KVÍZ: Znáte temné konce pohádek? Jak dopadly Malá mořská víla či Šípková Růženka

Pohádky představují svět plný princezen, statečných hrdinů a šťastných konců, kde láska a dobro zvítězí nad zlem. Ale původní verze těchto příběhů, které se po staletí vyprávěly napříč generacemi, měly často k idylce daleko. Byly temné, syrové a odrážely spíše obavy a morální ponaučení tehdejší doby než sladký únik do říše fantazie.

Realita místo romantiky

Malá mořská víla od Hanse Christiana Andersena například v původní verzi nekončí tím, že by si princ a Ariel žili šťastně až do smrti. I Šípková Růženka se ve starých příbězích probouzí úplně jinak, než nás učí Disney.

Proč byly původní pohádky tak temné? Jejich hlavní funkcí nebylo bavit, ale poučovat. Sloužily jako varování před nebezpečím světa – před cizími lidmi, lidskou chamtivostí či bezohledností. Vlk v příběhu o Červené karkulce byl metaforou predátora, který nečíhal jen v lese, ale mohl být kýmkoli ve vesnici. Tyto příběhy byly dětem vyprávěny jako drsné lekce, které je měly připravit na realitu.

KVÍZ

KVÍZ: Nová doba. Host vyhazuje vrchního! Otestujte své znalosti hlášek z českých komedií

Proměna pohádek pro děti

V 19. a 20. století, kdy se pohádky začaly více upravovat pro děti, zmizely krvavé detaily a příběhy dostaly šťastné konce. Například Disneyho zpracování příběhů v polovině 20. století znamenalo definitivní posun od temných tónů ke kouzelnému optimismu. I když si tak dnes užíváme sladké verze pohádek, původní příběhy nám připomínají, jak hluboké kořeny mají a jak moc odrážejí lidské obavy, sny a hodnoty.

Pohádky nejsou jen veselé příběhy s kouzelnou hůlkou – jsou to zrcadla doby, která nám ukazují, jak jsme se změnili, a možná i to, co jsme ztratili. Takže až budete příště číst pohádku, zkuste si představit, jaký příběh se za ní mohl kdysi skrývat. Možná nebude tak idylický, ale určitě vás přiměje k zamyšlení.