Trendy tagy Čauky lidi Hubnete s nami Like House Libuše Šafránková

Nejnovější kauzy

Imitátor Petr Jablonský o těžkých začátcích: Nevzali mě ani na řezníka, průseráře nebrali

Zdroj: koláž eXtra.cz/se souhlasem Petr Jablonský
+ Dalších 7 fotografií
rozhovor

Slavný imitátor Petr Jablonský se těší obrovskému zájmu, jeho videa na YouTube sledují statisíce lidí. Jak imitátor začínal, co studoval a co ho dovedlo k této profesi? Kde Jablonský bydlí a jak přežil pandemii? Přečtěte si zajímavý rozhovor.

Petr Jablonský je naším nejznámějším imitátorem, všichni znají jeho věrné a vtipné imitování Miloše Zemana či Andreje Babiše. Jak ale sympatický umělec vlastně žije a jak to má v soukromí?

Dětství Petra Jablonského

Jaké jste měl dětství, jak jste se dostal ke své profesi?

Pocházím z Prahy, nikdo z rodičů není herec, ale ja fakt, že tatínek je textař a působil jako kulisák a provozoval s partou písničkářů disidentské sdružení Krychle. V deseti letech jsem od tatínka dostal nějaké desky s mluveným slovem. Především komiky. Lidé, kteří dělali humor, mě začali bavit a začal jsem chtít být jako oni.

Co jste pro to tedy udělal?

Všechny scénky jsem si zapamatoval nazpaměť a začal jsem tím bavit spolužáky ve škole. Zjistil jsem, že kromě toho, že si to pamatuji, umím jednotlivé osobnosti napodobit i hlasově. Ve škole jsem běžně mluvil jako Miloslav Šimek či Luděk Sobota. Takhle vlastně začalo moje imitování.

Kteří ti „staří“ čeští komici se vám líbili nejvíc?

Byla jich celá řada. Nejvíc mě bavil pan Šimek, ať už se Sobotou, s Krampolem nebo Grossmannem. Oldřich Kaiser a Jiří Lábusfascinovali svou schopností improvizovat. Dále bych jmenoval Bolka Polívku atd.

Které osobnosti je nejtěžší imitovat?

Obecně jsou nejtěžší ženy, protože mají úplně jinak položený hlas. Jedna z nejkomplikovanějších byla Halina Pawlowská.

Když někoho imitujete, cítíte se jako on?

Snažím se to postihnout komplexně, herecky. Asi je to tak, že ten člověk do mě vstoupí, a já se snažím cítit jako on. Snažím se přemýšlet jako ta daná osoba. Uvažuji jako on, a to je způsob té práce. Většinou se dívám na video a pak se mi najednou stane, že se jako ten daný člověk chovám a pohybuji...

To byl váš sen? Imitovat?

Ne tak docela, můj sen bylo herectví a divadlo. Po osmé třídě na základní škole jsem se hlásil na konzervatoř.

Imitátor musí mít špičkový hudební sluch?

Myslím, že ano. Lavíroval jsem hodně i s muzikou, skládal jsem si své písně, psal jsem si texty, brnkám na kytaru… Můj tatínek je částečně textař, takže jsem od něj zase nasbíral vzory, jako jsou Nohavica, Kryl, Plíhal... Sluch je základní věc, když se chci naučit někoho imitovat.

Říkal jste, že jste z Prahy, ale bydlíte někde úplně jinde…

Bydlím na Klatovsku v malé vesničce. Bydlím na kraji Šumavy a jsem tu šťastný. Dostal jsem se sem vlastně docela klasicky. Byl jsem tady v okolí na vystoupení, na kterém jsem poznal jednu slečnu, do které jsem se zamiloval. Bylo to tak, že jsem za ní nejprve z Prahy tři roky jezdil a vlastně se mi tady strašně zalíbilo. Poznal jsem tu krásnou přírodu a úžasné lidi. Když ten vztah skončil, slečna se odsud odstěhovala do Prahy a já paradoxně sem. Pochopil jsem, že mě k Praze zase až tak nic moc nepoutá, a poprosil jsem starostku, aby mi poradila, zda není v okolí nějaký starší domek na prodej. Místo toho mi nabídla stavební parcelu, kterou jsem koupil, a postavil jsem si malý domeček.

