Mačetový vrah z broskvového sadu: Juan Corona zabil 25 lidí. Usvědčily ho účty v hrobech

Jedna zakrvácená mačeta, účetní kniha a mělké hroby v broskvových sadech. Juan Corona vešel do dějin jako „mačetový vrah“, který mezi únorem a květnem 1971 brutálně zavraždil 25 mužů, které si najímal jako dělníky pro práci na farmě. Jak informoval například deník Los Angeles Times, policii k pachateli přivedly účtenky s jeho jménem zanechané v hrobech.
Juan Vallejo Corona se narodil 7. února 1934 v Autlánu v Mexiku. V šestnácti letech se rozhodl překročit hranice Spojených států a najít si práci v Kalifornii. Nejprve pracoval jako dělník v Imperial Valley, později zamířil do Sacramenta a nakonec se usadil v Yuba City. Tam pracoval na ranči a seznámil se se svou první ženou Gabriellou Hermosill. Také bydlel poblíž svého nevlastního bratra Natividada, se kterým jej pojily složité vztahy.
V roce 1955 se Sutter County prohnala povodeň, při níž zahynuly desítky lidí. Juan Corona nabyl přesvědčení, že je neustále obklopen duchy těch, kteří při povodni zahynuli. Začal mít záchvaty násilí a paranoidní epizody, které vyústily v hospitalizaci a diagnózu: schizofrenní paranoia. Léčba v psychiatrické léčebně zahrnovala i elektrošoky. Po třech měsících byl Juan propuštěn jako zotavený a deportován zpět do Mexika, ale netrvalo dlouho a se zelenou kartou se vrátil do Kalifornie.
Jeho první manželství skončilo, ale v roce 1960 se opět oženil a s druhou ženou Glorií měl čtyři dcery. Až na jeho prudkou povahu a občasné schizofrenní záchvaty se Coronův život zdál být relativně stabilní.
Počátky kriminální aktivity
Dlouho nic nenasvědčovalo tomu, že by se z Juana Corony mohl stát vrah. Vystupoval jako pracovitý a tichý muž, který se živil najímáním levné pracovní síly pro místní farmáře. Jenže když mu byly zamítnuty sociální dávky a jeho zdravotní stav se zhoršoval, přišel zlom. Schizofrenie se vrátila, práce ubývalo a frustrace narůstala. Vše vyústilo v brutální masakr.
Mezi únorem a květnem roku 1971 Corona postupně najal 25 migrujících dělníků pro pomoc na ranči– a jednoho po druhém je zavraždil. Neexistují důkazy, že by předtím páchal jiné násilné trestné činy. Vše nasvědčuje tomu, že se vrah zrodil náhle – v tichosti a s naprostou chladnokrevností.
Oběti byly výhradně muži, většinou bezejmenní migranti, které najímal na zemědělské práce. Corona je zval k sobě pod záminkou zaměstnání. V odlehlé části sadu je poté brutálně ubodal nebo rozsekal mačetou, přičemž jejich těla zakopal v mělkých hrobech.
Vyšetřování a dopadení
Prvním, kdo narazil na děsivé pozůstatky Coronových činů, byl místní pěstitel broskví. Při procházce svým sadem si 19. května 1971 všiml podezřele čerstvé jámy. Když se večer vrátil a nahlédl dovnitř, našel rozkládající se tělo. Policie okamžitě zahájila pátrání a brzy objevila dalších 24 mělkých hrobů, ve kterých se našly klíčové úkazy – účtenky na jméno Juan Corona. U něho doma pak kriminalisté našli zakrvácenou mačetu a účetní knihu se jmény obětí.
Soudní proces a trest
Soud začal v září 1972 a už úvodní fáze byla bizarní. Před prvním jednáním přijela Coronova sestra, která si lehla před vchod do soudní budovy, a to muselo být odročeno. Navíc došlo k řadě procesních chyb. Obhájce tvrdil, že je jeho klient psychicky v pořádku, což bylo v ostrém kontrastu s dřívějšími lékařskými zprávami. Později se ukázalo, že měl v plánu napsat o případu knihu, za kterou by shrábnul tučný honorář.
Jak uvádí Los Angeles Times, v roce 1973 byla Corona odsouzen na 25 po sobě jdoucích doživotních trestů – symbolicky za každou oběť. Ve vězení ho napadl spoluvězeň, který ho dvaatřicetkrát bodl, jiný mu zasadil ránu, po níž přišel o oko.
Druhý proces následoval v roce 1978, kdy byl první rozsudek zrušen kvůli chybám v důkazním řízení. Obhájce se tehdy snažil vinu svalit na Coronova nevlastního bratra Natividada, kterého označil za „agresivního homosexuála“. Porota mu však neuvěřila a Juan byl opět uznán vinným.
Psychologický profil
Corona trpěl schizofrenní paranoiou, která se u něj projevovala násilnými záchvaty a halucinacemi. Přesto ho úřady opakovaně uznaly za schopného vést běžný život.
Jeho motiv zůstává nejasný. Neexistují důkazy o sexuálním motivu, rituálních prvcích ani vyložené posedlosti. V roce 2011 se sice přiznal, ale odmítl cokoliv dalšího komentovat. Je možné, že šlo o kombinaci frustrace, duševní poruchy a nenávisti vůči bezbranným obětem, které považoval za „nikoho“.
Reakce a kulturní dopad
Případ Juana Corony otřásl celými Spojenými státy. V tisku se o něm psalo jako o „mačetovém vrahovi“. Corona se stal jedním z nejznámějších sériových vrahů Kalifornie, a to i navzdory tomu, že nebyl mediálně tak výrazný jako jeho kolegové typu Teda Bundyho.
Jeho případ se objevil v několika dokumentech a knížkách, přičemž byl často dáván za příklad selhání systému – jak zdravotního, tak soudního. Juan Corona se několikrát neúspěšně pokoušel o odvolání, které mu bylo vždy zamítnuto a jak uvádí California Department, zemřel v roce 2019 ve věku 85 let.
Michael je manipulátor, tvrdí Aneta ze Survivoru. Po zradě ho vyškrtla ze svého života
Související články

Příběh bestiálního vraha Edmunda Kempera děsí i po letech. Vlastní matku ubil kladivem, pak ji zneužil

H. H. Holmes měl zavraždit stovky lidí. Vystavěl si speciální hotel hrůzy, kde zabíjel hosty i milenky

Velká vražedná romance: Šílení milenci zmasakrovali 11 lidí včetně dvouleté sestry

Sadistický kanibal Albert Fish napsal rodině dopis, jak jejich dcera chutnala. Na smrt v křesle se těšil
