HEZKY ČESKY: 1.díl: Jahodové léto plné chuti

Jahody má na zahrádce vysazené snad každá babička a jejich sbírání patří k oblíbeným dětským zálibám. Pěstování jahod ve velkém je však od několika keříků na malém záhonu diametrálně odlišné, i když cíl je stejný – také jahody z Předměřic musí každému chutnat jako ty od babičky.

Tradice pěstování

Tradice pěstování jahod poblíž řeky Jizery nedaleko Staré Boleslavi je dlouhá několik desítek let. Hlavním sklizňovým měsícem je červen, kdy se tam kolem jahod točí až 150 zaměstnanců a každý den se expeduje až 30 tun jahod, ale zahájení sklizně začíná na předměřické farmě už kolem poloviny května a podle počasí trvá až do poloviny října. „Na poli probíhá sklizeň zhruba pět týdnů v roce, ale u fóliovníků je mnohem delší,“ vysvětluje Tomáš Jarolím z Předměřické, a.s., která pěstuje jahody v Pojizeří na 8 hektarech zakrytých fóliovníky a na 30 hektarech polní plochy. „A pokud se ptáte na způsob úpravy, já mám jahody nejraději čerstvé bez ničeho. Několikrát do roka si je ale dovedu představit i rozmačkané se smetanou,“ dodává s úsměvem.

Vznášející se jahody

Právě fóliovníky určitě stojí za bližší průzkum, protože pěstování jahod v nich s sebou nese jistá specifika. Jahody jsou zde totiž zavěšeny asi metr nad zemí, takže se po celou dobu ani nedotýkají země. Fóliovník kromě toho chrání rostliny před nepřízní počasí, výkyvy teplot i škůdci. Jejich velkou výhodou je možnost je otevírat a díky tomu regulovat proudění i teplotu vzduchu. „Ve fóliovníku vyroste jahoda kvalitnější, čistší, barevně ucelená a chuťově možná i trochu jemnější, byť zrovna v tom je rozdíl skutečně nepatrný,“ říká Tomáš Jarolím. Oproti tomu jahoda pocházející z pole se může jedna od druhé lišit i velikostně. I na poli je jahodám ale věnována odpovídající péče – jsou totiž podložené slámou, aby se neušpinily. Jahoda z pole má červenější barvu, a protože rychleji dozrává, musí se i rychleji sklidit.

Výhoda fóliovníků

Fóliovníky však mají ještě jeden významný přínos, který se jeví jako čím dál důležitější. Dešťová voda, která spadne na všechny fóliovníky na zmíněných osmi hektarech, je totiž okapy svedena do záchytných nádrží a následně promyšleným systémem závlahy rozvedena k jednotlivým rostlinám jak ve fóliovnících, tak na poli. V případě, že prší málo, využívají v Předměřicích k zalévání vodu z nedaleké řeky Jizery, kterou přivádí do areálu potrubím. „Efektivní hospodaření s vodou a ekologický přístup k závlaze je rok od roku důležitější. Věnujeme tomu skutečně mimořádnou pozornost,“ říká Tomáš Jarolím.

Optimální zralost

Řádky s jahodami se v sezóně procházejí i několikrát denně, aby se vždy sklidily ty nejvybarvenější kusy ve stavu optimální zralosti. Na první pohled to možná nevypadá, ale i sklízení jahod je pěkná věda. Během celého procesu musí vše běžet jako na drátkách, aby zákazník dostal sladké ovoce v té nejlepší kvalitě. Jahody se totiž jeden den sklidí přímo do recyklovatelných vaniček, pak se zchladí na dva stupně, aby se zastavilo jejich zrání a ten samý večer či v noci už odjíždí do skladů, aby další den mohly být na pultech prodejen PENNY. Ti nejzručnější zvládnou sklidit ve fóliovníku až 50 kg jahod za hodinu, což znamená půl tuny jahod za směnu. „Je to výjimečné, ale je to možné,“ říká Tomáš Jarolím a s úsměvem dodává, „Pokud toho někdo dosáhne, tak výhradně ženy. Ptáte se proč? No, protože ženy přece umí všechno nejlépe.“

Jahody na váhu

PENNY také přispělo ke zrychlení celého procesu a odstranění zbytečné ekologické zátěže, jak potvrzuje Tomáš Jarolím: „Jsme moc rádi, že PENNY změnilo prodejní politiku a prodává jahody na váhu. Nemusíme tedy přesně vážit každou vaničku a ani není nutné balit jahody do plastové ochranné folie. Díky tomu odpadá další logistika i ekologická zátěž a celý proces to urychluje natolik, že se jahody dostanou k zákazníkovi minimálně o 24 hodin dříve.“ Pro dokonalou chuť jahod je přitom každá hodina důležitá. Jahody z dovozu, například ze Španělska, k nám musí urazit cestu až 2,5 tisíce kilometrů, což trvá minimálně pět šest dní. Tomu musí být přizpůsobena i sklizeň, aby plod cestu vůbec zvládl. „Je nevyhnutelné, aby se v takových případech používalo více chemie,“ vysvětluje Tomáš Jarolím a doplňuje, „Dováží se také jiné odrůdy, které sice vydrží cestu, ale nejsou chuťově tak dobré, protože v sobě mají méně cukru.“ Je to totiž právě cukr, který způsobí, že jahoda rychleji shnije.

Stáleplodící sazenice

Nejen kolem sklizně, ale také práce kolem sazenic vyžaduje dokonalou souhru a plánování. „Jahody máme stáleplodící od května do října, ale poté se zhruba 80 % rostlin zlikviduje,“ zasvěcuje nás do agronomických tajů Tomáš Jarolím a pokračuje, „Zhruba 20 % rostlin se nechá přezimovat, abychom měli v květnu na začátku příští sezony co sklízet. Zbytek se obnovuje novou sadbou, kterou kupujeme většinou v Itálii.“ Tím ale koloběh starostí o pole a rostliny nekončí, protože jahody zůstávají vysazené na polích zhruba dva až tři roky, poté se musí celé pole zorat a zasadit na něj jiná plodina, přičemž jahody se opět vrací až třetí rok.

Líní čmeláci

Nesmírně důležitou roli v celém jahodovém procesu hraje i hmyz. „K opylování jahod používáme čmeláky, které kupujeme na speciálních chovatelských farmách. Včely použít nejdou, ty by nám uletěly, ale čmeláci jsou pěkně líní, takže jsou pro naše potřeby úplně ideální,“ usmívá se Tomáš Jarolím. Tím ale úloha hmyzu u jahod nekončí, protože v Předměřicích aplikují i takzvanou biologickou ochranu, díky které se používá jen naprosto nezbytné minimum chemie a pesticidů. „Tento způsob ochrany rostlin spočívá v tom, že mezi porosty jahod nasadíme hmyzí predátory, kterým říkáme hodní predátoři, a ti požírají mšice, molice a všechen hmyz, který rostlinám škodí,“ vysvětluje důležitost hmyzu Tomáš Jarolím. Každá jahoda z Předměřic, která svou chutí a sladkostí přispívá k pohodovému létu, skrývá dlouhý příběh. Zkuste si ho promítnout před očima, když se do ní zakousnete…

Na 2. díl seriálu HEZKY ČESKY, který je o tradičních českých brambůrkách najdete ZDE

+ Další 4 fotografie