Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s užitím cookies souhlasíte.Rozumím
Trendy tagy Tomáš Řepka Jasmina Alagič Počasí Dlouhovláska

Nejnovější kauzy

Láhev od vína, cukr a vlhčené ubrousky! Expert popsal, jak terorista vyrobí bombu z kapaliny

+ Další 2 fotografie
bezpečné cestování
Každý, kdo někdy cestoval letadlem, to zná. Před bezpečnostním rámem na letišti musíte odložit každou větší nádobu s tekutinou. Menší si potom musíte uzavřít do igelitového obalu. Jaký je k tomu důvod? Vaše bezpečnost. Expert popsal, proč kapalina v letadle může znamenat nebezpečí.

Už od roku 2006 nemají cestující dovoleno vzít si na palubu letadla láhev nebo jinou nádobu s obsahem větším než 100 ml. Pokud máte v příručním zavazadle menší flakonky, například s parfémem, musíte je zvlášť zabalit do speciálních sáčků. Cestující by si raději měli všechny věci, o které nechtějí přijít, zabalit do kufru. Jinak je budou při odbavování muset hodit do koše. Vodu (ale i alkohol) k pití si pak smíte koupit v tranzitním prostoru letiště.

„Důvod je jediný, a tím je opatření proti teroristickým útokům,“ vysvětluje Ivo Popardowski, generální ředitel bezpečnostní agentury ABAS. „Teroristé by mohli v láhvích pronést do letadla tekuté trhaviny a jimi pak stroje odpálit během letu. Zvýšená bezpečnostní opatření jsou přímou reakcí na teroristické útoky, které se začaly množit hlavně po začátku milénia. Jde o prevenci, která může odvrátit katastrofu. Na palubu nesmí tedy tekutiny balené ve více než stomililitrovém balení," říká expert.

Nebezpečné kapalné látky

I když o tom laici nemají tušení, existuje celá řada kapalných látek, které mohou být použity při útoku na palubě letadla. „Jedním z nich je například triaceton-triperoxid. Jde o bílý krystalický prášek, který má velkou explozivní sílu. Pokud by se tato látka dostala na palubu letadla jako roztok, rozpuštěna v silně těkavém acetonu (například odlakovač na nehty) a byla rozlita po koberci ve výšce několika kilometrů nad zemí, došlo by k reakci s detonací,“ vysvětluje Ivo Popardowski a pokračuje: „Existují také jednodušší směsi či roztoky, při jejichž vyschnutí či smísení nastává exploze. Takovým rozpouštědlem pro třaskaviny je alkohol, například ‚výbušná slivovice‘ rozlitá po podlaze, do které rázně nakročí jdoucí letuška jako roznětka. Nebo jododusík, na něj účinkuje i silné sluneční světlo, příliš hlasitá hudba nebo signál z mobilního telefonu. Stačí trocha jódu, lahvička 20–25procentního roztoku jednoduché směsi dusičnan amonný-nafta nebo topný olej, dusičnan amonný-cukr nebo mouka.“

Komponenty na bombu jsou snadno dostupné

Takzvané improvizované výbušné zařízení (IED) jsou nebezpečná zařízení, která lze zkonstruovat z běžných domácích předmětů. I přes nízké pořizovací náklady však mohou způsobit silný úder a je známo, že způsobují mimořádné škody a ztráty na životech. IED používají zločinci, vandalové, teroristé, sebevražední atentátníci a povstalci. Protože tato zařízení jsou improvizovaná, mohou přijít v mnoha formách, od malé trubkové bomby až po sofistikované zařízení, schopné způsobit obrovské škody a ztráty na životech.

„Například tzv. usměrněná nálož může být vytvořena za použití skleněné láhve od vína s falešným kuželovým dnem nebo láhev od coca-coly. Kumulativní efekt dosažený tvarovanou náloží výrazně zvyšuje schopnost prorazit nejrůznější struktury. Nebo takzvaná dopisní nálož obsahuje výbušný nástražný systém umístěný v listovní zásilce. Tato miniaturizovaná nálož obsahuje 2 až 50 g výbušniny,“ vyjmenovává Ivo Popardowski a dodává: „Jako výbušná náplň byly použity i směsi RDX s cukrem nebo moukou deklarované jako cukr nebo mouka, tedy neškodné látky. Jako roznětku si lze představit osvěžující ubrousky vlhčené etanolem s náplní jododusíku. Zatavené v originálním balení a parfémované, vezené jako suvenýr a vzpomínka z dovolené. Náloží může být láhev koňaku. Zapečetěná pravým kolkem. Klasický elektrický palník se dá vytvořit z odporového drátu Ni-Cr, který je k dostání téměř ve všech elektroprodejnách.

