Luskoun jako pochoutka i lék: Pražská zoo ho chce pořídit namísto pandy

Luskoun je velmi zajímavé zvíře, které se řadí mezi savce. Je vzácný a patří mezi ohrožené druhy. V celé Evropě se nachází pouze jediná zoo, která je chová. Na luskouny se můžete zajet podívat do německého Lipska. Ovšem je velká naděje, že brzy budeme moci spatřit luskouny i tady u nás v Česku, a to v pražské zoologické zahradě.

Vyjednání luskouna z Tchaj-peje

Původně chtěla trojská zoo získat všemi milované pandy. Bohužel tento plán z politických důvodů nevyšel. A tak primátor Zdeněk Hřib (Piráti) vyjednal darování zvířete z Tchaj-peje. Během oficiální cesty na Tchaj-wanu požádal tchajpejského starostu Ko Wen-jeho o luskouna. Vzácný savec byl Praze starostou Tchaj-peje přislíben.

Luskouni už tu byli, chov je náročný

Pražská zoologická zahrada v minulosti luskouny krátce chovala. Ale protože je jejich chov náročný, během několika týdnů bohužel uhynuli. Proto nově vyjednaná zvířata do Česka dorazí až poté, co bude vybudován nový pavilon goril, jehož výstavba nabrala zpoždění. Krom primátů by se v nově vystavěném pavilonu měli nacházet právě i luskouni.

Chov luskounů je opravdu náročný. Zvířata vyžadují velmi specifické podmínky i stravu. Luskouni mají navíc kvůli genetické dysfunkci sníženou imunitu. To způsobuje, že jsou náchylní k nemocem, jako je například pneumonie nebo vředy. Také je pro ně nebezpečné napadení vnitřními parazity, což často vede k předčasnému úhynu zvířete.

Luskoun - vzácný druh a pozoruhodné zvíře

Luskouny nalezneme ve střední a jižní Africe nebo v jižní Asii. Žijí v lesích a většina druhů se pohybuje pouze po stromech. Měří mezi 65 až 150 cm, z toho délka ocasu činí mezi 40 až 90 cm. Mohou vážit od 2 do 35 kg.

Patří do hmyzožravého řádu savců s tělem pokrytým velkými rohovitými šupinami. Živí se převážně mravenci, termity a dalším hmyzem. Jejich čelisti jsou bezzubé. Hmyzožraví savci se na krátké vzdálenosti zvládnou pohybovat po zadních končetinách. Ocas používají jako oporu.

Díky fyzickému vybavení se luskouni dokáží ubránit lidem, ale i větším šelmám. Když se cítí ohroženi, pevně se stáhnou do klubka. Síla stahu a pohyb šupin mohou útočníkovi klidně až rozdrtit končetiny. Svaly mají natolik silné, že svinutého luskouna nelze rozvinout. Pro svou obranu vystřikují také páchnoucí sekret.

Varování

Labutě a kachny v ohrožení: Nekrmte je rohlíky, má to fatální následky

Černý trh a využití

Luskouni jsou často lovenou zvěří. Podle analýzy Mezinárodního svazu na ochranu přírody bylo mezi lety 2004 a 2014 zabito asi milion luskounů. Pytláci je zabíjejí kvůli masu a jejich šupiny se pak využívají v tradiční asijské medicíně, protože má údajně vliv na celkovou vitalitu organismu. Šupiny se drtí na prášek a ačkoli neexistuje žádný výzkum, který by jejich léčebný účinek potvrdil, lidé stejně věří, že šupiny léčí kožní a pohlavní nemoci, podporují krevní oběh a laktaci, léčí otoky, astma, abscesy, revma, artritidu a zmírňují bolesti při menstruaci.

Luskoun jako pochoutka

Maso luskouna je oblíbeným pokrmem v Číně. Mrtví luskouni se spaří horkou vodou a šupiny se oloupou. Na talíři se pak podávají pečení, v omáčce, dušení a dokonce se zpracovávají i nenarozené plody. Číňané vaří speciální polévku, v níž plave luskouní embryo. Nebohé savce považují za luxusní delikatesu.

Poptávka po nich dokázala hrozivým způsobem zničit jejich populaci v Asii, proto se dováží z Afriky. Luskouni se odchytávají a zabíjejí jak na běžícím pásu. Do Číny a Vietnamu se jich ročně propašuje přes 100 000. Luskouni se tak stávají nejčastěji pašovaným savcem na planetě. Podle odhadů prodej luskounů činí až 20 procent černého trhu s divokými zvířaty.

Další zajímavosti o luskounech se dozvíte ve fotogalerii.

+ Další fotografie

+ Další fotografie

Bolestná zpověď Moniky Binias: S o 24 let mladším Petrem přišli o dítě. Bojovala i s tchyní