Lilia Khousnoutdinova o Českém slavíkovi: V sošce je nenápadný matematický kód

Jak jste reagovala, když jste se dozvěděla, že bude Karel generálním ředitelem Českého slavíka?

Už je to delší dobu, ale pamatuji si, když za námi s tímto nápadem přišel Jakub Horák, tak mi to přišlo milé ve smyslu, že je to něco, co má tradici, ale také se zároveň v důsledku pandemie přerušilo spoustu událostí a věcí, tak je to obnovení zároveň podle mě i velmi symbolické. V této době, kdy se doufejme blýská na lepší časy, tak i symbolicky může být ten Slavík nadějí a symbolem znovuobnovení.

Také jste se podílela na designu nové vítězné sošky. Jste s finálním výsledkem spokojená?

Upřímně si myslím, že nová soška slavíka, ta dvojspirála od Viktorie, je naprosto nádherná a věřím, že to ceně dává šmrnc a vlastně i odráží určitý trend dnešní doby. Slavík se modernizuje a jde s dobou, což je podle mě skvělé.

český slavík

Český slavík 21 odtajnil podobu nové sošky pro vítěze: Byla jsem v rozpacích, prohlásila Bílá

Konkrétně jste se podílela na tvorbě podstavce, kde jste brala inspiraci?

Podstavec byl původně kulatý, což bylo krásné, ale říkali jsme si, že proč nevytvořit ještě nějaký další nápad. Já jsem vycházela z matematických poměrů a souvislostí, které má Karel ve velké oblibě a skrze matematiku dokáže vnímat i další významy. Nicméně jsme si řekli, že když to v sošce bude nějak nenápadně zakódované, tak to celé věci ještě pomůže. Tudíž jsem vycházela z Karlových matematických poznatků a oblib.

Radila jste se o výrobě i s Karlem, nebo to bylo až finální překvapení?

S Karlem jsem se neradila, bylo to pro něj až překvapení, a věřím, že velmi milé překvapení. To i právě kvůli faktu, že jsou v té ceně i čísla, která považuje za důležitá. O tvaru jsme se radili primárně s Viktorií a samozřejmě u toho byli i další designéři.

Máte k hudební scéně blízko?

Co se týká mého života, tak k hudební scéně mám blízko ve smyslu, že moje babička byla houslistka a diregentka. Já hraju na piano, ale rozhodně žádné další ambice nemám. (smích)

Sama bych nemohla vše zvládnout, ani se na to nesnažím hrát

Pro někoho jsou vzorem právě třeba vítězové Slavíků. Máte ve svém životě i vy nějakou hrdinku, ke které vzhlížíte?

Moje hrdinky jsou zejména ženy, které nějakým způsobem formovaly dějiny Evropy, ostatně v co nejbližší době vyjde i moje kniha Jsem žena, jsem Evropa, kde takové osudy s několika kolegyněmi budeme představovat. Mám ráda ženy, které byly ve své době něčím mimořádné, měly odvahu být jiné a které měly také často odvahu měnit, ať už to právně, nebo společenské paradigma. Například Matylda Toskánská či Matylda z Canossy nebo Marie Stopes.

Ženy jsou přitom v historických příbězích často opomíjené, ač dokázaly skutečně mnoho...

Je škoda, že je historie plná ženských příběhů, které jsou mimořádné, silné a inspirující, ale my je často neznáme. Nepsalo se o nich nebo musely fungovat pod mužským jménem či anonymně. Myslím si, že je na čase, aby se ty příběhy více poznávaly, už jenom proto, abychom ustoupili od toho mylného mýtu, že ženy tady poslední tisíce let jen seděly u plotny a rodily děti, protože tomu tak není.

Jste maminkou, ale také jste velmi pracovně vytížená. Jak zvládáte skloubit mateřství s pracovními povinnostmi?

Já myslím, že je to o podpoře. Já bych velice nerada přispívala k nějakému toxickému mýtu, že jsem jako Wonder Woman a všechno stíhám. Ne, já mám podporu, a to ve smyslu hlídání, ale také v práci. Mám svou rodinu včetně tří bratrů, kteří mi jsou v životě vždy oporou, zároveň mám všude schopný a skvělý tým lidí. Nic nedělám sama, často mám v týmu právě ženy, které mají také malé děti a jsme tak i takovým mateřským kolektivem a týmem žen. Sama bych to nemohla zvládnout a ani se na to nesnažím hrát.

krása

Lilia Khousnoutdinova ukázala snímky staré 15 let: Éterická modelka s nevinnou tváří

Nedávno jste sdílela svůj archivní snímek, kde jste uvedla: "Kdybych jí mohla něco říct, řekla bych, ať je v klidu a víc si užívá každý dotek lásky." Mohla byste to více rozvést?

Ta fotka, to bylo v době, kdy už jsem se chystala na Oxford a opravdu poctivě a pilně studovala. Dá se říct, že od rána do večera. To bych ale udělala stejně, a to studium na Oxfordu za to stálo.

Svými slovy jsem měla na mysli, že jsem měla ambice, ale také nějaké obavy, zdali se to povede. Teď bych řekla, že se mi to nakonec povedlo, a navíc i s bonusem.

Kdybyste měla tu schopnost, co byste tehdy sama sobě poradila?

Řekla bych sama sobě něco ve smyslu - neboj se, bude to dobré a užívej si víc přítomné okamžiky. Už tehdy jsem měla hezký vztah, ale často jsem to nedokázala ocenit, protože jsem se pořád někam hnala, k nějakému úspěchu, asi abych si něco dokázala. Dnes bych řekla, že jsem ve svém životě byla požehnaná mnoha krásnými okamžiky, a mám pocit, že opravdu není třeba si nic dokazovat. Ten okamžik je tady a teď o tom, abychom právě byli více laskaví ve vztazích a v té lásce jsme si dokázali jako lidé prožít tu skutečnou citovou sounáležitost.

+ Další 3 fotografie

Bolestná zpověď Moniky Binias: S o 24 let mladším Petrem přišli o dítě. Bojovala i s tchyní