Kvůli koronaviru se rapidně zvedl počet úmrtí: Dosavadní rekord nebyl vrcholem epidemie

Úmrtí v druhé vlně pandemie koronaviru rapidně přibylo, na jejím vrcholu umíralo denně až 637 lidí. Podle dlouhodobého říjnového průměru umíralo denně kolem 290 lidí za den. Ale přelom října a listopadu není období v roce, kdy umírá nejvíce lidí. Mezi prvními o tom napsal iRozhlas.cz, který má k dispozici výpis zemřelých z evidence obyvatel od ministerstva vnitra.

Číslo se však může ještě zvyšovat vzhledem k tomu, že v něm zatím není zahrnuto úmrtí cizinců nebo těch jedinců, jejichž datum smrti bude určovat až soud. Za říjen zemřelo dohromady 13 930 lidí, což je téměř o 5 tisíc a tedy o 54 % více než udává dlouhodobý říjnový průměr.

Český statistický úřad dodává všechny tyto údaje v kompletní verzi, ale čeká se na něj déle, než na statistiky od ministerstva. ČSÚ minulé úterý potvrdil v předposledním říjnovém týdnu rekordní počet úmrtí. V návaznosti na to podle dat ministerstva nebyl ani tento počet nebyl vrcholem celé epidemie. První dva týdny v listopadu se počet zemřelých rapidně zvedl.

koronavirus

Česko je jen krůček od návratu do čtvrtého stupně: Dodržujte opatření, apeluje ministr Havlíček

Vývoj v příštích týdnech

Analytik Centra pro modelování biologických a společenských procesů BISOP Ondřej Nezdara má za to, že zlom bude ve 45. týdnu. Pak by měl počet úmrtí začít klesat. "To by odpovídalo i maximu hlášených případů covid-19," uvedl pro iRozhlas Nezdara.

Podle demografky z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Kláry Hulíkové bude pokles pozvolný. "Nárůst nákazy i úmrtnosti byl skutečně enormní a není moc důvod čekat podobně prudký pokles. I kdyby se šíření nákazy opětovně nezrychlilo, stejně bude ještě po určitou dobu trvat riziko úmrtí osob již nyní nakažených. Záleží na vývoji nejbližších týdnů, možná i měsíců, na dodržování bezpečnostních opatření, obezřetnosti a na chování každého z nás," prohlásila.

V neděli přibylo 1113 případů koronaviru: Počty nakažených se znovu začínají zvedat

Možné souvislosti

Počty se navíc liší v jednotlivých krajích. Vysočina zaznamenala o 174 % víc zemřelých za týden než normálně, Praha naopak eviduje nárůst 'jen' 70%. "Lze předpokládat, že z části budou rozdíly způsobené věkovou strukturou osob s potvrzenou nákazou. Relativně více lidí umírá tam, kde jsou nákazou zasažené vyšší věkové skupiny ve větší míře," uvedla Hulíková. Podle ní se to projevuje i ve vyšším podílu hospitalizací. "Ten se během podzimní vlny ukazoval částečně na jižní Moravě a také v Karlovarském či Ústeckém kraji," dodala.

Nezdara navíc poukazuje na další možnou souvislost. Na Karlovarsku a Vysočině byl v několika týdnech zjištěn zvýšený poměr nadúmrtí vůči zjištěným případům koronaviru v předchozím týdnu. "Nevím jistě, zda to ukazuje na horší dostupnost zdravotní péče v těchto krajích, nebo na nedostatečné testování, tedy vyšší zastoupení nedetekovaných případů s lehkým průběhem třeba vůči Praze," vysvětlil analytik.

Filip Turek se tvrdě opřel do Fialy: ODS zradila svoje voliče a on je toho absolutní příklad