Trendy
válka na Ukrajině Survivor 2024 Iveta Bartošová Survivor 2024 - aktuálně

Hasič o tragédii v Bohumíně: Obrovský žár u 1 200 stupňů Celsia a nulová šance na záchranu

Hasič o tragédii v Bohumíně: Obrovský žár u 1 200 stupňů Celsia a nulová šance na záchranu
Zdroj: archiv Rostislav Nevoral
+ Dalších 8 fotografií
ROZHOVOR
Celý národ je stále šokován neuvěřitelným činem žháře Zdeňka K. (54) z Bohumína, který v jedenáctém patře tamního paneláku polil byt benzínem, následkem vzniklého požáru pak zemřelo jedenáct lidí. „Nepomohl by hasicí přístroj ani ukrýt se do koupelny,“ říká odborník od hasičů.

Požární schodiště

„Lidé si požár představují jinak, než ve skutečnosti probíhá. Žár je v případech, jaký byl v Bohumíně, až dvanáct set stupňů Celsia, nejvíc většinou zabíjí kouř,“ řekl v rozhovoru pro eXtra.cz plukovník Michal Valouch, vedoucí oddělení stavebně technické prevence z generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru.

Máme za sebou tragédii v Bohumíně. Mohlo by ale lidem u výškových budov vůbec něco pomoci předejít podobným událostem? Co třeba venkovní požární schodiště, jaká bývají v USA?

„Vždy, když se něco stane, tak se hledají extrémní řešení, přemýšlí se, že se budou zvnějšku budov přidávat evakuační prostředky. Evakuační schodiště ale u nás nejsou zvykem, a to ani po architektonické stránce.“

Na požár v Bohumíně normy nebyly připraveny

Jsou starší české paneláky bezpečné?

„Každá stavba prochází procesem posuzování a schvalování z hlediska stavebního práva a požární bezpečnosti staveb. Je to soubor norem existující už od šedesátých nebo sedmdesátých let. Pro každý objekt podrobně stanovují konkrétní požadavky. Důležité samozřejmě je, jak je objekt starý a kdy byl uveden do užívání. Obecné principy tam platí, ale jak se vyvíjí postupy stavby, mění se také typy staveb, tak se vyvíjel i materiál. Dřív to byl kámen, cihla, beton, teď už jsme v době plastové. Tomu se přizpůsobují i podmínky. I když vidíme dva na první pohled stejné domy, uvnitř to může být protipožárně nastaveno zcela jiným způsobem.“

Mohou vůbec opatření a normy počítat s tak extrémním scénářem, jaký nastal v Bohumíně?

„Je to mimořádná situace. V normách se počítá s tím, že bude hořet na jednom místě, dojde k pozvolnému rozhořívání podle druhu materiálu. Jestliže na místě ale někdo pomůže požáru akcelerantem a rozlije ho na více místech nebo například na únikové cestě, teď ale hovořím obecně, ne o konkrétním případu, tak to vypadá úplně jinak.“

Hasicí přístroj by nepomohl

Mezi Čechy vypukla poměrně panika. Má podle vás smysl, aby si jednotlivé domácnosti ve výškových budovách pořizovaly domů hasicí přístroj?

„Hasicí přístroj je určitě dobrá věc a nikomu neublíží. Je ale důležité umět s ním opravdu zacházet. Při prvotním zásahu u standardního požáru to má smysl. Ve společných prostorách navíc bývají hasicí přístroje také a od roku 2008 jsou povinné i u rodinných domků. Podstatné je ale přístroj udržovat v provozuschopném stavu, každý rok by měla proběhnout revize. Doporučil bych asi práškový hasicí přístroj, který má univerzální použití.“

Kdyby byl v bohumínském bytě k dispozici hasicí přístroj, mohla by existovat teoretická šance záchrany obětí?