Jako roznětka explozivní svíčky může být použit plastický dekor, třebas ve tvaru kříže, z plastu či kovu, naplněného pikraminovou kyselinou. Její rozpuštění, naplnění do výlisku a následné odpaření je dostačující pro výrobu rozbušky. Pak stačí vmáčknout do svíčky a nabarvit. K odpalu stačí úder do čehokoliv tvrdého.“

Co si do letadla naopak můžete vzít

Na palubu je dovolené vzít si notebook, fotoaparát, mobilní telefon, dětské mléko a výživu (v množství na dobu letu), léky (na dobu letu nebo s potvrzením od lékaře, že je cestující musí mít u sebe), sprej na astma, sprej pro osvěžení dechu, zrcátko nebo líčidla.

Jsou baterie skutečně nebezpečné?

Většina osobních elektronických zařízení obsahujících baterie musí být v příručních zavazadlech, pokud je to možné. Jde o mobilní telefony, PDA, elektronické hry, tablety, přenosné počítače nebo fotoaparáty, které obsahují typické baterie se suchými články a lithiové a lithium-iontové baterie pro spotřební elektroniku. Konkrétně jde o baterie typu AA, AAA, C, D, knoflíkové baterie, baterie fotoaparátů, baterie pro notebooky a podobně. Asi se ptáte, proč je nebezpečné ukládat stovky notebooků do kufrů v nákladním prostoru letadla?

„Pokud by došlo v nákladních prostorech letadla ke vznícení lithium-iontové baterie, posádka nemůže zasáhnout a s požárem se vypořádat. Systémy protipožární ochrany používají pouze obyčejné halonové hasicí přístroje a ty se neprokázaly jako účinné při požárech lithium-iontů,“ vysvětluje Ivo Popardowski a dodává: „Pokud by zařízení napájené baterií mělo v nákladovém prostoru vzplanout, mohl by halon v palubním systému potlačit plameny, ale baterie by se i nadále zahřívala, což by mohlo způsobit další požáry. K poruše baterie dojde obvykle proto, že membrány, které oddělují náboje v baterii, jsou porušeny, což vytváří zkrat a generuje náhlé uvolnění energie. Tento prudký výbuch energie způsobuje, že baterie dosáhne teploty, která se přiblíží až 540 °C.“

Náhradní (odinstalované) lithium-iontové baterie jsou pak celkově zakázány v odbaveném zavazadle a musí být umístěny v příručním zavazadle. Svorky na volných bateriích by mohly přijít do styku s kovem, což by mohlo způsobit zkrat a vznícení. Tyto baterie by měly být umístěny do jednotlivých sáčků nebo přinejmenším mít přelepené svorky. Zatím nejsou pevně stanoveny žádné množstevní limity pro „osobní použití“ s tím, že iontové baterie bývají omezeny na dvě na osobu.

Rentgeny jsou bezpečné

Pro osobní kontrolu cestujících na letištích se využívají rentgeny, které jsou často také námětem diskuzí ohledně jejich bezpečnosti. „Ano, jsou. Tyto rentgeny osobu prozařují a dávka tohoto ozáření při prohlídce je pod 2,5 µS. Stejnou obdrží cestující od slunce za dvě hodiny letu ve výšce kolem 10 km. Prozáření osoby je nutné také pro vyhledávání kontrabandu ukrytého v tělních dutinách. Pro vyhledávání zbraní a předmětů ukrytých pod oděvem stačí rentgeny skenující povrch osoby úzkým a slabým rentgenovým paprskem. Toto záření v podstatě tělem osoby ani neprojde a dávka ozáření je skutečně jen 0,05 μS. Nevýhodou je, jak z vlastní zkušenosti mnozí víte, že je nutné osobu snímkovat zepředu i zezadu," vysvětluje Popardowski.

Pořiďte si TSA zámek na zavazadlo

Bezpečnostní kontrola se netýká jen palubních zavazadel, ale i těch odbavených. Letištní bezpečnost pátrá po podezřelých předmětech i v nich. Kvůli bezpečnostním opatřením mohou pracovníci kontroly otevřít odbavená zavazadla a zkontrolovat jejich obsah. Pokud chcete předejít poškození svého zavazadla, opatřete ho pomocí zámků TSA (označených červeným kosočtvercovým znakem). Pracovníci kontroly k nim mají univerzální klíč, kterým se předejde poškození zavazadla.

Mohlo by vás zajímat

Další články