Jak už to u tak u velkých děl někdy bývá, snímek z roku 1985 spatřil světlo světa vlastně úplnou náhodou. Při revizi archivu na Barrandově kdosi zjistil, že námět k jinému populárnímu filmu Na samotě u lesa byl Zdeňku Svěrákovi proplacen omylem dvakrát. Bylo mu tedy navrženo, aby do druhého dne vytvořil několik stránek čehokoliv, aby se mohlo předstírat, že existuje ještě jiný námět – zkrátka, aby nikdo nepojal podezření, že lidé nedostali peníze jen tak pro nic za nic.

Svěrák tedy usedl ke stroji a psal. Text se dostal do rukou Jiřího Menzela (80), který z něj byl nadšený – dokonce měl prohlásit, že šlo o nejlepší scénář, který kdy četl. O realizaci komedie bylo tedy rozhodnuto.

Místo Ježkové a Labudy Zázvorková a Nárožný

Osud rozhodl také o změnách v obsazení. Otíkovu tetu měla místo Milady Ježkové ztvárnit Stella Zázvorková. Herečka ale nemohla roli přijmout kvůli zaplacenému zájezdu do zahraničí a navíc o ni ani příliš nestála. Hlavní úlohu řidiče Pávka měl zase místo Mariána Labudy hrát Petr Nárožný, který měl roli vtisknout určitou dávku vznětlivosti.

Před revolucí nebyl přijat

Film byl ještě před revolucí zatracován, a to údajně proto, že popuzoval k hanobení socialistického venkova a jeho obyvatel. I přesto se z něj stal jeden z největších hitů československé kinematografie.