Trendy
Výměna manželek 2024 válka na Ukrajině Survivor 2024 Kate Middleton

Jiří Kajínek pro eXtra.cz: Černý nikdy nepůsobil jako několikanásobný vrah a Kuna svou matku nenáviděl

Jiří Kajínek a orličtí vrazi: Ludvík Černý vinu nikdy nepřiznal, Vladimír Kuna ano
Zdroj: se souhlasem Jiřího Kajínka
+ Dalších 8 fotografií
Orlický gang

Co mají společného členové orlických vrahů Ludvík Černý a Vladimír Kuna s Jiřím Kajínkem? V devadesátých letech společně pobývali ve věznici na Mírově. Kajínek se s oběma trestanci dobře znal a často spolu mluvili. Řeč samozřejmě několikrát přišla i na orlické vraždy. "Černý působil jako normální, slušný, pohodový člověk. Nikdy byste nevěřili, že je to několikanásobný vrah," řekl v rozhovoru pro eXtra.cz Kajínek a rozpovídal se také o tom, proč Kuna nechal zavraždit svou matku nebo proč Černý přiznal svou vinu.

S Ludvíkem Černým jste se poprvé poznal ve vězení na Mírově v roce 1998. Jak na vás působil?

Jako normální, slušný, pohodový člověk. Nikdy byste nevěřili, že je to několikanásobný vrah. Taky policisté, když se podíváte do toho, co říkali, tak oni sami dlouho váhali nad tím, jestli skutečně mají toho správného pachatele, že jim to nesedí a nezapadá do té škatulky bestiálního vraha. Dlouho se o tom tak diskutovalo, jestli ano, nebo ne. V životě jsem poznal stovky vrahů a řekněme, že u minimálně poloviny by vás nenapadlo, že jsou to vrazi. Z toho, co jsem poznal, mnoho různých násilníků se chová mnohem hůř než ti, co někoho zabili.

Měl ve vězení někdy nějaké problémy s ostatními trestanci?

Ne, neměl s nikým žádné problémy. On byl jako doživotní trestanec držen od ostatních vězňů s běžnými tresty. Tak to dřív chodilo a bylo to protizákonné, ale s lidmi, se kterými se Černý stýkal, nikdy neměl žádné problémy. Alespoň já za tu dobu, co jsem měl možnost s ním být a mluvit, tak jsem o ničem takovém nikdy nevěděl.

Vyprávěl vám někdy svůj příběh o orlickém gangu?

Ano, samozřejmě. Abych to ale upřesnil, před Černým jsem mnohem častěji mluvil s Vladimírem Kunou. Ze začátku, když jsem přijel na Mírov, tak jsem byl pořád na samotce, zatímco ostatní doživotní vězni bydleli po dvou nebo po třech. Občas mě ale na tu hodinu pustili na kulturní místnost k televizi, a abych tam nebyl sám, tak tam se mnou dávali Kunu. Takže já jsem byl mnohokrát v místnosti s Kunou, který mi vyprávěl jejich příběh z toho jeho úhlu pohledu, jak to bylo s Kopáčem, Chodounským, Meierovou, Černým... Vyprávěl mi, jak Kopáč dělal v URNĚ a že Kuna tam pracoval se psy.

Přiznal vám, že nechal své matce poslat bombu?

Ano, a to jsem zrovna nechápal, jak to mohl udělat své mámě. On mi to zdůvodnil tak, že se o něj celý život nestarala, že odmalička bydlel s ní, ale ona byla pořád někde pryč a on tak v podstatě vyrůstal na ulici a krmili ho sousedi. Karel Kopáč, se kterým chodil do školy, pro něj byl vzor, silný, statečný a vždycky mu pomáhal. Takže on to odůvodnil tím, že svou matku vlastně až nenáviděl. Já mu přesto říkal: "Láďo, ale pořád to byla tvoje máma, přeci jí nemůžeš poslat bombu a vyhodit ji do vzduchu." On to ale tak prostě nevnímal.

Jak dlouho jste byl takto s Kunou v kontaktu?

Láďa Kuna se mnou mluvil častěji a dříve předtím než Ludvík Černý. Po nějaké době nás ale rozdělili, protože Kunovi soud zmírnil trest na 25 let a nepatřil mezi ty doživotní trestance. Původně se přitom tyhle dvě kategorie dávaly na Mírově dohromady, ale jak přibývalo doživotních vězňů, tak už docházelo místo a museli nás oddělit. Potom už jsem s Kunou nikdy nemluvil, jen jsme se pozdravili.

