Ivan Bartoš exkluzivně o narození syna: V čem je Bertram po mně a za co obdivuju Lydii
Ivan Bartoš přebalující
Předseda Pirátů Ivan Bartoš málokdy mluví o svém soukromí, většinou se baví věcně o politice. Narození syna je ale natolik milá a přelomová událost, že rozradostnělý pirátský politik udělal výjimku a svěřil se s prvními pocity po narození potomka.
Moc gratuluju k synovi! Jaké to tedy je, být tátou?
„Je to pro mě něco nového. Člověk se musí rychle adaptovat na to, že má doma miminko, o které se musí starat. Není to o tom, že si po příchodu z práce sedne k televizi a na chvilku vypne u filmu. Když si ale dobře zorganizuje čas, dá se všechno zvládnout. S manželkou se u Bertíka střídáme, vstáváme k němu, přebalujeme. I když Lydie v míře větší, za což jí děkuju. Je to fajn. Myslím si, že to bude jenom lepší.“
Připravený jsem nebyl
Určitě jste si jako zvídavý člověk spoustu věcí nastudoval předem. Je přece jenom něco, co vás překvapilo?
„Poslední půlrok jsem se vzdělával spíše ve věcech okolo porodu. Ale na miminko a jeho okamžitě potřeby jsem teda moc teoreticky ani prakticky vybavený nebyl. Ale přebaloval a uspával jsem už v porodnici.“
Rady od zkušenějších rodičů přišly?
„Improvizovaně jsem svolal z mé strany nealkoholickou oslavu mimina Bertrámka. Přišli tam mí kamarádi, například z vejšky, kteří děti mají, takže jsem nabral spoustu vhledů, instrukcí a vychytávek. Proto jsem ihned adoptoval nošení dítěte takzvaně na tygříka. To se drží miminko na jedné ruce, což mu jednak umožňuje se rozhlížet, druhak tím člověk může korigovat jeho náhlé potřeby, třeba když se mu neudělá dobře. (směje se) Dostal jsem opravdu spoustu praktických rad.“
Obdiv manželky
Jste teď opatrnější?
„Člověka to vede zase o krok víc k zodpovědnosti, například i za sebe. Když se s námi teď chtěl potkat kamarád, který jezdil po divočejších zemích, a to nijak nesouvisí s covidem, tak víc přemýšlíte, jestli není lepší mu říct, že se uvidíme až po čase.“
S manželkou máte hodně intenzivní vztah. Pocítil jste k ní po porodu ještě hlubší náklonnost, jak to už tatínkové mívají?
„Lydii miluju a obdivuju za spoustu věcí, které prožila i před tím, než jsme se potkali. Pro mě je důležité, že jsme to celé prošli, stejně jako jiné radosti a strasti, opět jako partneři. Celou dobu jsem byl nejen v nemocnici, před a po porodu, ale i u prvního pečování o miminko. Pro ženu je to nejen fyzicky strašně náročná věc. Když jsou ale na životní výzvy dva, tak se rozloží mezi oba. Je to pak strašně poznat, když to partneři řeší všechno společně.“
Kromě Bertrama byla ve hře i jiná jména
Hodně se řeší jméno Bertrama. Bylo to vůbec jméno takzvaně na první dobrou?
„Dívali jsme se ještě po jiných jménech, mně se například líbil Vincent. Toho ale má blízká kamarádka mé ženy, tak by se to pletlo. Ve hře byl i Bartoloměj, což je v češtině Bartoš. Bartoš Bartoš by ale bylo dost divný… Bert se nám líbí nejen kvůli původu jména. Média psala, že je netradiční, ale netradiční je jen v Česku. V řadě jiných zemí je běžně používané, například ve Francii.“
Lidé doufají, že v budoucnu nebude ráčkovat a nebude mít problém své jméno vyslovit.
„Ráčkovat snad nebude. Spousta zajímavých lidí, i v české historii, ale měla problém s ‚er‘ a to nevidím jako zásadní problém. A že by se mu někdo smál? Na první dobrou mě nenapadla říkanka, do které by se to dalo zakomponovat. Děti jsou nicméně vynalézavé. Já byl Ivan divan, i když už nevím, proč vlastně. Jeden čas jsem nosil brýle, tak jsem byl Pan Brejlička. Myslím si ale, že kvůli svému jménu, který je krásný a zvukomalebný, nebude Bertram trpět.“
Má nos po tátovi a je obřík
Je velmi brzy, ale určitě už s paní řešíte, jestli má malý nějaké rysy v obličeji po ní nebo po vás?
„Lyduška tvrdí, že má nos po mně, ale to nevím, to asi nepoznám. Hlavně je ale strašně velký. Polovina věcí, které jsme dostali od kamarádů a měli jsme je připravené, šla rovnou do tašky a pošleme je dál. Začínáme na 54 centimetrech.“
Docela mě zarazilo, že někdo u takové radostné události týkající se malého dítěte měl na sociální síti potřebu psát, že jestli je po tatínkovi, tak bude už od kolébky fetovat…
„Lidé zažívají různé životní situace. Jestli se tím někomu uleví, jestli si tím řeší nějaký svůj problém nebo jestli je něčí cíl ztrapňovat se online, tak se nedá nic dělat. Ale sám o sobě myslím, že lidé jsou v podstatě dobří. Je to adekvátní hospodě. Kolikrát si začnu s podobnými lidmi povídat, stačí jim slušně odpovědět a omluví se. Jsou překvapení, že na ně zareaguju.“
Táta a Pirát se dají skloubit
Utlumíte teď trochu povinnosti u Pirátů, nebo zvládnete tatínkovství s politikou dohromady hned od začátku?
„Trochu jsem si jen upravil program; jde jen o to si ho přeskládat. Řada věcí se dá dělat z domova a je-li něco zbytné, tak to nyní vynechám. V současnosti si například odpouštím účast na akcích, které se úplně netýkají problematik, které řeším. Takhle se dají nastřádat hodiny a hodiny volna. Pirátům se ale věnuju určitě nad rámec osmi hodin denně a krátký týden v porodnici byla v podstatě moje ‚letní dovolená‘.“
Související články
Nezodpovědnost Ivana Bartoše: S pracovním notebookem za dýdžejský pult. Riziko, varuje Šándor
Malý Bertík roste jako z vody: Druhé narozeniny a dojemný vzkaz od tatínka Bartoše
U Bartošů je veselo! Malý Bertram slaví první narozeniny
Ivan Bartoš o Bertíkovi: Nezavře pusu a pořád někam leze! 10 fotek neposedy s tátou
Ivan Bartoš: Babišovy kauzy zdržují jeho lidé na úřadech. Miloš Zeman respektuje mou práci
Ivan Bartoš pro eXtra.cz: Proti Pirátům se používají šmejdské praktiky. Migranty v ČR chtěl Babiš do fabrik