„Řeknu to oklikou: Jedna americká společnost zabývající se výzkumy požárů uveřejňuje různá videa. V jednom je vidět požár vánočního stromečku. Prvních dvacet sekund se nic neděje, po čtyřiceti sekundách už jsou tři čtvrtiny obýváku zaplněny kouřem, dojde skokově ke plošnému nahřátí a po minutě není byt bez profesionální jednotky ničím jiným uhasitelný.“

Úkryt v koupelně by tragédii jen oddálil

Takže by hasicí přístroj nepomohl.

„Pokud tam někdo rozlil akcelerátor, myslím si, že hasicí přístroj by absolutně neměl šanci. Můj odhad, samozřejmě bez znalosti konkrétních parametrů a rozsahu požáru, je ten, že v daném případě by nic neovlivnil.“

Slyšel jsem i spekulaci o tom, že nejlepší by bylo schovat se do koupelny. Co vy na to?

„Myšlenka je to dobrá, ale požár v reálu vypadá úplně jinak, než jakou má řada lidí představu. Na začátku jde o teploty kolem 800 stupňů Celsia, při rozvoji požáru i o 1 100 nebo dvanáct set stupňů. Dojde k celkovému nahřátí celého prostoru. I kdyby se lidé schovali do koupelny, dveře do ní nejsou protipožární. Sice na chvíli pomohou, ale sáláním budou brzy poškozené a pak zejména kouř zabíjí. Ten by se tam dostal, došlo by k zaplnění celého prostoru. Myslím si, že kdyby se poškození ukryli v koupelně, problém by to možná zbrzdilo o půl minuty, ale to je tak všechno.

Kouřový hlásič a hasicí systémy

Co dalšího byste kromě hasicího přístroje doporučil pořídit si do domácnosti?

„Určitě je také dobré instalovat kouřový hlásič, ten je u nových staveb povinností. Zejména ve spánku to může zachránit život. Nestojí moc, zhruba do tří stovek, zase je ale třeba se o ně starat, vyměňovat baterky a vědět, kam to dát.“

Jsou už v Česku obvyklé automatické hasicí systémy, které známe z amerických seriálů?

„Takzvané sprinklery jsou nejúčinnější aktivní prvek hašení, nicméně jde u nich o vysoké investiční náklady. Bavíme se o velkých vodních nádržích na vodu, potrubních rozvodech a o sprinklerových hlavicích. Většinou se to řeší již v rámci výstavby. Podle norem jsou předepsány některé provozy, kde jsou sprinklery povinné, například některé výrobní provozy nebo tam, kde se pracuje s hořlavými kapalinami. U bytových domů si nedovedu představit, jak by se to ekonomicky obhájilo. Ale nyní přichází nová evropská norma, takzvaná Domestic Sprinklers neboli Domácí sprinklery, ta je právě pro tyto potřeby, kdy již lze použít rozvody z klasické potrubní sítě. Nemusí tam být zásobníky na vodu, investice je tím pádem řádově mnohem nižší. Nemyslím si ale, že by to developeři využívali ve větší míře.“

Únikové cesty před požárem

„Jejich počet je vázán na výškovou polohu a počet osob v objektu. Čím vyšší objekt je, tím má vyšší stupeň ochrany únikové cesty. Jedna úniková cesta je docela výjimečná, bývá u některých čtyřpodlažních budov nebo u jednoho podzemního podlaží. Pak jsou to dvě únikové cesty, a když to nevychází, dimenzuje se to na počet osob.

Existuje i institut chráněných únikových cest, které jsou zcela požárně odděleny od ostatních prostor budovy a poskytují vyšší stupeň ochrany. U vysokých budov se někdy bavíme o chráněné cestě, která je úmyslně přetlakově větraná, aby nedocházelo k průniku kouře. Důležité je únikové cesty udržovat bez překážek a v provozu včetně vybavení a bezpečnostních prvků.“

Bolestná zpověď Moniky Binias: S o 24 let mladším Petrem přišli o dítě. Bojovala i s tchyní

Související články

Další články

Nejnovější kauzy