Imunita pod lupou: Naše odolnost se odvíjí od genů i způsobu života

Komplexní systém, jenž nás chrání před škodlivými vlivy nejen z okolí, ale i vnitřního prostředí. Obranyschopnost zkrátka představuje nenahraditelnou složku lidského zdraví. To, jak efektivně zvládneme odolávat nežádoucím infekcím, se odvíjí především od tří klíčových aspektů. „Genetické predispozice definují základní reaktivitu imunitního systému. Epigenetické a metabolické vlivy zase rozhodují, které konkrétní geny se ‚zapínají‘ a které jsou naopak ‚vypnuty‘. Významné jsou navíc i faktory životního stylu, které geny přímo regulují. Vše je tedy propojené a my jsme schopni do imunitního systému zasahovat a ovlivňovat ho,“ vysvětluje Mgr. Hana Sládková Kavínová, vědecká specialistka na mikrobiom ze společnosti GHC Genetics.  

Role genetiky je přitom zásadní. Rozhoduje o schopnosti rozpoznávat viry a bakterie (jedná se o receptory TLR), intenzitě zánětlivé reakce, náchylnosti k autoimunitním nebo chronickým zánětům, ale i o rychlosti regenerace po infekci. Podílí se tak na celkovém procesu – od první linie obrany (vrozená imunita) až po tvorbu protilátek (získaná imunita). Člověk s tlumenější odpovědí proto onemocnění překoná obvykle snadněji než jedinec s predispozicemi k silnější reakci a delší rekonvalescenci. Je však potřeba si uvědomit, že ačkoliv genetickou výbavu nezměníme, je jen na nás, zda a v jaké míře se skutečně projeví.  

Pozor na chronické mikrozáněty 

Trvalý stres, špatná spánková hygiena, nedostatek mikronutrientů, přetížení organismu nebo dlouhodobé infekce. Příčin, proč je naše imunita oslabená, existuje hned několik. Většina z nich navíc úzce souvisí se špatným životním stylem. Pokud se člověk potýká s obezitou, inzulinovou rezistencí či střevní nerovnováhou, je vystaven o to větší zátěži způsobené záněty nízké intenzity. „Podstatou je trvalá tvorba cytokinů, které udržují zánětlivou reakci v chodu. Organismus je tedy vystaven neustálému ‚dráždění‘ a poškozování tkání. Trvale poškozovaná tkáň tak postupně ztrácí svou funkčnost i odolnost a vede k rozvoji nemoci,“ varuje odbornice Sládková Kavínová. 

Svůj podíl má i venkovní prostředí. S příchodem zimy klesá hladina vitaminu D, člověk se méně hýbe a tráví více času v uzavřených prostorech. Pokud k tomu přičteme proměnlivost počasí, teplotní výkyvy a změnu světla a rytmu během dne, organismus je vystaven hned několika zátěžovým podnětům zároveň a jeho obranyschopnost snadno ztrácí potřebnou rovnováhu. A jak vlastně poznat, že je funkce imunity narušená? Na oslabení mohou upozornit drobné, ale často se opakující signály. Patří mezi ně afty, únava po běžné zátěži, pomalé hojení ran, tendence k podráždění sliznic (v nose, dutinách či v močových cestách) nebo třeba pocit, že se tělo velmi snadno nachladí. Tyto projevy většinou předcházejí skutečné nemoci a ukazují, že imunita má sníženou kapacitu pro boj s infekcemi. Je proto nutné věnovat těmto nenápadným projevům pozornost a začít včas problém oslabeného imunitního systému řešit. 

Pomůže zinek, kvalitní spánek, ale i vyvážený střevní mikrobiom  

Silná imunita není do značné míry ničím jiným než odrazem zdravého životního stylu. Jako první je proto nutné zaměřit se na každodenní návyky a dopřát tělu vše, co ke svému optimálnímu fungování potřebuje. Strava by měla obsahovat dostatečné zastoupení zdravých tuků v podobě omega-3 mastných kyselin, kvalitních bílkovin a antioxidantů zmírňujících působení škodlivých volných radikálů. Chybět by neměly ani vitaminy a minerální látky, především vitamin D a zinek, jež mají příznivý vliv na tvorbu imunitních buněk, protilátek a antimikrobních látek. Vedle vyváženého jídelníčku záleží i na dostatečném spánku, regeneraci a pravidelném pohybu. Díky pravidelné fyzické aktivitě člověk stimuluje imunitní systém a snižuje hladiny stresových hormonů. Pozor ale, tělo by se nemělo zbytečně přetěžovat! Přetrénováním dochází ke snížení tvorby protilátek i funkce NK-buněk („natural killer“ buněk, které vyhledávají a ničí viry napadené nebo nádorově změněné buňky).  

K optimalizaci a celkovému sebepoznání může posloužit také genetická analýza. „Genetické vyšetření imunity umožňuje nahlédnout pod povrch toho, co běžné laboratorní testy většinou neodhalí – tedy jak naše tělo na infekce reaguje a jak dobře dokáže zvládat zánět. Každý z nás má jinak ‚naladěné‘ geny, které řídí aktivitu imunitních buněk, produkci prozánětlivých molekul nebo schopnost těla po infekci znovu obnovit rovnováhu. Genscan Individual od GHC Genetics zahrnuje i kapitolu imunogenetika, která se zaměřuje právě na tyto genetické varianty. Může ukázat, proč je někdo vůči virům vnímavější, zatímco jiný se s nimi vypořádá téměř bez příznaků, nebo proč se u některých lidí i drobný zánět vleče a přechází do chronické podoby,“ popisuje význam genetického testování odbornice Sládková Kavínová.  

Na co lidé často zapomínají, je rovněž vliv střevního mikrobiomu. Až 70 % imunitních buněk se přitom nachází právě ve střevech! Jeho role je tak zcela klíčová. Určitě bychom proto měli dbát na rovnováhu střevního prostředí a pomocí dostatku vlákniny a fermentovaných potravin jej pravidelně podporovat. S takto posíleným imunitním systémem bude i dlouhá zima jen procházkou růžovou zahradou. 

Mia s Danielou rozjely ve Zrádcích temnou hru. Drsná manipulace a nová oběť na obzoru