Jan Cina: Už od školky jsem měl sen, že budu hercem

KVIFF

Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech se letos pomalu blíží ke svému konci. Do čtvrteční talkshow moderátora Libora Boučka v IQOS Lounge zavítali tentokrát vítězka MasterChefa Besky, herečka Klára Issová a herec Jan Cina. Právě s ním Libor Bouček zapředl rozhovor na téma Honzových začátků v herectví i pozdějšího směřování. Jan Cina se zamýšlel nad tím, jak vnímá sám sebe jako herce a jaký druh herectví jej v současnosti nejvíc baví. S Klárou Issovou se bavili nejen o jejích hereckých zkušenostech v zahraničí, ale také o tom, jak těžké bylo naučit se mluvit plynule slovensky pro roli v seriálu Zrada.

05. 07. 2024 13:14 | Autor redakce eXtra.cz

Hraní se věnuje již od dětství

Libor Bouček Janu Cinovi v úvodu připomněl, že poprvé navštívil festival v Karlových Varech ještě jako dítě s filmem Smradi a od té doby uběhlo již 22 let. „Pamatuju si to, byl jsem tady s rodičema,“ zavzpomínal Honza na momenty, které mu tenkrát, jako jedenáctiletému klukovi, utkvěly v paměti. „Pamatuju si, že se mi líbila Petra Špalková, jaký měla šaty,“ smál se.

„Věděl jsi, že tohle je ta cesta, kterou si chceš plnit sen?“ zvážněl pak Libor Bouček a zajímal se o start jeho herecké kariéry, která výrazněji započala právě s filmem Smradi. „Zajímavý je, že já jsem od školky měl sen, že budu herec. Samotného mě fascinuje, kde se v člověku vezme ta vášeň – že se někdo jako malej rozhodne, že chce stavět domy, a bude z něj stavař. Já se rozhodl, že chci být herec a vše se postupně začalo ubírat tím směrem – začal jsem chodit do dramaťáku, do Zušky, hrál na flétnu, zpíval a tak,“ zavzpomínal Jan Cina s tím, že později zjistil, že herectví není zase tak jednoduché, a člověk musí hrát například i ve chvílích, kdy se mu nechce.

Začátky kariéry po škole

Poté přiblížil svá dilemata při výběru střední školy a svého dalšího směřování. Nakonec nad gymnáziem zvítězila konzervatoř, kde se naučil potřebné řemeslo a poté navázal studiem na DAMU. „A když člověk tedy získá ten titul Magistra umění, skončí vysokou školu a najednou má diplom, je z něj herec a zjistí, že ten diplom ve stejném roce získalo dalších 90 Honzů Cinů, jak se s tím vyrovnává?“ zajímaly těžké začátky každého čerstvě vystudovaného herce Libora Boučka. „Já jsem měl to štěstí, že jsem díky konzervatoři měl už nějaký základ. Pracoval jsem a točil už během studií,“ okomentoval Honza své začátky a dodal, že většině jeho spolužáků z DAMU se daří živit tím, co vystudovali, ač to není jednoduché.

Sám sobě kritikem

„Kdy sis řekl, že ta cesta je správná, kdy by ses sám pochválil?“ zajímalo dál Libora Boučka, který zdůraznil herecké kvality Jana Ciny nejen v seriálu Pustina. „Nevím, jestli tenhle moment úplně nastal,“ zamyslel se Honza a pokračoval „To, že ti někdo něco říká, že se mu to líbilo, je samozřejmě hezký. Ale pak tam jsi ty, jako svůj vnitřní kritik. Můj Honza mě Honzu málokdy pochválí,“ přiblížil své myšlenky, což Libora Bouček komentoval s tím, že se možná jedná o typický český rys, protože většina zahraničních herců s tím obvykle problém na první pohled nemá, nebo mají naučené obranné mechanismy. Jan Cina se dál zamýšlel nad smyslem herectví a umění i nad vnímáním sama sebe, což Libor Bouček po chvíli vtipně zakončil slovy „Posloucháte a sledujete krátkou psychoanalýzu sebe sama Jana Ciny,“ čímž všechny diváky upřímně rozesmál.

Herectví vnímá podobně jako sportovní výkony – stále je třeba trénovat, rozvíjet se a zlepšovat

„Kde se cítíš pracovně jako doma – v divadle, na natáčení, jako zpěvák, nebo jako „tanečník“?“ zajímalo dál Libora Boučka, v jaké umělecké poloze se Honza po všech předchozích zkušenostech cítí nejlépe. „Asi to divadlo. Je neuvěřitelný tím, že je prostě živý – se všema chybama i zázrakama je prostě fascinující,“ zasnil se Honza s dovětkem, že neustálé vzdělávání v oboru je pro něj důležité a ozdravné. Stále se, dle svých slov, snaží ve svých schopnostech rozvíjet, například návštěvou workshopů. Herectví totiž vnímá podobně jako sportovní výkony a je tak třeba neustále trénovat. Jeho přístup k herectví i životu vůbec zakončil Libor Bouček se slovy „Já se těším na to, co přijde dál. A tomu malýmu Honzovi vyřiď, ať se opravdu často chválí, protože je za co,“ ocenil jeho dosavadní umělecké výkony.

Klára Issová: Učit se mluvit slovensky je těžší, než anglicky

S Klárou Issovou si Libor povídal o hereckých zkušenostech v zahraničí, ale také o tom, jak se kvůli seriálu Zrada učila mluvit slovensky. „Jak dlouho ses to učila?“ zajímalo ho. „To bylo šílený, Libore,“ přiznala Klára. „Bylo to horší, než angličtina, protože u angličtiny přepnete do jiného jazyka a je to jednoduchý. U slovenštiny se vám pořád tlačí do popředí čeština,“ přiznala nelehký úkol herečka. „Ale role byla úžasná a tohle úsilí stálo za to,“ zakončila Klára Issová s tím, že hraním v cizím jazyce se člověk snáze přepne do dané role, než když hraje v rodné řeči.