratři, jehož trailer nás již nějakou dobu láká do kina, bude mít premiéru 26. října 2023. Jeho režisérem je Tomáš Mašín, jenž je, jak jméno napovídá, jejich vzdálený příbuzný. Nový film bude Českou republiku reprezentovat na amerických filmových cenách Oscar, Česká filmová akademie ho vybrala jako kandidáta za naši zemi pro kategorii Nejlepší zahraniční film, informoval web irozhlas.cz.

+ Další 3 fotografie

Filip Turek se tvrdě opřel do Fialy: ODS zradila svoje voliče a on je toho absolutní příklad