H. H. Holmes a Zámek smrti: V ukrytých zvukotěsných mučírnách umíraly i děti
Henry Howard Holmes není tak úplně skutečné jméno. Tento muž se narodil v roce 1861 do chudé rodiny jako Herman Webster Mudgett. Vyrůstal v New Hampshire se třemi sourozenci, matkou náboženskou fanatičkou a otcem alkoholikem. A už zde se Herman přikláněl k věcem, které děti rozhodně běžně nedělají. Začalo to pitváním zvířat, což prováděl ve své skrýši v lese. To ho bavilo natolik, že se rozhodl stát se lékařem, takže se přihlásil na univerzitu v Michiganu, která měla jednu z nejlepších lékařských fakult. A právě v té době to začalo nabírat pořádný spád.
První obětí byl Hermanův někdejší přítel a kolega ze studií Robert Leacock, se kterým si byli neuvěřitelně podobní. Roku 1885 Roberta Mudgett zabil a vybral 40 tisíc dolarů z jeho životní pojistky. S penězi pak vyrazil do Chicaga a změnil si jméno na H. H. Holmes. Jeho vystudovaná škola mu pomohla k práci v lékárně u manželů Holtonových, bohužel, manžel krátce po nástupu Holmese zemřel. Vdově pak Henry nabídl, že povede dál lékárnu a k tomu ještě bude platit 100 dolarů měsíčně. Holmes byl ale velice inteligentní, protože jen chvíli nato majitelka zmizela a Holmes vše zastíral tím, že odjela do Kanady za příbuznými a zaslala dopis s tím, že tam zůstane.
Holmesovi vynášela lékárna slušné peníze, on sám byl okolím považován za spolehlivého a sympatického muže, takže to vyhrál na všech frontách. Bylo by dobré zmínit, že se Holmes už v 16 oženil za Claru Lovering, ale jejich láska rychle skončila a bez rozvodu se rozešli. Po jeho úspěších v Chicagu přišla jiná žena, v roce 1887 se Holmes oženil znovu, tentokrát za Myrtu Z. Belknap. Spolu měli dcerku Lucy, ale ani tak vztah nevydržel, takže se rozešli, znovu bez rozvodu. Holmes měl však více prostoru na podnikání. Naproti své lékárně si totiž nechával vystavět svůj proslulý Zámek, jak mu říkali lidé z okolí. Výstavba trvala tři roky.
Desítky místností pro mučení a zabíjení
Budova o třech patrech ukrývala prostory pro malé obchodníky a hotel. A v obrovském bludišti se vyznal jen Holmes sám. Nechal si totiž vystavět kolem stovky místností, z čehož však jen 60 tvořily hotelové pokoje. Zbytek byly skryté místnosti propojené tajnými chodbami, které znal jen majitel onoho Zámku. Na výstavbu jednotlivých částí si navíc najímal jiné stavební firmy, aby nikdo neznal kompletní plán děsivého bludiště. Říká se, že některé stavbaře nechal zabít nebo je sám popravil, když věděli příliš. Zda tomu tak opravdu bylo, to se nikdo nikdy nedozví.
První obětí Zámku smrti se stala Holmesova milenka Julia Connor, která byla provdána za klenotníka, jenž si v přízemí Zámku pronajímal prostor k obchodování. Juliu strčil Holmes do jedné z plynových komor, které měl, stejně jako jiné podobné místnosti, skryté za falešnými zdmi. Díky zvukovým stěnám mohli hoteloví hosté nerušeně spát, aniž by slyšeli, že se někdo v plynové komoře dusí a škrábe do zdi. Holmes měl pro zabití Julie jasný důvod, nesmělo totiž prasknout, že s ním byla těhotná. Během stavby byl vytvořen i tajný otvor, kterým házel bezvládná lidská těla do suterénu. Své pitevny.
Holmes si pitvání vyloženě užíval. Mrtvou Julii zbavil tkáně a svalstva, aby pak zbylou kostru vyčistil a ten samý večer odnesl do školní laboratoře, kde ji prodal jako učební pomůcku. Ale prodávat za sebou tolik koster, to by vzbuzovalo přeci pozornost. Holmes si proto během stavby nechal v suterénu vystavět dvě velké pece, kde některé své oběti spálil, čímž se zbavil dalších důkazů. Někdy zase využíval jámu, kde nechal na těla působit různé kyseliny. Chemie se o to také postarala.
Fingování smrti a vraždění dětí
Oběťmi Holmese bývaly často mladé ženy se světlými vlasy, ale to nebyla podmínka. Nevyhýbal se ani mužům nebo dokonce i dětem. Vybíral si například osamělé cestovatele nebo i vlastní zaměstnance. Příkladem by mohla být Jane White, která žádala o místo, jež jí Holmes dal s jedinou podmínkou. Musela uzavřít životní pojistku, která by mu po její smrti připadla, což se zdálo ženě divné. Holmes ale přeci jen chtěl, aby měl pokryté případné výdaje spojené s její smrtí... Ta přišla zanedlouho po nástupu do práce.
