Kdo se nehejbe, nemlsá! Proč je americká verze Nedotknutelných totální propadák?
Nedotknutelní z roku 2011 v hlavních rolích s Françoisem Cluzetem a Omarem Sy se do paměti všech, kteří snímek viděli, zapsali zcela nesmazatelně. Divák během sledování pocítí snad všechny emoce, na které se dá vzpomenout, a obsazení herci jsou sympatičtí. Tady nastává první problém s americkou kopií, která schytává jednu drsnou kritiku za druhou. V čem podle diváků tkví největší problémy?
Drisse, opatrovníka ochrnutého boháče, si v originálním snímku zahrál Omar Sy. Černoch s tak širokým a upřímným úsměvem, že se nejeden divák při pohledu na něj začne usmívat též. Dokonale zahrál muže, který se díky paraplegickému nadřízenému a později i příteli zvedl z úplného dna a začal žít normálním životem. V americké kopii se této role (přejmenované na Della) ujal Kevin Hart, kterého ani samotní Američané mnohdy nemohou vystát. V podřadných komediích už si na něj lidé zvykli, ale obsadit ho do remaku, který diváci už předem pohřbívali, bylo pomyslným posledním hřebíkem do rakve.
Ani s Phillipem, ochrnutým aristokratem, si Američané moc dobře neporadili. Bryan Cranston v jeho roli sice nebyl nikterak otřesný, diváci jsou ovšem nekompromisní a po perfektním výkonu Françoise Cluzeta nemohli přehlédnout, že Cranstonovi chybí charisma. Kdo podle nich svým kouzlem film zachraňuje, je Nicole Kidman v roli asistentky Phillipa.
Byly to právě dějové linky postav, které z francouzského filmu udělaly světový trhák. Nebyli by to ale Američané, kdyby si nechtěli snímek trochu "zhollywoodštit" a nepozměnili to, co zrovna měli nechat tak, jak to bylo. Chceme-li se vyhnout spoilerům, zmíníme jen dvě slova, a to "dítě" a "romantika".
Oba filmy jsou podle skutečné události, je tedy naprosto nelogické, že se remake od originálu tolik liší, ke všemu v tak podstatných věcech. Snímku se ale musí nechat, že se u něj divák zasměje a ti, kteří neviděli originální film, ho zřejmě ocení o něco víc.