Hudebnice Ahmedová bojuje s ideály krásy: Přestaňme démonizovat sádlo, je naší součástí

„Jmenuju se Ridina a odjakživa jsem ta baculka, nebo ta tlustá, nebo taky plnoštíhlá, kulatá, kyprá, oblých křivek, barokních tvarů. Říká se tomu různě, ale jde o to samý. O sádlo. Už od útlého věku a z mnoha stran jsem poslouchala, že to jaká jsem, není v pořádku a že bych měla vypadat jinak. Přistoupila jsem na to, že štíhlý vzhled je zásadním kritériem,” představuje se autorka ve svém podcastu, který se věnuje problematice sebepřijetí u dívek a žen.

Ridina Ahmedová se v rozhovoru pro DVTV rozpovídala o tom, že jde o celospolečenský problém, o kterém se však málo mluví. Zároveň zdůrazňuje, že její projekt Sádlo rozhodně není žádnou propagací obezity. „Myslím si, že ten problém se netýká jenom lidí s nadváhou, ale že vybočení z kánonu krásy je něco, co se stává terčem velkého tlaku ze strany společnosti. Ať už je to žena, která je moc hubená, nebo má malá prsa, nebo třeba velký nos, nebo jakkoliv jinak neodpovídá tomu, co je považováno za krásu."

Podcasterka tvrdí, že je pro ní tento projekt celoživotním tématem a že ho pojmenovala Sádlo, protože by to slovo ráda zbavila pejorativního a urážlivého nádechu. „Sádlo je přirozenou součástí našich těl. Byla bych ráda, aby se přestalo démonizovat.“ Podcastovou sérii natočila jako veřejnou výzvu k debatě – naslouchání a ohleduplnosti.