Trendy tagy Extra Host (pořad) Čauky lidi Hubnete s nami Výměna manželek 2021

Nejnovější kauzy

Koronavirus jako symbol roku 2020. Podívejte se, čím vším si Česko muselo projít

Koronavirus
Na rok 2020 bude asi málokdo vzpomínat s láskou. Uplynulých dvanáct měsíců se totiž do dějin zapsalo jako období, kdy svět bojoval s koronavirem. Zákeřná nemoc se nevyhnula ani Česku, které si během roku prošlo dvěma vlnami covidu, několika měsíci nouzového stavu i nejrůznějšími vládními nařízeními, která lidem na čas sebrala společenský život a některým i práci. Podívejte se, jaký byl rok 2020 pro Českou republiku.

Když na přelomu roku 2020 začaly přicházet první zprávy z Číny o záhadné epidemii, málokdo nejspíš tušil, co nás čeká. Ještě v lednu a únoru lidé na toto téma vtipkovali a zároveň nervózně sledovali zprávy ze světa, především z Číny. A pak to přišlo, 1. března zaznamenala Česká republika první tři případy nakažených. Ačkoliv zprvu nebyla čísla natolik alarmující, začala v Česku panika. Lidé vykupovali zásoby mouky a těstovin a zavírali se do svých domovů před obavou z nákazy. Málokdo tehdy tušil, co nás bude v následujících měsících čekat.

Izolace

S prvním šířením nakažených přišel nouzový stav. Poprvé by vyhlášen 12. března a platil do 17. května. Podruhé ho vláda vyhlásila při druhé vlně 5. října a stále trvá. Nastala tak situace, se kterou se téměř nikdo nesetkal a na kterou nebyla společnost zvyklá – izolace. Veškeré socializování prakticky ze dne na den utichlo. Řada podniků se zastavila, lidé se zavřeli do svých domovů a v první vlně nevycházeli zprvu ani do přírody.

Jelikož je člověk tvor společenský, bylo pro mnohé Čechy těžké zvyknout si na odloučení od přátel. U někoho se dokonce začaly projevovat psychické problémy v podobě depresí. Volnočasovou náplň mnohých lidí totiž tvořilo sledování televize, především pak zpráv o koronaviru. Nemoc byla tématem číslo jedna a zprávy o ní nás bombardovaly jak z televize, tak i z mobilu a počítače. Někteří Češi se ale s izolací vyrovnali po svém. Ať už je zabavilo šití roušek, hledání nových koníčků nebo třeba individuální sport a vycházky do přírody. Pamatujete ještě, jak byly turistické cesty přeplněné a cyklistické obchody zoufale vyprodané?

Zavření škol

Uzavření škol byla naprosto nemyslitelná věc pro většinu Čechů, kteří si ji spojovali s dobou protektorátu. 11. března na to skutečně došlo, napodruhé pak i 14. října. Studenti i učitelé se v první vlně potýkali s velice improvizovanou výukou, u nejmenších pak museli vypomáhat často i rodiče. Česká televize dokonce rozjela pořad UčíTelka, který pomáhal školákům ve vzdělání. I tak ale většina studentů a školáků vnímala zavření škol jako velké prázdniny. O poznání horší to už bylo pro ty, které čekala závěrečná zkouška jejich studia.

S příchodem druhé vlny už řada škol počítala, a proto se učitelé i žáci připravovali na přechod na domácí výuku. Ta skutečně opět přišla, ale většina lidí ji považuje za nedostatečnou, a tak se začalo demonstrovat. Vláda ale měla pro zavření jasný argument, statistiky ukazují, že ve školách se virus šíří nejvíce. S prezenční výukou pak studenti přišli i o slavnostní události, jako je maturitní ples či promoce. Zahraniční studium utichlo úplně.

Zavřené hranice

Od pádu komunismu bylo zavření hranic naprosto nepřijatelnou věcí. Vždyť možnost cestovat je pro mnohé hlavní součástí svobody. I přesto na uzavření v březnu došlo. Státy se izolovaly jeden od druhého z obavy šíření nákazy. Situace se v prvních týdnech komplikovala i pro pendlery. Nakonec se hranice opět otevřely, vláda ale cestování nedoporučila a snažila se přimět Čechy k cestování uvnitř republiky.

I tak se ale mnozí vydávali za hranice, ať už do Chorvatska, nebo nakonec i do původně silně zamořené Itálie či Španělska. S příchodem podzimu se ale vše začalo měnit. Všechny země začaly opět zaznamenávat nárůst nakažených, a tak cestování znovu utichlo. Ne že by se zavřely české hranice, ale pro cestu přes ně je potřeba negativní test na koronavirus nebo podstoupit karanténu. Velkou otázkou je, jak bude cestování vypadat do budoucna.

Ekonomická krize

Na koronavirus jen tak nezapomenou hlavně podnikatelé, kteří trpí vládními nařízeními. Mnozí museli zavřít své podniky, ať už na čas, nebo definitivně pro nedostatek tržeb. To se týká především služeb a gastronomických podniků. Jindy plné restaurace ze dne na den zely prázdnotou, a to jak během první vlny, tak během té druhé. Majitelé sice mohli otevřít výdejní okénko, většina se ale shodla, že to mnohdy ani zdaleka nepokryje náklady.

Podnikatelé tak doufali, že se do jisté míry zahojí alespoň v létě. Jenže problém byl v tom, že se veřejnost často obávala chodit mezi lidi. Smrtelnou ránu pak obdržel turismus. Některé podniky zaznamenaly v létě i o 90 % nižší tržby než v předchozích letech. Hrubý domácí produkt se podle České národní banky propadl za celý letošní rok o 7 % a stejně tak pomalu stoupá nezaměstnanost.

Rekordní rozpočet

Pandemie koronaviru se ukázala být pořádně drahým problémem. Podle ministerstva financí vyšla vládní podpora nejrůznějších firem a lidí postižených nařízeními státní kasu na 240 miliard. Jen 20 miliard bylo vyplaceno na kompenzačních bonusech živnostníkům. Státní pokladnu pak provětral i nákup zdravotnického materiálu, který překročil do listopadu 10 miliard korun.

Ještě na začátku roku se počítalo s rozpočtovým schodkem 40 miliard. Pandemie koronaviru a s ní spojené výdaje ho ale vyhnaly na neuvěřitelných 500 miliard korun, což je naprostý rekord. Na konci listopadu ale vládní kasa vykázala ztrátu „jen“ 342 miliard. I tak jde o závratné číslo, které ještě poroste. Ani příští rok nás nečeká nic hezkého.

Tisíce mrtvých, statisíce nakažených

V první vlně pandemie byly denní přírůstky nakažených vcelku nízké a pohybovaly se ve svém maximu na 500 denně. Vláda se mohla v červnu plácat po zádech, že vše zvládla na jedničku. Pak ale přišel podzim, pro některé se stal důležitějším zahrádkářský zákon, a tak se stalo, že se koronavirus začal nekontrolovatelně šířit. Místo 500 nakažených denně bylo rázem 15 tisíc a prakticky každý den se trhaly rekordy v počtu nakažených a bohužel i úmrtí.

Od začátku pandemie se covidem nakazilo přes 700 tisíc lidí a s nemocí zemřelo více než 11 tisíc pacientů. Nemocnice byly v listopadu na hranici kolapsu a doktoři neustále pracují na plné obrátky v pekelných podmínkách. Na konci prosince se sice začalo očkovat, ale cesta vakcíny je ještě dlouhá a je jasné, že obě čísla ještě porostou.

Související články

Další články