Trendy tagy Extra Host (pořad) koronavirus Svatba na první pohled Tvoje tvář má známý hlas 2020

Nejnovější kauzy

Hybernská vzkvétá, následovat mají Dejvice. Českou metropoli pohltil fenomén vysokoškolských kampusů

Pražské kampusy
Když tempo našich životů zrovna nediktuje pandemie COVID-19, proudí sem desítky lidí za odpočinkem, klidem na studium i kulturním vyžitím. Je to tak, Prahu stejně jako každé jiné evropské univerzitní město ovládl fenomén vysokoškolských kampusů. Aktivity jednoho se pomalu začínají rozjíždět v samém centru metropole, zatímco v její okrajovější části magistrát plánuje v rámci megaprojektu spuštění dalšího. Není ale na místě si myslet, že si zde na své přijdou jen studenti. Logika těchto míst do značné míry stojí právě na tom, že neslouží jen vysokým školám, a naopak s vřelostí vítají každého s otevřenou myslí a zájmem o poznávání neznámého. Jaká taková místa v Praze patří mezi ty vůbec nejvyhledávanější?

Studenti všech univerzit, sejděte se v Hybernské!

Dnešní podoba Kampusu Hybernská je dokladem toho, že komunitní projekty mají smysl. V tomto konkrétním případě se na jednom místě setkaly ambice vysokoškolské samosprávy s tou městskou. Areál kampusu získal Magistrát hl. m. Prahy od státu zhruba před čtyřmi roky, a objekt byl tehdy v opravdu katastrofálním sta­vu.

„Šlo o vybydlený a zdevastovaný areál. Ihned jsme začaly s kompletní rekonstrukcí, do které město investovalo 25 až 30 milionů korun. Dnes je patrné, že i poměrně malé investice mají v městském majetku smysl, a mohou stát u zrodu opravdu dobrých a přínosných projektů,“ komentuje zapojení města radní pro správu majetku Jan Chabr (TOP 09).

Kampus Hybernská dnes má ambici fungovat jako komunitní centrum otevřené pro každého zájemce. Jeho provozovatelé a donátoři – stejným podílem město a Univerzita Karlova – doufají, že se zde podaří vytvořit místo meziuniverzitního dialogu, a zapojit do něj i širokou veřejnost a představitele regionální a celostátní politiky. V současnosti nabízí zázemí pro konání všemožných přednášek, výstav, koncertů, autorských čtení i dalších aktivit.

Toho se snaží využít právě spolek, který areál spravuje, ke komunikaci s ostatními vysokými školami. Akce zde kromě mateřské „Karlovky“ plánuje například i České vysoké učení technické (ČVUT), Vysoká škola ekonomická (VŠE), Vysoká škola uměleckoprůmyslová (ÚMPRUM) nebo Česká zemědělská univerzita (ČZÚ). Poslední zmíněná by navíc měla vlastní areál i okolí kampusu zazelenit, a tím přispět k pestré biodiverzitě v centru hlavního města.

Zájemci mohou navštívit i cirkulární dílnu Pražských služeb, která je lákadlem pro domácí kutily, kteří se potřebují půjčit nářadí, konzultovat ambiciózní projekt, či se rovnou spolehnout na zkušenosti těch povolanějších.

Navíc se plánuje i zřízení coworkingového centra a radní Chabr nevylučuje ani možnost, že by se některé z prostorů daly v budoucnu tržně pronajímat. Tím by Kampus Hybernská de facto sám přispíval na vlastní provoz.

Magistrát rýsuje kontury nové dejvické dominanty

Podobnou cestou chce město jít i v případě dejvického kampusu. Plánování se ale pro teď nachází stále ještě ve fázi přípravy koncepce. Nicméně se očekává, že vítězný ateliér MCA přijde s inovátorským řešením už do dubna příštího roku. Kampus Dejvice by se tak měl během několika let dočkat kompletní revitalizace s cílem otevření se generacím a generacím nových studentů.

