KOMENTÁŘ: Vysoké ceny energií trápí Česko. Můžeme být ale mírně optimističtí, míní Jan Fousek

Růst cen energií nerezonuje pouze v médiích a na tuzemské politické scéně, ale na úrovni celé Evropy. Lídři členských zemí, a tedy i premiér Andrej Babiš, na summitu Evropské unie jednají o možných rychlých řešeních rostoucích cen elektřiny a plynu. Některé evropské státy již představily kroky, které mají snížit okamžitý dopad zdražování. V Česku to řeší politici napříč politickým spektrem, tedy jak končící vláda premiéra Babiše, tak i koalice SPOLU a PirSTAN. Řešením situace by však měl být soubor nejen krátkodobých, ale také dlouhodobých opatření.

K pochopení nastalé krize, která dopadá doslova na každého z nás, je potřeba nejdříve porozumět důvodům současného růstu cen energií: Zásadní vliv na cenu elektřiny v Evropě má plyn, jehož ceny vzrostly jen od počátku roku na evropských burzách o stovky procent. Ať už v médiích slyšíte jakékoliv jiné názory, naprosto klíčový dopad plynu na zdražování elektřiny potvrzuje většina odborníků na energetiku i renomovaných ekonomů, až na jisté výjimky. A pokud nevěříte ani jim, tak si pečlivě projděte přiložený graf, který ukazuje jasnou souvislost mezi plynem a elektřinou. Podle tržních dat se plyn na ceně elektřiny podílí ze zhruba 70 procent (dle některých údajů i více), zbývající část jde na vrub rostoucí ceně emisní povolenky a dalším vstupům. Roli hraje samozřejmě celkové globální zdražování „všeho“, tedy nejen v sektoru energetiky.

Takže pokud si někdo klade otázku, jestli za v podstatě celosvětovou energetickou krizi může „zlá EU“, Babišova drahota či ještě absurdněji dosud nevládnoucí koalice SPOLU a PirSTAN, je na omylu. EU a zejména jednotlivé vlády, včetně té Babišovy, sice mohly něco udělat dříve - někdo mohl teoreticky předvídat krach některých obchodníků s energiemi a třeba trvat na jejich lepším zajištění, aby nebyl dopad na některé občany tak drtivý. Nicméně z celoevropského pohledu je na vině plynová krize.

Krach Bohemia Energy je první vlaštovka nezvykle vysokých cen energií

Proč ale zdražuje ten plyn?

Zájem o využití zemního plynu roste zejména z důvodu celosvětového poměrně rychlého oživení ekonomiky po pandemii. Na straně nabídky v Evropě pak došlo k souběhu událostí: Zkapalněný zemní plyn vykoupily zejména asijské státy, evropská produkce plynu klesla kvůli technickým problémům při těžbě a na vyšší poptávku nereaguje Rusko, které by mohlo „povolit kohoutky“ výrazně více a Evropanům trochu ulehčit, ale neděje se tak.

Nicméně abychom byli fér, tak musíme dodat, že i globální a zejména evropské snahy o snižování emisí mají určitý vliv, a to právě skrze plyn. Mnoho energetických i velkých průmyslových společností totiž začalo přecházet z uhlí na plyn, protože má menší emisní stopu než uhlí. Růst ceny zemního plynu, který zdražoval v porovnání s uhlím rychleji z důvodu vyšší poptávky, a nedostatek v jeho dodávkách pak bohužel nutí některé elektrárenské společnosti opět k návratu k uhlí, což je přesný opak toho, o co se celý svět snaží.

Ale rozhodně není hlavním hybatelem růstu cen elektřiny tolik skloňovaný Green Deal, jehož konkrétní opatření jsou navíc teprve ve fázi příprav a vyjednávání mezi evropskými státy a jejich finální podoba se může ještě měnit, ani obnovitelné zdroje.

Energie

Krach Bohemia Energy: Povede to k další vlně exekucí, míní ekonom Prouza

Jaké ceny elektřiny a plynu můžeme očekávat?

