Kukadla jako zrcadla, žvanící Tonička a první dovolená v Jugoslávii: Nesmrtelné hlášky z filmů zesnulého Dušana Kleina

Režisér Dušan Klein (†82) měl velmi rozsáhlou kinematografii. Na začátku kariéry natočil například Místenku bez návratu (1964) o jizvách z války s Jiřinou Šejbalovou; sám ostatně prošel jako malé dítě koncentrákem.

Pak už se zaměřil na detektivky, aby pak nejvíc proslul komediemi.

Básníky zasáhla cenzura

Příběhy o dvou kamarádech Štěpánovi a Kendym zaujaly i přesto, že cenzura dělala s prvním snímkem problémy (film prý kazil dospívající, zejména tím, že jí naznačoval, že i mladí si mohou dovolit mít svůj vlastní názor).

Proto soudruzi snímek na půl roku zavřeli do trezoru, a když ho po prostříhání konečně pustili do distribuce, měl zakázanou reklamu. Šeptandou se ale mezi lidmi rozneslo, o jak dobrý biják jde, a kino tehdy navštívilo úctyhodných 1,6 milionu diváků.

Zlata Adamovská: Pokoušel se o ni infarkt

Později jako první u nás zkusil interaktivní detektivní pořad Příběhy pro pátera Knoxe (1992), v němž se detektivky vysílaly v přímém přenosu a ani herci dopředu nevěděli rozuzlení.

Byl to nadlidský úkol a představitelka hlavní role Zlata Adamovská za jeden přenos zažila tolik námahy a stresu jako při osmihodinové hornické šichtě. Není divu, že jednou dokonce zkolabovala a skončila ve špitále s podezřením na infarkt.

Dagmar Veškrnová nenadchla

Od té doby si ale režiséra pamatuje široká veřejnost jako hloubavého pána věčně s dýmkou u pusy nebo v ruce.

O tři roky později chtěl navázat již tradičněji (dopředu) natáčenými Hříchy pro diváky detektivek (1995) s herečkou Dagmar Veškrnovou, pořad už ale zdaleka neměl takový úspěch a ohlas.

Začátky Ulice

V roce 2005 to byl právě on, kdo minimálně první měsíc rozjížděl natáčení nekonečného seriálu Ulice. V průběhu let se pak sem tam na režijní křeslo rád vracel

„Já mu můžu děkovat, že jsem dostala roli Miriam Hejlové, protože to byl jeho nápad,“ vzpomínala již zesnulá Hana Maciuchová.

„Je to výsostný herecký režisér, žádný masivní diktátor,“ vyprávěla před sedmi lety pro novácký magazín Víkend.

Série Básníci

- Jak svět přichází o básníky (1982)

- Jak básníci přicházejí o iluze (1984)

- Jak básníkům chutná život (1987)

- Konec básníků v Čechách (1993)

- Jak básníci neztrácejí naději (2004)

- Jak básníci čekají na zázrak (2016)

Více o tématu

Zajímavosti a hlášky z filmů Dušana Kleina

Jak svět přichází o básníky (1982)

Zajímavost: Legendární animované pasáže vznikly proto, jelikož se Miroslava Šafránková (Borůvka) odmítla svléknout před kamerou.

Hlášky:

Profesor: „U mnohých postpubescentů je sexuální fantazie přímo neodbytná. Doporučuji studenou sprchu a tření končetin a celého těla froté ručníky.“

Štěpán Šafránek: „Hugo, ty máš kukadla jak zrcadla.“
Hugo Snavín: „Božínku…“

Štěpán Šafránek: „Učitelky by se neměly ukazovat ve spodním prádle. Učitelka v podprsence je jak generál v trenkách…“

Profesor: „Chemii na jedničku ovládá Pánbůh, na dvojku já, na trojku soudružka ředitelka, možná, na čtyřku nejlepší z vás a na pětku všichni ostatní.“

Jak básníci přicházejí o iluze

Profesor: „Na maxisukně lze chytit muže s fantazií, na minisukně i zánět vaječníků.“

Vendulka Utěšitelka „Za lidovku. Ale vo prsa!“

Mireček: „Se učit, se učit, se učit…“

Student Karabec: „Tak hele, co je červeně podtrženo, na tom bazíruje profesor, co je zeleně podtržený, to chce slyšet Sejkora, a co je modře podtržený, na tom bazírujou asistenti.“
Štěpán se zahledí do učebnice: „No jo, ale tady je podtržený úplně všechno!“
Karabec: „No správně! Je vidět, že seš docela chápavej…“

Jak básníkům chutná život

Hájek: „Výchozím bodem je samozřejmě svatba. No a potom už jsou jenom samá pozitiva a sociální jistoty. První dovolená v Jugoslávii, následuje první dítě, pak již výše zmíněný automobil, zde se stávám zástupcem ředitele, druhá dovolená v Jugoslávii, druhé dítě.”

Zdravotní sestřička Tonička: „Kdepak, tady sou lidi strašně rozežraný. Loni se Zíma se Staškem hádali, co je jedovatější, jestli červená nebo zelená muchomůrka. No, vylízaný voba až na morek. Zíma si udělal červenou smaženici, Stašek zelenou a šli to zalejt pivem, no. Jak říkal náš pan doktor, komu není shůry dáno, ten je blbej.“

Andělské oči (1994)

Hráli: Josef Abrhám, Viktor Preiss, Pavel Zedníček, Pavel Kříž, Zlata Adamovská, Markéta Hrubešová, Miloš Kopecký, Jiří Lábus

Uhde (Pavel Zedníček): „Proč já? Proč pořád jenom já?“

Krause (Miloš Kopecký): „Vidíte člověka, který sice vede obchodní knihy tak, že jsou aktivní, ale jehož ruce i všechny ostatní údy jsou navždy uťaty od krásných dívek. Zpívají mu už jenom oči.“

Dobří holubi se vracejí (1988)

Drama a komedie, hráli: Milan Kňažko, Rudolf Hrušínský, Miroslav Macháček, Vladimír Menšík, Pavel Zedníček, Marián Labuda starší…

Lexa na oslavě u své přítelkyně: „Zazpívám vám hymnu svého kamaráda z léčebny, který se pověsil na půdě svého domečku. Chtěl aspoň rovně viset, když už nemohl rovně stát…“

Vyléčený alkoholik Zlámal Lexovi: „Nesmím ani na krok. Hlídá mě jako válečnýho zločince!“

film

Zajímavosti o filmu Jak básníci neztrácejí naději: Hlavní hrdinka musela vypadat jako oscarová herečka

Další Kleinova díla

Příběh kriminálního rady (1994)

Hráli: Luděk Munzar, Saša Rašilov nejml., Jaroslav Satoranský, Jan Skopeček, Eduard Cupák, Martin Preiss, Věra Galatíková…

Vážení přátelé, ano (1989)

Komedie, hráli: Milan Lasica, Jana Hlaváčová, František Řehák, Valérie Zawadská, Jan Hrušínský, Jiří Kodet, Rudolf Hrušínský…

+ Další 4 fotografie

Bolestná zpověď Moniky Binias: S o 24 let mladším Petrem přišli o dítě. Bojovala i s tchyní