Trendy
SuperStar 2026 Love Island 2026 Reality show

Lela se zbavuje luxusu od Vémoly: Advokát upozornil na zásadní problém 

Lela Ceterová prodávala všechno možné – od šatů po šperky.
Zdroj: eXtra.cz/Tomáš Martínek
Předchozí Další
právo

Lela Ceterová uspořádala bazárek, na kterém rozprodala část svého šatníku. Vedle běžného i značkového oblečení nabízela například také luxusní kabelky či drahé šperky. Některé věci přitom měla v minulosti dostat od svého stále ještě manžela Karlose Vémoly. V souvislosti s tím se nabízí otázka, která se netýká jen slavného páru: Může jeden z manželů podobné věci jednoduše prodat? Redakce eXtra.cz se obrátila na advokáta, který vysvětlil, jak se na dary mezi manžely dívá české právo.

Do pražského FU Clubu dorazily v neděli desítky zvědavých návštěvníků, převážně žen. Lela Ceterová tam totiž uspořádala velký bazárek a nabídla k prodeji část svého šatníku. V nabídce se vedle běžných kousků od Zary nebo dokonce Shein objevily i luxusní kousky od Dolce & Gabbana nebo Louis Vuitton. Návštěvnice si mohly pořídit také drahé šperky nebo kabelky. Ceny se pohybovaly od několika stovek až po desítky tisíc korun.

Část z nabízených luxusních věcí přitom Lela dostala darem od svého ještě stále manžela Karlose Vémoly. To ostatně už dříve potvrdil i samotný zápasník. „Byly to dárky, takže jsou její a může si s nimi dělat, co chce,“ uvedl Vémola pro server Expres.cz.

Je ale situace z právního hlediska skutečně tak jednoznačná? V redakci eXtra.cz nás zajímalo, jak se na to dívá zákon. Oslovili jsme proto advokáta JUDr. Ondřeje Drachovského, Ph.D., a požádali ho, aby nám v obecné rovině vysvětlil, komu dary mezi manželi vlastně patří a za jakých podmínek je může jeden z partnerů prodat.

Doporučené video: Rozhovor s Lelou Ceterovou:

Rozhoduje se případ od případu

Základní pravidlo je poměrně jednoduché. „Do společného jmění manželů patří obecně vše, co za trvání manželství nabyl jeden z manželů nebo oba společně. Je jedno, kdo z nich podepsal smlouvu, kdo je zapsán v katastru nebo z jakého účtu se platilo. Pravidlo míří na výsledek, nikoli na formu,“ vysvětluje advokát.

Pro posouzení podobných věcí jsou však důležité především dvě výjimky. Do SJM nepatří věci sloužící osobní potřebě jednoho z manželů a za určitých podmínek ani věci, které jeden z nich získal darem.

U běžného oblečení, hodinek, nebo kosmetiky jde podle advokáta o jasné vlastnictví jednoho z manželů. U luxusnějších věcí už to tak jasné být nemusí. „Auto se pod osobní potřebu podřadí obtížně, protože jeho objektivním určením zpravidla není sloužit jediné osobě. Drahý šperk nebo kabelka jsou sporné a rozhoduje se případ od případu,“ uvádí Drachovský.

Důležité je také to, z jakých peněz se dárky kupují (ale ne vždy). Pokud jeden z manželů daruje druhému věc ze svého výlučného majetku, stává se podle advokáta věc výlučným vlastnictvím obdarovaného. „Tady je situace jednoznačná,“ říká Drachovský.

Problém však nastává v momentě, kdy byl například drahý doplněk nebo šperk zakoupen ze společných peněz manželů. Zde se dokonce rozcházejí i samotní odborníci. „Starší a stále převažující názor vychází z toho, že pokud chce jeden manžel něco darovat druhému, může tak učinit pouze ohledně věcí ze svého výlučného majetku,“ říká Drachovský. Novější, menšinový pohled podle něj připouští i darování ze společného do výlučného majetku. „Na straně dárců by však museli stát oba manželé,“ doplňuje advokát.

Věc musí sloužit k osobní potřebě

Co je ale podle Drachovského pro čtenáře nejdůležitější: pouhé jednostranné předání věci, která byla pořízená ze společných peněz manželů, z ní automaticky neudělá výhradní majetek druhého z nich.

Pokud ale věc skutečně splňuje podmínky osobní potřeby, není podle advokáta rozhodující, z jakých peněz byla zaplacena. „I věc koupená ze společných peněz je výlučná, slouží-li podle své povahy osobní potřebě jednoho z manželů,“ vysvětluje.

Může tedy jeden z manželů věc prodat? Právě na tom, komu věc skutečně patří, stojí i odpověď na tuto otázku. Pokud jde o výlučné vlastnictví jednoho z manželů, může věc podle advokáta prodat bez souhlasu druhého. Jiná situace nastává u hodnotné věci, která je součástí společného jmění. „Prodej hodnotné věci ze SJM není běžná záležitost – je třeba souhlasu druhého manžela,“ zdůrazňuje právník. 

Chybí-li však souhlas, může se opomenutý manžel dovolat neplatnosti prodeje. „Vůči kupujícímu v dobré víře to ale často neprojde. V praxi se to proto řeší až při vypořádání společného jmění, kde se hodnota prodané věci započte k tíži toho, kdo ji prodal a peníze si ponechal,“ dodává Drachovský.

Eva Podzimková promluvila o mateřství. Kariéra pro ni ustoupila do pozadí

Související články

Další články

Nejnovější kauzy