Pak k vám přišel Ludvík Černý...

Ano, a ten mi zase jejich příběh mnohokrát popisoval z toho svého úhlu pohledu. Tvrdil, že on to neudělal. Jsou tam různé momenty, kdy on mi popisoval, jak to bylo s manželkou, že ji zachránil, že by jinak umřela, protože byla vážně nemocná. On fakt působil jako hodný, slušný člověk, velice čistotný, se sociálními návyky, což ve vězení není úplně normální.

Věříte, že Černý opravdu spáchal vraždy, ze kterých byl usvědčen?

Tradují se různé věci, které mohou být pravdou a nemusí. Co je ale určitě pravda, je to, že Karel Kopáč, než se oběsil v Kuřimi, tak si pozval kněze, kterému sáhodlouze popsal svůj příběh. A tam došlo k tomu, že Kopáč přiznal, že ty vraždy nespáchal Černý, a napsal to dokonce v dopise na zastupitelství a na soudy. Jako pachatele označil Lumíra Wernera. Já ale nemůžu říct, jak to je, či není, já jen zprotředkovávám informace tak, jak jsem je slyšel.

Kopáč byl první, kdo se ke všemu přiznal a vyšetřovatelům rozkryl celý případ. Proč by tedy měnil svou výpověď?

Kopáč by býval dostal doživotí. Ale on byl ten, kdo policii pomohl se vším. Všichni totiž vždycky tvrdí, že nic neudělali, stejně to bylo u Kopáče, kterému řekli, že buď to přizná, nebo dostane doživotí. Tak on řekne: "No tak dobře, já vám to řeknu tak, jak chcete." To jsou takový divný obchody, kvůli kterým pak nevíte, čemu máte věřit.

Sám Černý se vám za ty roky nikdy nepřiznal?

Nikdy, on tvrdil, že to neudělal. Když jsem se po osmnácti letech dozvěděl, že se měl údajně přiznat, tak jsem říkal, že to udělal proto, aby mohl požádat o podmínečné propuštění a vypadal před soudem líp. Je možné, že Černému řekli, že nebude mít šanci, dokud se nepřizná. No tak on třeba po dlouhé době řekl, že to možná bylo trochu jinak. Nemůžu to ale samozřejmě říct s jistotou, roky jsem si s ním nepsal, nevím, jaká je situace.

Proč už nejste v kontaktu?

Když nás po mém útěku rozdělili každého do jiné věznice, tak mi napsal, ať se nezlobím, ale že už nemůžeme být v kontaktu. Bachaři mu totiž prý řekli, že si se mnou psát nesmí, a pokud to bude dělat, tak mu to zkazí jeho morální profil a nebude moct žádat o podmínečné propuštění, protože si dopisuje s nejhorším trestancem v zemi. Tak skončila naše konverzace, protože se bál, že ho kvůli mě nepropustí. Musel jsem se tomu smát.

Takže za utnutím vašeho kontaktu nestálo udání Černého, že jste se schovával u jeho ženy v bytě, jak se proslýchalo?

Všichni mají takovou představu, že mě Černý udal. Nic takového, to byl Martin Vlasák, kterému Černý prozradil, že se skrývám u něj doma. Když mě pak zatkli, tak jsme se s Ludvíkem setkávali a bylo všechno v pohodě.

Černý tedy věděl, že po útěku využijete jako úkryt jeho byt?

Ne, o tom netušil. Já se skrýval u Marie Černé doma a ona jela za Ludvíkem na návštěvu. Tak jsem jí říkal: "Mařenko, prosím tě, nemůžeš říct Ludvíkovi, že tady jsem, protože on se jinak prořekne." Bohužel mu to ale řekla a mně to zapřela. Kdyby mi to tehdy sdělila, tak já bych okamžitě odešel. Místo toho jsem byl blbej a čekal jsem, až si zařídím jiný bydlení, jenže ti lidé, co mi s tím pomáhali, mě podrazili.

Co dělat při jaderné havárii: Základní rada zní schovej se a zůstaň v kontaktu, říká Dana Drábová

Související články

Další články

Nejnovější kauzy