Herec Ivan Vyskočil: Ukrajinské vlajky mě štvou, tady jsme v Česku. A o fašismu tam se mlčí

Ivan Vyskočil: Ukrajinské vlajky mě štvou, tady jsme v Česku

Herec Jiří Krampol eXtra.cz řekl, že přestože sám nemá vůbec nic proti Ukrajině a Ukrajincům, už mu lezou krkem neustálé připomínky tamní války. A souhlasí s tím i jeho kolega z branže, Ivan Vyskočil (77). Ten je ovšem v názorech mnohem tvrdší.

„Vláda sama probouzí averzi vůči Ukrajincům. Tím, jak je nám pořád cpe a v povídání o dortech musí třikrát zaznít Ukrajina. Proto nám to už samozřejmě leze krkem,“ sdělil eXtra.cz herec.

„Je to úplně to samý, jako když nám cpali pořád dokola Sovětský svaz, tak to taky pořád budilo averzi. A to bych řekl, že byli tehdy mírnější než ti dnešní s těmi Ukrajinci. A když všude vlají ukrajinské vlajky, tak už nás to samozřejmě s*re, protože tady nejsme na Ukrajině,“ zlobí se. A myslí si, že se nám o Ukrajině lže stejně, jako se lidem lhalo o SSSR.

Dezinformace

Ohavný útok na Ukrajince: Obvinili je z pobodání chlapce v Kauflandu, byla to sprostá lež

„Fašismus na Ukrajině se tají“

„Po únoru minulého roku slyšíme, jak je to nejčistší a nejdemokratičtější stát. Jak je to úžasné, jací jsou to hrdinové. Když někdo řekne, že jsou tam fašisti, tak se o tom diskrétně mlčí, nebo se říká, že to tak není,“ tvrdí Vyskočil.

To je ale objektivní nepravda: v českých sdělovacích prostředcích se opakovaně a velmi často kriticky řeší jak korupce na Ukrajině (dlouhodobě je podle Transparency International horší v Rusku), tak údajný fašismus v okupované zemi (stejně tak ten v Rusku, kde má být situace opět ve skutečnosti mnohem závažnější), nebo postoj Ukrajinců k takzvaným banderovcům, což je nepřesný ruský termín.

Řada z nich se skutečně dopouštěla neuvěřitelných zvěrstev, ale byli to spíš ultranacionalisté než fašisté. Nikdo v ČR je asi nebude vynášet do nebes a tvrdit o nich, že šlo o pozitivní chásku, na druhou stranu spousta tvrzení o nich ještě pochází z komunistické, dnes kremelské propagandy.

Jak upozorňuje HlídacíPes, vztah Ukrajinců k této skupině, již hnala především obrovská nenávist k režimu Sovětského svazu a s níž tu máme také velmi neblahé zkušenosti, se nedá vnímat optikou střední Evropy.

Bandera zvěrstva neprováděl

Především s ohledem na utlačování Ruskem, které nesmyslně odmítá existenci Ukrajiny a Ukrajince označuje za Rusy, roste totiž v napadené zemi popularita Bandery právě proto, že ho vnímají jako bojovníka za nezávislost Ukrajiny.

On sám s těmi nejodpornějšími skutky Ukrajinské povstalecké armády (která bojovala jak po boku nacistů, tak proti nim, takže jedno bez druhého nelze tvrdit) neměl vůbec nic společného, byl v tu dobu ve vězení, a tak je nesmysl označovat Ukrajince za banderovce, tedy za fašisty.

O mýtech spojených s „banderovci“ a o tom, proč se jich báli českoslovenští komunisté, pro Rozhlas.cz zajímavě promluvil historik Tomáš Řepa.

VZTEK

Herecký bard Jiří Krampol zuří: Dejte pokoj s Ukrajinou, už mi to leze krkem, je to zrůdné

Je fašistické Rusko, nebo Ukrajina?

„Jestli někdo staví pomníky Banderovi, pojmenovává po něm ulice a po všech těch, kteří měli na krku Volyňský masakr, tak co je to jiného než fašismus?“ pokračoval Vyskočil a připomíná, jak za tuto událost někteří Poláci požadují omluvu. Stojí za zmínku, že polský a ukrajinský prezident společně nedávno na místě uctili památku obětí, jak ukázali na Twitteru.

Pojďme si to ale rozebrat. Když se říká A, musí se říct i B. A samozřejmě, že na Ukrajině nějací fašisté jsou, stejně jako jsou u nás a jako je jich mnoho v Putinově státě, ale ani to neospravedlňuje agresi Ruska.

Fašismus je podle Wikipedie „označením typu politické ideologie, jejímiž typickými rysy jsou zejména autoritativní a vůdcovský princip, vypjatý nacionalismus, militarismus, sociální darwinismus, kult modernity, mládí a síly, jakož i silná ekonomická role státu chápaného korporativisticky, v němž soukromé vlastnictví musí sloužit kolektivnímu prospěchu.“

A zatímco na Ukrajině probíhají volby a střídají se tam prezidenti a vlády, v Rusku už přes dvacet let tvrdou rukou, a za pomoci potírání opozice, vládne diktátor Vladimir Putin.

„Jsou tu (u Putinova Ruska – pozn. red.) shodné prvky. Je to zejména podoba autoritativního režimu, nedemokratické prvky a imperiální snahy. To se dá srovnat. Ale chybí mi ideologický základ, který je pro fašismus i nacismus typický. Proto bych byl opatrný používat tyto pojmy. Je ale namístě kritizovat prvky, které shodné jsou,“ shrnul pro ČT24 právník a historik Jan Kuklík.

Rozhovor s Ivanem Vyskočilem o životě:

Co je to rašismus

„Na fašisty a hákové kříže jsou v Rusku dost hákliví,“ je přitom přesvědčený Vyskočil. „Nebýt maršála Koněva, nejsem na světě,“ říká závěrem pro eXtra.cz.

Ukrajinci, ale i řada světových analytiků a komentátorů označuje současný režim v Rusku za takzvaný rašismus, který považují za politickou ideologii spočívající v ruské vojenské rozpínavosti a založenou na myšlenkách ,zvláštního civilizačního poslání' ruského národa a Moskvy jako Třetího Říma (Wikipedie). Je pravda, že podobná vyjádření o speciální úloze (a až nadřazenosti) ruského národa (a mravní čistotě proti „zkaženému dekadentnímu Západu“) od špiček státu a ideologů zaznívají často.

Již brzy přineseme na eXtra.cz pokračování názorů Ivana Vyskočila.

+ Další 4 fotografie

Filip Turek se tvrdě opřel do Fialy: ODS zradila svoje voliče a on je toho absolutní příklad