Satirický pořad Čauky lidi

Vy jste teď moc nevystupoval, pandemie vás postihla asi hodně, že?

Jasně, bylo to velmi náročné. V první řadě mi chybějí diváci, chybí mi vystupování a už se na to hrozně těším. Před koronou jsme nacvičili v Divadle Radka Brzobohatého krásnou hru Vinnetou, kde hraji Old Shatterhanda, což samo o sobě vypovídá, že je to komedie, ale už jsme to bohužel nestihli předvést divákům. Snad se to podaří teď. Jinak jsem také v Divadle Františka Ringo Čecha a v divadle Semafor, což jsou velké radosti. Co se práce týče, naštěstí mi zůstalo živé vysílání na F1 každou neděli, což je můj improvizační pořad, a pak dělám také pro eXtra.cz pořad Čauky lidi, kde promlouvám k národu jako náš premiér, a má to veliké ohlasy.

Jak vznikl pořad Čauky lidi?

Volal mi Honza Potměšil, kterého dlouhá léta znám z České televize a nabídl i, zda bych neudělal novoroční projev premiéra Babiše pro eXtra.cz. Dostat satiru do online prostoru mě zaujalo a kývul jsem. Původně to mělo být pár dílu, reagujících na pravidelný nedělní pořad skutečného premiéra a díky tomu, že to má tak obrovský úspěch, pokračujeme dál.

Vy jste tedy původně herec?

Kdepak, nevzali mě, bylo mi vyčteno, že mám špatné sykavky, takže jsem měl smůlu. Na základní škole jsem nebyl nejlepším a nejpoctivějším žákem, takže mi nezbývalo než jít na učňák a vyučil jsem se prodavačem domácích potřeb. Ačkoli mě lanařili na maturitu, už jsem nechtěl dál studovat tento obor, který mi moc neříká. Tahle škola mi toho moc nedala. Původně jsem měl jít dokonce na řezníka, to mi domluvila maminka, naštěstí jsem dostal v osmé třídě za neomluvené hodiny dvojku z chování a na řezníka tenkrát průseráře nebrali. Už se vidím v řeznictví - já, který jsem mimořádně manuálně nezručný.

Jste vlastně televizní stálice, jaké to je, když najednou přestanete vydělávat peníze?

Je to nepříjemný. Docela jsem vydělával, ale na druhou stranu nejsem zrovna dobrý hospodář, takže jsem si nikdy nic pořádně neušetřil, zkrátka rezerva nebyla. Když přišla pandemie, přišel jsem o pracovní auto, které jsem měl na úvěr, to jsem musel vrátit a přišel jsem tak o půl milionu. Musel jsem snížit náklady, naštěstí jsem nemusel jít někam na kasu, ale bylo to náročný.

Měl jste deprese?

Měl jsem deprese, byl jsem naprosto nepotřebný. Jediné, co mi udělalo tenkrát radost, bylo, že jsme udělali píseň na koronavirus, která se jmenovala "Z Wu-chanu". Přetextoval jsem píseň "Z Opavy" a zpíval jsem ji jako Luděk Sobota. dali jsme to na sociální sítě a mělo to velký uspěch.

Poznávají vás lidé na ulici?

Poznávají, je to příjemné. Většinou jsou lidé milí. Už se mi také ale stalo, že jsem někde byl, třeba i po natáčení, unavený a někdo na mě pořvával „udělej Klause“, a to mě štve a moc se mi do toho nechce. Někdy na to lidé reagují „no jo, za prachy humor dělá, ale nás tady nepobaví“.

Jak reagují osobnosti na vaši práci, když imitujete právě je?

Pan prezident mě někde dokonce pochválil, potkali jsme se na nějaké akci a řekl mi, že ho předvádím dobře. Jemu to nevadí, a i když mu mohu vyčítat mnohé, smysl pro humor má. S panem Babišem je to zvláštní, má skvělý tým poradců a na moje pořady nereaguje. Osobně si myslím, že ho moje imitování štve, ale je to jen pocit, který nemám podložený.







Související články

Další články