Jeden z přenašečů koronaviru se objeví v Česku: Luskoun bude přijat do pražské zoo
Šíření koronaviru děsí mnoho lidí. Smrtící virus způsobující respirační obtíže a horečky trápí lidstvo už od začátku roku. Koronavirus se poprvé objevil ve městě Wu-chan v Číně. Viru podlehlo už přes 1000 lidí od začátku ledna, dalších víc než 43 tisíc lidí je infikovaných.
Chybějící článek
Rychlost šíření koronaviru se neustále zvyšuje. Proto se vědci snaží naleznout klíčovou roli, která vedla k přenosu koronaviru na člověka. Skupina vědců z Číny věří, že na přenosu se podílí nejen netopýři, ale také luskouni. Tito savci byli označeni za pravděpodobný chybějící článek v řetězci mezi člověkem a netopýrem, jehož považují za přirozený rezervoár nákazy.
Co je to luskoun?
Luskouni jsou hmyzožravý řád savců s tělem pokrytým velkými rohovitými šupinami. Můžeme je najít v Africe a Asii. Na jejich jídelníčku se nacházejí převážně mravenci, termiti a další hmyz.
Chránění luskouni jsou loveni hlavně pro jejich maso, které se právě v Číně považuje za delikatesu. Také se loví kvůli jejich šupinám, tu zase tradiční čínská medicína dokáže využít k léčbě mnoha nemocí, od rakoviny až po artritidu. Luskouni patří k nejvíce pašovaným savcům v Asii.
Luskouní maso
Čínští vědci zjistili, že vzorky vzaté od pacientů s koronavirem mají 99% shodu se vzorkem viru v luskounech. Výzkum sice není oficiálně zveřejněn nebo potvrzen experty, vědci ale tvrdí, že výsledky testů dávají smysl. Pokud totiž netopýří výměšky a sliny dopadnou na potravu luskounů, nakazí je tím, přičemž se savec stane přenašečem. Po pozření masa z luskouna je pravděpodobný přenos infekce na člověka.
Luskoun místo pandy
Pražská zoo adoptuje z Tchaj-wanu vzácného ohroženého savce luskouna. Pandu se adoptovat nepodařilo, a tak primátor Zdeněk Hřib vyjednal, že se adoptuje luskoun. V Evropě se savec nachází jen v německém Lipsku. Pražská zoologická zahrada už v minulosti luskouny chovala, avšak kvůli náročnosti chovu tito tvorové bohužel uhynuli.