Ateliér i představitelé města se netají tím, že i v případě Dejvic usilují o vznik místa komunitního setkávání, které nemá sloužit čistě potřebám okolních vysokých škol, ale spíše jako platforma pro podporu dialogu mezi různorodými skupinami, prezentaci specifických kulturních projektů a přispění k celkovému kulturnímu rozvoji celého města.

„Celému prostoru chybí jasná vize. Jeho kvalitu a údržbu komplikuje roztříštěná správa. I z těchto důvodů kampus nenabízí dostatečně reprezentativní a příjemné místo pro studenty, zaměstnance a ostatní obyvatele a návštěvníky,“ popisuje neutěšený stav, ve kterém se areál nyní nachází, 1. náměstek primátora pro oblast územního plánování Petr Hlaváček (TOP 09).

To má reflektovat i vznikající koncepce. Obsahově totiž bude sestávat z plánu postupných kroků, z pohledu samotné architektury, ale i technické správy areálu, krajinářství nebo adaptace na změnu klimatu. Město doufá, že jejím naplňováním dojde k realizaci projektu, který bude vkusný, jeho provoz ekologicky udržitelný, a zároveň přiláká zástupy návštěvníků z řad studentů i běžných obyvatel samotných Dejvic i celé metropole.

V kasárnách už dávno nenajdete jenom vojáky

V bývalém vojenském objektu nedaleko autobusového nádraží Florenc vznikl před třemi lety prostor pro kulturní akce. Postupem času si Pražané místo oblíbili a z karlínské kasárny se stalo příjemné místo, kde tráví svůj volný čas nejen obyvatelé Karlína, ale i obyvatelé vzdálenějších městských částí. Aktivity provozovatelů z neziskové organizace Pražské centrum jsou tak inspirativním příkladem možného využití dočasně opuštěných městských prostor.

Vedle kavárny a baru nabízí rozhlehlý dvůr návštěvníkům i sportovní vyžití. V provozu je tu letní kino, pořádají se zde koncerty i výstavy, cvičí se jóga. V bývalé vojenské tělocvičně vznikla galerie Karlin Studios a v garážích klubová scéna, kde se konají živé koncerty nebo divadelní představení. Klid uprostřed ruchu velkoměsta v Kasárně Karlín nevyhledávají jen místní hipsteři, ale i důchodci nebo rodiče s dětmi.

Program je navíc často bez vstupného a občerstvení si zde mohou dovolit i ti, co mají hlouběji do kapsy. Provozovatelé si také potrpí na šetrný přístup k životnímu prostřední, veškerý odpad se tu třídí a recykluje. Pro zájemce, kteří by se o vojenském objektu chtěli dozvědět více, je na nádvoří k dispozici výstava zachycující historii, vzpomínky veteránů a plány do budoucna.

Klasicistní budova kasárny je totiž kulturní památkou, jejímž vlastníkem se stalo ministerstvo spravedlnosti. Jak dlouho bude ještě možné oddávat se v kasárně odpočinku a jaké využití se pro rozsáhlý komplex najde do budoucna, však zatím není jasné. Pražský radní Jan Chabr nevyloučil zatím ani možnost, že by se tu mohli přestěhovat pražští úředníci.

Gebrian diktuje trendy z velitelství v brutalistním ko­losu

Pokud byste si při procházce Prahou chtěli nejen vychutnat dobrou kávu, ale zároveň se dozvědět něco nového o architektuře nebo o tom, co nového se chystá v Praze, určitě navštivte CAMP. Centrum architektury a městského plánování sídlí v blízkosti Karlova náměstí v brutalistní budově ze sedmdesátých let, jejímž autorem je architekt Karel Prager.

Za jeho vznikem stojí Adam Gebrian, který se inspiroval návštěvou podobných institucí v Paříži a Londýně. Návštěvníkům je v CAMPu k dispozici galerie s projekční stěnou, kino i knihkupectví. Pravidelně se tu konají výstavy, přednášky nebo různé debaty.

Kavárna poslouží stejně dobře pro relax i studium nebo práci. Za hezkého počasí navíc můžete s kávou posedět i na terase s výhledem na „Pragerovy kostky“.

Související články

Další články