Kryštof Krýzl: Věřím, že jsou přede mnou nejlepší roky kariéry

Start Světového poháru je přede dveřmi, jste zdravý a v úplně jiné situaci než před úvodem loňské sezony, kdy jste měl silný výron kotníku a ani nevěděl, zda budete v Söldenu startovat…

Jasně že je to letos mnohem lepší, bylo by fajn, kdybych byl zdravý před každou sezonou. Do Söldenu se těším, přestože to není můj právě nejoblíbenější závod, tolik od něj neočekávám. Podle mých informací nebudou pořadatelé „prolejvat“ trať jako v minulých letech, byly nějaké stížnosti po předešlých ročnících, že byla příliš tvrdá.

A to by mě mohlo limitovat, protože pojedu s vysokým startovním číslem. V přípravě jsem udělal maximum, takže až se pustím dolů, budu připraven. Ovšem je to první závod Světového poháru a člověk se musí rozzávodit, už jsem párkrát v minulosti měl na úvod vysoká očekávání a dost mne to svazovalo, čímž jsem nebyl schopen naplno využít svůj potenciál. Doufám, že se mi podaří vyladit hlavně hlavu a pojedu nejen v Söldenu své maximum.

Takže nálada je proti loňsku mnohem lepší?

Náladu jsem snad neměl tak špatnou ani loni, ale cítím se teď lépe. Na druhou stranu v loňské sezoně jsem měl jistotu dobrého čísla, byl jsem v tomto směru více v klidu. O to ostřeji budu nyní muset bojovat, jít do většího rizika, nic jiného nezbývá, s vysokým startovním číslem nelze taktizovat, to musí být totální risk.

Riskovat, jít až na hranici toho, co umím, to už znám. Už jsem bojoval zezadu s vysokými startovními čísly, to je vždy těžké se prosadit. Neznervóznět, když už je to dobře rozjeté, nastává nejtěžší okamžik – nezaleknout se toho, že vypadnu, jet naplno i druhé kolo. A v případě neúspěchu se nesmí zhroutit svět.

Jaké budou vaše poslední dny před startem v Söldenu?

Teď vyrazím na poslední tréninkovou fázi před Söldenem, budu nejspíše jezdit s rakouským áčkem na Schnalstalu.

V Levi, kde se pojede první slalom sezony, jste loni skončil, přes všechny zdravotní potíže, ve slalomu na 15. místě…

To byla bomba. V prvním kole jsem riskoval, bylo to neskutečné, jelo se mi fantasticky a byl jsem dokonce dvanáctý. Ve druhém už jsem potřeboval dojet. Do Levi se těším, hodně jsem toho teď nalyžoval, především ve slalomu, kde je to hodně právě o tom mít co nejvíce najeto. Proti loňsku to cítím, jsem o krok vpředu, nejen na svahu, ale také vnímám rozdíly v materiálu, tuším lépe jaký zvolit.

Jste společně s Honzou Hudcem v pozici nejzkušenějšího reprezentanta…

Pár příštích let by mělo být těch nejlepších v mé kariéře, chci využít zkušeností, fyzický potenciál i technické znalosti dostat se co nejvýše. Spíše než technika mne v minulosti svazovaly jiné věci, teď doufám, že se všechno konečně správně sejde. Musím si především rychle vybudovat lepší startovní pozici a pak… věřím, že jsem schopen s těmi nejlepšími závodit. Dostat se do třicítky ve SP, to je nyní můj cíl a věřím, že se mi to podaří.

Uvidíme, jak se to bude vyvíjet, pojedu naplno, bez omezení, chci se přiblížit k lepším startovním číslům. O tom hodně lyžování je, jakmile přijde zranění nebo se nějaký čas nedaří, strašně rychle se ztrácejí pozice a je hrozně těžké si je vydobýt zpět. Bylo to vidět i na Ondrovi, když se vracel po zranění, spadnou body a ze sezony, v níž bojujete i o pódia, se najednou může stát, že ani jednou nezabodujete ve Světovém poháru. Musím chytit začátek sezony, ale nebojím se, naopak, věřím v úspěšnou sezonu.

Turín, Vancouver, Soči, nyní Pchjongčchang, budou to už vaše čtvrté olympijské hry, bude to výhoda ve zkušenostech?

Čtvrtá olympiáda… na těch předchozích se příliš nedařilo. Ale zkušenosti mám, přece jen tři olympiády, to už člověk ví, do čeho jde. V Pchjongčchangu chci závodit o nejvyšší příčky.