Na vraždách závislý Holmes zažíval největší euforii v době od 1. května do 30. října 1893, kdy v Chicagu probíhala pátá Světová výstava. Ve zvukotěsných místnostech umíraly desítky lidí a vrah se nestaral o nic jiného. Začaly však narůstat dluhy a hrozilo, že se mu na vše přijde. V tu chvíli zasáhla pomoc jeho společníka, tesaře Pitezela. Naplánovali spolu, že budou předstírat tesařovu smrt a pak si rozdělí životní pojistku. Část dohody splněna byla, jen až příliš doslova. Holmes svého společníka zabil a peníze si nechal. Vše vypadalo jako sebevražda, tesař byl prý alkoholik a v depresích. Chvíli poté utekl Holmes s třemi dětmi zabitého tesaře do Kanady a na pojišťovací podvod vyšetřovatelé zakrátko přišli. Pitezelovy dcery Alice a Nellie však Holmes v Torontu zabil a syna Howarda nechal rozřezaného v Indianapolis. Holmes byl nakonec 17. listopadu 1894 policisty zadržen v Bostonu.
Dílo Satanovo? Nikdo tomu nevěřil
Na případu pracoval detektiv Frank Geyer. Spolu s dalšími policisty se vydali na prohlídku do vražedného Zámku. Z krátké prohlídky se však stala práce na měsíc, neboť vyšetřovatelé nacházeli stále nové a nové důkazy o zvěrstvech, které Holmes prováděl. Doteď se neví, kolik lidí přesně sériový vrah zabil. "Byla jich dobrá stovka. Dávali jsme je do krabic a pořád ta hnusná dřina neměla konec. Ještě pořád cítím ten nechutný puch rozkládajících se těl," vyprávělo se na stanici. Policie by s vyšetřováním sama neskončila, konec zapříčinil požár. Zámek smrti lehl popelem.
Holmesovi dosvědčili "jen" 27 vražd, ke kterým se také sám přiznal. Ve skutečnosti jich ale mohlo být něco kolem 230, což je opravdu velké číslo, bohužel to už nikdo nedokáže. A protože byl Holmes jedním z prvních amerických sériových vrahů, novináři se mohli strhnout. Ač mu to nikdo nevěřil, prohlašoval vrah, že za zločiny nemohl on. "Všechno je to dílo ďáblovo. Ovládl mě Satan, já bych nikdy nic takového neudělal," tvrdil Holmes.
Nezvorej to!
Henry Howard Holmes nestihl oslavit ani 35. narozeniny, které by měl 16. května. 7. května 1896 totiž vraha čekala poprava. S tou byl smířený a podle všeho byl ve vězení naprosto klidný. K šibenici šel bez cukání a nijak se nebránil. Nebyl vůbec úzkostlivý a ani nervózní, a to ho čekala smrt. Sledoval prý také kata, jak mu připravoval oprátku.
Holmes měl před smrtí možnost vyslovil poslední přání. "Jo, nezvorej to!" vypadlo z Holmese ke katovi, který se sice snažil, ale přání mu splněno nebylo. Běžně se při oběšení velice rychle zlomil vaz, takže umírající příliš netrpěl. To však nebyl vrahův případ, Holmes se totiž škrtil na oprátce ještě asi 10 minut. Až po 20 minutách byl oficiálně prohlášen za mrtvého. Na vlastní přání byl po smrti rozřezán a uložen v betonu, aby nemohl nikdo vykopat jeho tělo a mstít se.
Richard Ramirez loupil, znásilňoval a zabíjel: Mezi jinými vrahy vynikal brutalitou a zápachem z úst
V současné době se pracuje na seriálu The Devil of The White City, který má ještě letos vyjít. Hlavní postavu si má zahrát Leonardo DiCaprio, pro kterého bude práce na tomto díle už šestá spolupráce s uznávaným režisérem Martinem Scorsesem.
Filip Turek se tvrdě opřel do Fialy: ODS zradila svoje voliče a on je toho absolutní příklad
Související články
Roky sedí ve vězení, teď jim svitla naděje: Soud řeší muže zavřené za vraždu staříka ve Zlíně
Zabití Roma v Brně: Ukrajinec vyvázl bez trestu, podle soudu jednal v sebeobraně
Zvrat v případu smrti Roma rukou Ukrajince v Brně: Soud trestný čin překvalifikoval
Vražda v Klatovech: Jedenadvacetiletá dívka se pohádala s přítelem své babičky a ubodala ho
