Hodně tristní pohled: Lednice, které by masožravec neotevřel a zarytý vegan by se z nich oběsil na petrželi

Když držíte nějakou dietu, tak si většinou vyházíte z lednice všechno z dob obžerství, co by vás mohlo lákat a vaše úsilí by bylo pryč. Ale jak to vypadá v lednicích dvou začínajících veganek?

Bára

Já vám přesně řeknu, jak to vypadá. Vypadá to tak, že když ji otevřu, zároveň se třísknu bezradně hlavou do dveří, protože tam opravdu není nic, co bych si chtěla dát. Na co bych měla chuť. Jen samá zelenina v lecčems zabalená nebo zakonzervovaná. Cizrna v nálevu, fazolky v nálevu, baby karotka, listy špenátu, hrášek, kukuřice, směs salátu, rajčata, okurky, kapusta. A tofu. Fuj! I když... Teď už fuj jenom trošku, docela jsem si na to zvykla.

Ale nemám chuť nic dělat! Nic vařit, nic jíst. Jsem ráda, že nám obědy vozí do práce veganská restauarce LoVeg, a díkybohu za to, jelikož to je moje jediné teplé jídlo za den. Jinak se odbývám samým studeným. Ráno sójové jogurty, trocha rajčat, pak teprve rozmanitý oběd. Odpoledne hrst blanšírovaných mandlí nebo salát s cizrnou, večer zase třeba salátová okurka s tofu. Začínám mít z toho tik v oku. Vařit umím a dobře, ale NORMÁLNÍ jídlo! Tady je pořád jen nějaké čtení složení a přemýšlení a vybírání, jestli Markéta nezačne okamžitě sjíždět veganské foodblogy a nosit inspiraci, asi brzo zhynu hladem. Maso a sýry ani ryby mi zatím nechybí, ale chybí mi jakákoliv chuť něco dělat s tak omezeným počtem surovin.

To je pořád dávat nějaký pozor, aby tam nebylo tohle a zase támhle, když se vrhnu na teplou zeleninu, kterou jím normálně, zarazí se mi ruka v půlce vaření, protože do toho woku prostě nesmím dát máslo, ale olej! Zelenina na oleji? Nene. Nesnáším vše, z čeho teče olej, olej se má dávat maximálně tak na caprese salát (který samozřejmě nesmím, protože mozzarella). A dělat ji na sucho? To nevím, to jsem ještě nezkusila. Protože mě to otráví tak, že zahodím zeleninu zpátky do mrazáku a jdu si vzít k večeři mandarinku. Jojo, moje silvestrovské nápady jsou prostě děsně bezva.

Markéta

V lednici jsem mívala častokrát poloprázdno, zaplnila se pouze v případech, kdy se chystalo velké vaření. Teď je jaksi vyplněná, protože jsem pojala podezření, že sojové věci jako mléko, jogurty, různé ty válečky s pomazánkami, u jejichž nepraktického otevírání se mi vždycky část rozplácne kdesi po pracovní desce, vydrží víc než klasické salámy nebo sýry. No, a mimo lednici je úkryt s nepříliš atraktivními surovinami, které mají názvy jako cizrna, otruby, len, dýňová semínka, celozrnná mouka, psyllium, kuskus, ovesné vločky nebo čočka.

Tahle parta vytlačila všechny cukry, které nahradily jejich tmavší varianty, pudingy v prášku, tajné úkryty sušenek na noční přežírání, brambůrky, bonbóny a další věci, které jsem zbavila života rychlým vhozením do koše. Ani jsem nemohla vytřídit jejich obaly, protože otevření by znamenalo souboj s chuťovými buňkami a dlouhé loučení se a to fakt nemám zapotřebí. Prostor v lednici stále obývají neveganští jednotlivci jako třeba štangle salámu, schwarzwaldská šunka, farmářské vejce nebo cihla čedaru. V mrazáku dokonce hibernují části kuřat. Kolem těchhle věcí ale chodím s naprostou nevšímavostí a podstrkávám je jen těm, co neveganují, chci jim stále připravovat jídla tak, jak jsou u mě zvyklí.

A jak vypadá zhruba můj jídelníček, který je stále chaotický a nepříliš uspořádaný? Snídaně sójový puding, oběd jakákoliv dobrota z LoVegu, protože tam vaří skvěle a i jako vegan si zkrátka potřebujete pochutnat, večeři většinou odbývám celozrnným chlebem s vlákninou a nějakou vege pomazánkou (u mě vede tataráček, i když mi tyhle názvy veganských jídel připomínající cosi masového připadají trapné), sem tam hrst ořechů. Mám ale vyhlédnutý skvělý veganský blog a chystám se z něj něco vyzkoušet.

Nezapomeňte nám psát vaše náměty, připomínky, prostě cokoliv na redakce@extra.cz.

Tento článek vznikl ve spolupráci s veganskou restaurací LoVeg

Tuňák mi zničil hru, tvrdí Martin ze Zrádců. Odsoudil Honzův hysterák a odhalil, jak moderátora snášeli ostatní