Kvůli ideálům obětoval svůj život: Skutečný příběh Jana Palacha, studenta, který inspiroval filmové tvůrce
Jan Palach se narodil 11. srpna 1948 ve Všetatech u Mělníka, kde měl jeho otec cukrářskou dílnu a obchod, matka se starala o chod domácnosti a o Janova staršího bratra Jiřího. Syny se Palachovi snažili vychovávat v duchu prvorepublikových tradic.
Počátkem 50. let musela rodina krámek i dílnu zavřít, a tak se otec Josef stal zaměstnancem podniku Mlýny a pekárny a maminka Libuše nastoupila jako prodavačka v jídelně na nádraží ve Všetatech. V roce 1957 pak vstoupila do KSČ, protože chtěla, aby její synové měli možnost dostat se na školu. O pět let později utrpěla velkou ránu – Josef zemřel a ona zůstala na syny sama.
Ve škole Jan Palach údajně nijak významně nevynikal. Po maturitě byl přijat na Vysokou školu ekonomickou, zúčastnil se zájezdu do Kazachstánu a pomáhal založit Akademickou radu studentů.
Životní zlom pro něj znamenalo období Pražského jara, kdy se vystupňoval jeho zájem o politické dění. Nějaký čas pobyl na zájezdu v Sovětském svazu a přestoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. A poté přišel šok v podobě okupace Československa vojsky států Varšavské smlouvy.
Na Filozofickou fakultu nastoupil v říjnu roku 1968. Tehdy se účastnil pouličních demonstrací a zapojil se do neúspěšné okupační stávky. V té době se rozhodl učinit věc, která by vyburcovala veřejnost k odporu. Navrhl například, aby studenti obsadili sídlo Československého rozhlasu, ale na jeho nápady nikdo nereagoval. Rozhodl se tedy pro zcela odlišnou formu protestu
V ranních hodinách dne 16. ledna 1969 sepsal čtyři listy nazvané Pochodeň č. 1, v nichž vysvětloval motivy svého činu. Odpoledne se na Václavském náměstí v Praze polil benzínem a zapálil. Ačkoliv utrpěl strašlivé popáleniny, v nemocnici se prý zajímal o ohlasy na svůj počin. Po třech dnech, 19. ledna 1969, zemřel na zápal plic v důsledku popálenin.
Den poté se na Václavském náměstí shromáždily davy truchlících a 24. ledna byla na nádvoří Karolína, kam dorazilo více než 50 tisíc lidí, vystavena Palachova rakev. Jeho čin následovala řada mladých lidí, jejichž protesty ale vyvolaly jen tichou demonstraci na znamení solidarity.