Připravoval jste se na Novém Zélandu a v Austrálii, absolvoval jste 11 závodů a stal se vítězem Australsko-novozélandského poháru. Byl jste tam sice bez trenéra, ale podle výsledků se příprava vydařila…

Naštěstí můj trenér Daniel Fahrner má dobré kontakty, takže mi domluvil trenérskou spolupráci a staral se o mne Rakušan Günter Birgman, jinak jsem tam byl sám se servismanem. Celkově se příprava vydařila, přestože nějaké věci bych podruhé řešil jinak, závodník jako já si totiž zařizuje vlastně všechno od carga, letenek, ubytování. Ovšem co se týká podmínek a závodů, ty byly přínosné.

A byli tam i Rakušané…

Prolejvali jim pistu, ale já zrovna musel na pár dní do Austrálie, to mě mrzelo. Využil jsem ji až po nich. Ale i tak to bylo snad to nejlepší, co jsem kdy zažil. Kdysi jsem to nazval bojem s větrnými mlýny, lyžaři z alpských zemí jsou prostě jinde.

Jejich rozpočty a know-how jsou na jiné úrovni, dodávají jim obrovskou podporu v logistice, v realizačním zabezpečení závodníků, co všechno nemusejí řešit a mohou se soustředit jen na lyžování, ale přestože pořád ztrácíme, už se to lepší, v podstatě jsem si tam mohl dopřát, co jsem chtěl. Je to prostě výzva. Ale už jsem mnohokrát dokázal, že s nimi mohu závodit.

Co na té přípravě bylo nejpozitivnější?

Asi prostředí, strašně se mi tam líbilo. V lyžování jsem držel krok, pohyboval se na předních příčkách, přestože konkurence byla velká. Připravovalo se tam a závodilo hodně soupeřů, přece jen závody jsou něco jiného než trénink, každý si tam chtěl vyzkoušet materiály a jak je na tom, a tak se sešla kvalitní konkurence. Nebyl to samozřejmě Světový pohár, ale startovalo tam hodně závodníků, které v něm uvidíme, i medailisté z mistrovství světa. Já měl radost z předních příček, i pro firmu Fischer, která mne podporuje, to bylo dobré znamení do nové sezony.

FIS před pěti lety změnila poloměr lyží kvůli větší bezpečnosti, nyní přichází změna zpět na rádius 30. Bude to pozitivní krok?

Ty lyže byly v podstatě fošny, které se těžce ovládaly. Nyní dostávají zase jiný rozměr, jsou stabilnější, jízda je jednodušší, dá se projet čistý oblouk, lyžování najednou vypadá daleko lépe, je techničtější. A já si to najednou více užívám.

Také Ondra Bank byl velký odpůrce té změny před pěti lety. Neříkám, že se na to nedalo dívat, ale já jsem vnímal velký rozdíl. Byla to zásadní změna kvůli bezpečnosti, ale postupem času se ukázalo, že lyže je méně ovladatelná, a naopak narůstají zranění, protože lyžař do toho musí dávat více síly. Těch zranění prostě neubylo. Takže toto by mohl být dobrý kompromis mezi tím, co bylo předtím, a tím, na čem se jezdilo posledních pět let.

Když jsme spolu hovořili před loňskou sezonou, přišel jste k nám do redakce Eurosportu s rozečtenou knihou o slavné bojovnici MMA Rondě Rousey. A říkal jste, že bojové umění pomáhá i v lyžařské přípravě. Jak se na to díváte po roce?

Pomáhá, nepochybně, jsem nadále velký fanda a chodím na tréninky, líbí se mi způsob tréninku. Bojový sport je výhra nebo prohra a pro lyžování je to dobrá příprava fyzická i mentální. MMA se mi líbí i proto, že se musíte dostat do takového mentálního rozpoložení, abyste překonal protivníka.

Ovšem musím si dávat po operaci pozor na koleno, takže to nepřeháním. Dávám si, zvláště teď před sezonou, pozor, aby se mi nic nestalo po zdravotní stránce. Hodně se zaměřuji na kondičku a lyžování.

Nuže, sezona začíná, jednou větou, jak jste na tom před sezonou?

Cítím se lépe než kdykoli v minulosti, takže věřím, že sezona vyjde.

Co byste vzkázal divákům Eurosportu, který bude tradičně vysílat kompletní program Světového poháru?

Lyžování je úžasný sport, napínavý, když mu porozumíte, tak vás úplně vtáhne do sebe. Takže vzkázal bych – dívejte se pravidelně a nechte se do toho vtáhnout.

Eurosport bude podobně jako v minulých letech vysílat kompletní program Světového poháru v alpském lyžování a také XXIII. zimní olympijské hry v Pchjongčchangu.

+ Další fotografie

Bolestná zpověď Moniky Binias: S o 24 let mladším Petrem přišli o dítě. Bojovala i s tchyní