Jedovatá zmije růžkatá míří do Česka: Lidé by se měli mít na pozoru, říká odborník Hakl

Většina zmijí má typickou trojúhelníkovitou hlavu odlišenou od štíhlého krku. Oko má štěrbinovitou zorničku, kterým ji lze odlišit od všech našich užovek. Klikatá čára totiž nemusí být vždy znatelná a mnoho lidí si oba druhy často plete. Zmije často nahání kvůli svému jedu lidem hrůzu.

"V dlouhodobé historii není popsán v Česku případ na úmrtí po uštknutí zmijí obecnou. Pro dospělého člověka, který je zdravotně v pořádku, tento had nepředstavuje hrozbu," řekl eXtra.cz odborník Stanislav Hakl ze Spolku chovatelů jedovatých hadů.

Zmije je považována mnohdy u lidí za velkou hrozbu, se kterou se člověk může setkat na pasekách nebo v lesích na kamenech. Přitom za rok 2019 Toxikologické centrum 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy eviduje patnáct uštknutí. Jedná se ovšem pouze o hlášená a registrovaná uštknutí. Odhaduje se, že jich může být až dvojnásobek. Po uštknutí zmijí vznikne v osmdesáti procentech otok, v těžkých případech dojde u člověka k anafylaktic­kému šoku.

Pokud se člověk dostane se zmijí do kontaktu, neměl by s ní manipulovat. "Je dobré se k ní nepřibližovat. A to stačí. Ona člověka nevyhledává, nemá na něj zájem útočit. Většinou je plachá," pokračoval Hakl. Zmije obecná tak pro člověka nepředstavuje výrazné nebezpečí, oproti tomu její kolegyně zmije růžkatá už ano.

"Zmije růžkatá, která má malinko více jedu než zmije obecná, ale obsahuje stejné složení, by mohla pro člověka představovat mnohem větší nebezpečí. Není vyloučeno, jestliže se teď tvrdí, že v důsledku jakéhosi globálního oteplování, může dojít k migraci živočichů, že by se zmije růžkatá mohla objevit i v Česku. Kdy to bude, to nevíme... V tuto chvíli na ni člověk může narazit ve Švýcarsku, Itálii, Řecku či Bulharsku, celkově v jižní Evropě. Jsou tu ale zatím geografické bariery, které zatím nepřekoná, ale to může být jen otázka času," dodal Stanislav Hakl.

Co o zmiji růžkaté možná nevíte:

Má nepřehlédnutelný identifikační znak – až půl centimetru velký růžek trčící ze špičky čenichu. Tělo je podsadité a v jeho středu se nachází 21–23 řad kýlnatých šupin.*

Nejedná se o příliš velké hady, jen málokdy se délkou přiblíží k jednomu metru. Na Kykládských ostrovech se vyskytuje trpasličí forma, dorůstající délky max. 50 centimetrů.*

Často se o ní můžete dočíst, že se jedná o nejjedovatějšího hada Evropy. Odborníci udávají, že zmije levantská (Macrovipera lebetina) a zmije turecká (Montivipera xanthina) ji druhově v toxicitě předčí.*

+ Další fotografie

+ Další fotografie