Malebné i depresivní pohledy na věčné ticho a samotu: Mrtvá místa z celého světa
Bývala to průmyslová města, letiště žila svým živým ruchem, na plážích halasily stovky lidí a tisíce dětí zase výskaly v zábavních parcích. Ale to všechno je pryč a teď se tu zastavil čas. Opuštěná místa duchů nahradila prosperující města a kdysi slavné stavby.
Mohou za ně nečekané invaze, ale třeba taky nedostatek peněz nebo přírodní či umělé katastrofy. Asi nejznámějším případem je ukrajinské město Pripjať, které vypadá, že ho lidé opustili z minuty na minutu, odešli od nedojedených večeří a nesebraného prádla. V podstatě je to pravda. Výbuch nedaleké jaderné elektrárny v Černobylu si žádal okamžitou evakuaci, lidé si stihli vzít akorát pas a kartáček na zuby.
Ostrov Kypr na tom nebyl o nic lépe. Tento historicky původně celohelénský stát napadali po celou dobu Turkové, ale v 70. letech šlo o drsný vojenský konflikt a od té doby jsme znali Kypr jako zem dvou tváří. Z jedné strany vlála modrobílá vlajka, z té druhé červená s půlměsícem. Nikósii, hlavní město, dělil na dvě poloviny drátěný plot. Řecko-turecké nesnášenlivě výbušné povahy jsou doutnákem desítky let trvajícího konfliktu a není výjimkou, že oba národy na sebe přes plot házeli kamení, uchylovali se k násilnostem a rozdělené rodiny se mohli sebe dotknout jen přes ostnatý drát tzv. Zelené linie. K smírnému sjednocení ostrova nakonec samozřejmě došlo i přes nevoli řecké strany a Kypr je nyní moderní turistická destinace, kde vám hrozí maximálně tak ukradení peněženky z kapsy. Ale opuštěná místa vypovídají o řecko-turecké válce daleko více, než pohled do nicneříkající učebnice dějepisu.