Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s užitím cookies souhlasíte.Rozumím
Trendy tagy Karel Gott (zpěvák) StarDance 2019 Extra Host (pořad) sametová revoluce

Nejnovější kauzy

Hlavní postavy 17. listopadu: Poslední šéf estébáků Lorenc tajným nařídil, aby nic nedělali

+ Dalších 21 fotografií
sametová revoluce
Život zasvětil policejní práci ve službách socialistické totality. Alojz Lorenc (80) však mířil jinam než na ulici do uniformy. Po úspěšných studiích zamířil rovnou na federální ministerstvo vnitra, kde řídil vývoj šifrovacího automatu. Osud tomu chtěl, že zrovna rodák ze slovenského Trenčína velel Státní bezpečnosti, když vypukla sametová revoluce. Svým rozhodnutím přerod Československa v demokratickou společnost pravděpodobně značně usnadnil.

Kovaný komunista Alojz Lorenc (80) mířil do čela Státní bezpečnosti (StB), která likvidovala odpůrce totalitního režimu, prakticky od školy. Tu se vydal studovat z rodného Trenčína do Brna, kde v roce 1970 absolvoval Vojenskou akademii Antonína Zápotockého (dnes Univerzita obrany).

Téhož roku začal Lorenc pracovat na federálním ministerstvu vnitra. Dostal důležitý úkol, rovnou mu svěřili vývoj šifrovacího automatu. Netrvalo dlouho a dostal se na vyšší pozici. Od roku 1977 byl náčelníkem zvláštní správy Sborů národní bezpečnosti (SNB), kde znovu dostal na starost šifrování, a po třech letech začal velet správě SNB v Bratislavě.

Na vnitro se Lorenc vrátil v roce 1985, kdy se stal prvním náměstkem tehdejšího ministra Vajnara. O tři roky později už řídil nejdůležitější aktivity StB, stál v čele protišpionážní, ekonomické, vojenské i politické kontrarovězdky.

Nic nedělejte

Lorenc byl zatvrzelý stoupenec totalitního režimu, který komunismus obhajuje dodnes. Sametová revoluce určitě nebyla jeho snem. Přesto po 17. listopadu 1989 vydal rozkaz, aby StB zůstala v klidu. Na Lorencův rozkaz žádná ze složek nic nedělala, aby se občané nezačali bouřit ještě víc. Lorenc rovněž po převratu několikrát zopakoval, že StB neměla nic společného s mlácením studentů na Národní třídě. Útok na často čerstvě plnoleté prý řidil Milouš Jakeš (97) a další.

Když po revoluci StB zrušili, Lorenc přišel o práci a u policie už ho nechtěli. Ještě předtím nechal skartovat celou řadu dokumentů z archivů StB, takže za své činy vyvázl bez trestu. V roce 1993 ho sice soudce poslal na čtyři roky do vězení, Lorenc ale za mříže nešel a vrátil se na Slovensko, kde v roce 2000 jeho stíhání zrušili.

Čelo se mu orosilo ještě v roce 2002, ale zase vyvázl s pouhou podmínkou na patnáct měsíců.

A čím se po revoluci živil? Nejprve zkusil své šestí v IT bezpečnosti, aby se vzápětí stal ředitelem firemních rizik ve známé investiční skupině Penta. Žije v Bratislavě.

DÁLE ČTĚTE:

Hlavní postavy 17. listopadu: Komunista Čalfa byl vždy na správném místě

Mohlo by vás zajímat

Další články