Lenka (40): Žiji s partnerem přes deset let, ale každou neděli musím utéct, jinak se to nedá

Bohouše jsem potkala na diskotéce. Tenkrát jsem se nechala přemluvit od kamarádky, abychom si šli zatancovat a cítila jsem se strašně staře, protože průměrná věková skupina byla kolem šestnácti let. Kolem jedné hodiny ráno se přiřítila skupinka chlápků v našem věku a kamarádka na mě zamrkala, že bychom se konečně mohly s někým normálním seznámit.

Bylo to pět veselých chlapíků, kteří přišli oslavit narození miminka jednoho z nich. S každým jsem si podala ruku a společně jsme popíjeli. Nejvíc mi do oka padl Bohouš. Sice byl trochu tlustší než ostatní, ale zato chrlil jeden vtip za druhým a přesně někoho takového jsem hledala. Vyměnili jsme si čísla a když jsem mu druhý den odpoledne volala, zvedl to a naštvaným hlasem se ptal, kdo to je. Trochu jsem znejistěla, chtěla jsem mu říct, že jsem ráda, že jsme se poznali, a doufala jsem, že mě pozve na rande. Bohouš to ale položil, ozval se až večer, že nemá náladu a zavolá v pondělí.

Neděle je za trest

Od té doby jsem pochopila, že neděle jsou u něj problém. Začali jsme spolu totiž chodit a celou dobu byl báječný a veselý, ale jak byla neděle, pro mě z nepochopitelného důvodu se neozýval a když už, tak byl nevrlý. Nikdy mi nechtěl vysvětlit proč, až jak jsme spolu začali bydlet, nemohl se tomu vyhnout. V neděli ráno jsem ho probudila se snídaní v ruce, ale vrhl na mě takový pohled, že jsem se až lekla, co se stalo. Nechtěl se mnou ven, nechtěl si povídat, nic. Brblal jen, že nemá rád neděle, a já dělala všechno proto, abych mu dokázala, že i neděle může být pěkná.

Nezabíralo nic a já to nechápala. „Co ti vadí na neděli?“ ptala jsem se ho každý víkend, ale jednou řekl, že je to proto, že se netěší druhý den do práce, podruhé to bylo proto, že neděle jsou prostě nudné, i když jsem se snažila vymyslet program, tak ho ale odmítal, že nemá náladu. Pokaždé to skončilo hádkou a Bohouš mě poprosil, abych to zkrátka neřešila a brala to tak, jak to je.

Prostě jsem si zvykla

Ze začátku jsem to nechtěla vzdát, ale brzy jsem pochopila, že to nemá smysl. Dodnes nevím, co mu na nedělích tak vadí, ale nějakým způsobem to toleruji, protože jinak je zlatý a nevyměnila bych ho za nic na světě. Akorát tomu musíme všechno přizpůsobovat. Když jsme jeli na dovolenou, tak jsme tam byli jen od pondělí do soboty, neděli prostě musel trávit doma a hlavně sám, jakmile nešlo odjet dřív, musela jsem na celý den pryč. Společné neděle prostě neexistují.

Já ani nevím, co celý den doma dělá, sám se nesebere a nikam nejde, ani když mi nebylo dobře, raději jsem já odjela ležet k matce, protože poslouchat neustálé nadávání a třískání s věcmi nemám zapotřebí. Děti spolu nemáme a v mém věku už asi ani mít nebudeme, ale nijak mě to netrápí. Rodina si ťuká na čelo, ale já jsem si asi za ty roky zvykla, že zkrátka v neděli je můj Bohouš někdo úplně jiný a musím utéct.

Další skutečné příběhy za života čtěte i na webu Lifee.cz!

Tuňák mi zničil hru, tvrdí Martin ze Zrádců. Odsoudil Honzův hysterák a odhalil, jak moderátora snášeli ostatní