Většina odborníků se shoduje, že takto extrémně vysoké ceny energie by měly v průběhu následujícího zhruba půl roku pominout – můžeme být tedy mírně optimističtí. Očekávaný pokles cen elektřiny a plynu ukazují i smlouvy s budoucím vypořádáním na energetických burzách. Ceny elektřiny pro druhé čtvrtletí příštího roku jsou již poloviční oproti současným hodnotám. Pásmo pro celý rok 2022 oceňují středoevropské burzy zhruba 130 eury, stejný kontrakt pro rok 2023 stojí však již pouze 90 eur.

Podobný trend vidíme i u plynu, kdy se v Evropě plyn do konce prvního čtvrtletí obchoduje těsně pod 100 eury za megawatthodinu, zatímco od druhého kvartálu stojí již jen okolo 45 eur. Vypadá to tedy, že v průběhu příštího roku již můžeme očekávat zlevnění energií pro domácnosti i firmy. V následujících letech jsou pak ceny ještě mnohem nižší.

Zdražení

Brutální zdražení elektřiny a plynu je tady! Zaplatíte až o dvě třetiny víc

Krátkodobá i dlouhodobá řešení krize

Evropská komise doporučila členským státům sérii opatření, která mohou využít pro zmírnění růstu cen elektřiny a zemního plynu. Jde o snížení DPH na energii nebo vouchery pro postižené domácnosti. V Česku lze v souladu se zákony snížit daň na 10 procent, nikoliv zvolit nulové zdanění, jak navrhuje končící vláda Andreje Babiše. Podpora by zároveň měla být adresná – tedy skutečně těm, kteří pomoc potřebují. Není proto rozhodně důvod dotovat ty spotřebitele energie, kteří mají zafixovanou cenu energie. Jak však upozorňuje Svaz moderní energetiky, zdroje financování pro krátkodobá opatření nesmí ohrozit již rozběhnuté programy pro financování dekarbonizace české energetiky, což je myšlenka, se kterou si bohužel už končící vláda hraje. Doplatila by na to především naše příroda, krajina i ovzduší, ale i modernizace průmyslu a ekonomiky. Nicméně klíčem k úspěchu v nahrazování uhlí je předvídatelné a stabilní prostředí investic do čistších zdrojů energie.

Co se týče dlouhodobých možností, v horizontu tohoto desetiletí jsou klíčem ke stabilizaci energetického trhu kromě dalších opatření a posilování energetické soběstačnosti i investice do obnovitelných zdrojů energie, samozřejmě za využití akumulace energie všech druhů, tedy krátkodobé i sezónní. Může jít o řešení, která pokryjí část spotřeby domácnosti nebo podniku pomocí např. střešní solární elektrárny. Větší podniky mohou investovat prostřednictvím dlouhodobých smluv (tzv. PPA) a uzavřít kontrakty na dodávky zelené elektřiny z konkrétního projektu solární nebo větrné elektrárny na dalších 15 či 20 let. Získají tak předvídatelné ceny energie, které podle velikosti obnovitelného zdroje mohou pokrýt i celou jejich roční spotřebu.

Nová vláda může také k financování využít vypsání aukčních soutěží pro nové projekty obnovitelných zdrojů. Právě princip soutěže je výhodný pro spotřebitele, neboť se na trh dostanou jen projekty, které nabízí levnou energii. Aukce jsou také výhodné pro stát, který bude moci lépe předvídat, s jakými zdroji lze na další desítky let počítat.

Důležitým prvkem na celoevropské úrovni budou v budoucnu tzv. energetické úspory, např. podpora energeticky úsporných renovací budov. Na to je pak třeba zajistit administrativně jednoduché programy, a to pro všechny druhy budov (obytné, veřejné, komerční), aby na ně dosáhl opravdu každý, kdo o to bude mít zájem. I tak úspěšné programy jako je Nová zelená úsporám je nutné rozšířit dvakrát až třikrát, aby domy v České republice nechátraly a jejich renovace pomohly lidem i firmám snížit spotřebu i účty za energie a tím i emise skleníkových plynů.

Autor Jan Fousek je ředitelem Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT, předsedou dozorčí rady Solární asociace a členem představenstva Svazu moderní energetiky. Je odborníkem na moderní energetiku, zabývá se i energetickými trhy a systémem emisního obchodování.