Kukačky očima psychologa: Bolest a pocit viny. Pro dítě i rodiče má výměna katastrofální následky

Seriál Kukačky zaujal mnoho diváků nejen kvůli obsazení a výborným hereckým výkonům, ale také díky tématu záměny dětí v porodnici. Seriál čerpá ze skutečných příběhů, které v minulosti šokovaly veřejnost. Jak se může tato osudová rána projevit na psychice dětí, ale i rodičů, postižených takovou záměnou, nám vysvětlil odborník a psycholog, zabývající se vztahy v rodině a dětskými poruchami.

Dítě si vytváří vztah

Podle osloveného psychologa jsou následky pro dítě katastrofální. „V prvních měsících, především ve třetím až sedmém měsíci věku kojence, se zásadně vyvíjí mozek kojence, konkrétně třetí lalok mozkový, tzv. prefrontální lalok mozkový, a ten souvisí se sociálním chováním a vnímáním v budoucnu. Vývoj tohoto laloku souvisí se vztahy a sociální inteligencí. Ten se rozvíjí na základě toho, jak se matka stará o miminko. Dítě se v útlém věku naladí na konkrétní osobu, na tu danou matku a samozřejmě na konkrétního otce. Dítě si s rodičem vytváří vztah, vnímá jejich hlas, jejich pach, doteky rodičů atd. Rodič a dítě si už takto brzy vytvářejí své rituály, které si ani neuvědomují, a je to tedy velmi zásadní pro obě strany. Tento proces, když se v šestém měsíci, kdy je v plných obrátkách, přeruší, musí se mozek a prefrontální lalok ladit na někoho jiného. V dítěti to může do budoucna dlouhodobě zanechat velký nepořádek a škody.“

Porodnice

Kukačky v reálu: Co zabrání tomu, aby nedošlo k záměně miminka v porodnici? Pomoct může i tatínek

Pocity méněcennosti

Psycholog dále uvádí, že tento proces u dítěte končí zhruba v sedmém či osmém měsíci. V tomto období se vytváří citová vazba, vlastně vrcholí tento zvyk na rodiče. Tento proces se dokonce odborně nazývá „teorie citové vazby“. V 7. - 8. měsíci je citová vazba dítěte na rodiče vytvořená a představa, že se v tomto důležitém vývojovém stadiu stane něco podobného, je pro psychologa zlý sen. „Přerušení tohoto procesu zakládá trauma dítěte, které si nikdy nemůže pamatovat, ale v nevědomí bude toto trauma uložené a může ovlivnit ledasco. Děti takto postižené mohou v dospělosti např. trpět žárlivostí, mohu se více bát odmítnutí druhých, mohou se bát šikany a mohou mít pocity méněcennosti. Často mají v dospělosti pocit, že je nikdo nemá rád. Postižení mohou dávat větší důraz na to, co si o nich myslí okolí, a podvědomě se už celý život budou bát toho, že ten, na koho jsou zvyklí, odejde a už se nikdy neobjeví.“

Psycholog tedy potvrzuje, že se dá s velkou pravděpodobností usuzovat, že dopad na psychiku dítěte to mít bude.

Seriál Kukačky a krutá skutečnost: Dechberoucí případy, kdy došlo ve světě k záměně dětí

Rodičům se musel převrátit svět naruby. S jednou z postižených námi oslovený odborník dokonce pracoval a zajímavé je, co prozradil z tohoto případu. „S jednou maminkou jsem měl několik terapií, a když došlo k navrácení správných dětí pravým rodičům, řekla dotyčná o cizím dítěti, že už navždy ta holčička bude stejně jejím dítětem.“ Rodič vnímá tuto situaci jako obrovskou ztrátu. Je dokázáno, že největší psychickou a stresující situací člověka je úmrtí blízké osoby. Hned druhou nejvíce stresující chvílí v životě jedince je rozvod. Výměna dítěte je vlastně ztráta a to je nejhorší okamžik v životě. Ztráta dítěte je pro rodiče to nejbolestivější. „Když rodič dostane jiné, nové, i když své dítě po osmi měsících, opět si musí vybudovat vztah, lásku, odhodit pocity viny či ublížení, musela to být pro ně obrovská bolest, kterou vyřeší jen odborná pomoc a čas. Častá reakce a důsledek takového psychického vypětí je klinická deprese, která je na léčbu a ta léčba může trvat i několik let.“

Tuňák mi zničil hru, tvrdí Martin ze Zrádců. Odsoudil Honzův hysterák a odhalil, jak moderátora snášeli ostatní