Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s užitím cookies souhlasíte.Rozumím
Trendy tagy Karel Gott (zpěvák) StarDance 2019 Extra Host (pořad) sametová revoluce

Nejnovější kauzy

Gottova účetní exkluzivně: Ivana Gottová mě obvinila z krádeže. Nedivím se…

+ Dalších 17 fotografií
ROZHOVOR
Jaroslava Herzerů (66) měla jako jediná skoro čtvrtstoletí absolutní přístup k finančním záležitostem nedávno zesnulého Karla Gotta (†80). Pár let mu dělala i manažerku. Ví tedy víc, než by někteří chtěli, aby byť jen tušila. Proč ji prý Ivana Gottová nařkla z krádeže? Jak je možné, že jí přes takové osočení odpouští? Jaké výdaje měl Mistr? Za co nejvíce utrácel a za koho nejméně? Přečtěte si druhou část našeho exkluzivního rozhovoru.

První část rozhovoru s Jaroslavou Herzerů si přečtěte zde. Vypráví v něm například o tom, na co neměl zpěvák buňky nebo jak byla po svém odchodu od něj tlačena k podpisu absolutní mlčenlivosti, což ji pohoršilo a odmítla to. Přesto na „božského Karla“ nevzpomíná ve zlém.

Pamatuju si na situaci, kdy byl Karel Gott ještě pod agenturou, kterou založil s Františkem Janečkem. Zažil jsem, že mu někdo nabízel vystoupení, Mistr ho ale prosil, aby to neřešil přes společnost GoJa. Různé zdroje už léta tvrdí, že u ní byl pod velmi nevýhodnou smlouvou…

„Jejich vztahy byly zajímavé. Franta ho měl vždycky rád, ale věděl, že ho nesmí pustit na dlouhý řetěz. Postavili na tom firmu. Jako manažerka jsem proto s Karlem měla jiný styl: smlouvy s pořadateli si podepisoval sám, aby mě někdy nemohl podezírat z toho, že jsem si vzala něco, co mi nepatří. I když i to se potom samozřejmě po našem rozchodu stalo. Jeho peníze pro mě ale byly posvátné a nevzala bych si od něj halíř.“

Obvinění

Slyšel jsem i od dalšího bývalého spolupracovníka, že byl také podezírán z krádeží.

„To všichni. Nejhorší je, že se té Ivaně ani nedivím. Třikrát do týdne jsem od Karla slyšela, že dře a nic za to nemá. Na podnikatelský účet, který měl v bance, nechodil, jen si ode mě nechal posílat peníze na osobní účet. Vůbec to nekontroloval, i když jsem na něj naléhala, ať si hlídá, jestli mu peníze přišly, nebo ne. To slíbil, ale nedělal to. Před Ivanou si pak stěžoval: ‚Vy mi nic nedáte!‘. Ta holka musela být zoufalá. Určitě si říkala, že Karel jezdí koncert za koncertem a nic z toho nemá. To byla ale jeho hra. Takový byl. Pak se tomu zasmál, ale semínko pochybnosti už zůstalo zaseto.

V médiích se objevilo, že měl mít potíže s finančním úřadem.

„Jsou to naprosto nesmyslné články, přitom nikdo o tom nic neví, netuší, proč to bylo, jak to bylo. Jen to jitří vášně. Lidé si myslí, že měl kolem sebe samé blbce, ale nikdo ve skutečnosti neví nic. Ani částky. Ozývali se mi kvůli tomu i novináři, ale já se k takovým věcem přece nemohu vyjadřovat.“

Majetek

Jak to měl s majetkem? Podle mě vydělal obrovské peníze, ale sám za sebe mám představuju, že byl velmi rozdavačný. Že ani tolik neutrácel sám za sebe jako za jiné.

„To se strašně mýlíte. Ano, byl slavná osoba, někam to dotáhl, proto žil na úrovni, kterou si zasloužil. Utrácel adekvátně tomu, na jaké byl pozici. Dopřával si luxus, na který měl. Peníze vydělal, ale také je uměl utratit. Také jeho dům stál spoustu peněz. Režie domu i všeho ostatního.“

Měl jsem hlavně na mysli to, že dokázal štědře obdarovávat dámy, třeba autem, bytem a podobně.

„Nemyslím si, že by vůči těm dámám byl zase až tak rozhazovačný. Uměl to hezky třídit.“

Režisérka Ivana

Vybavíte si zážitky, když jste spolu řešili daně?

„Když jsem mu říkala, že to či ono není daňově uznatelné, že mu to nemohu dát do nákladů, tak mi milionkrát povídal, že to řešil s kluky kolegy a že ti neplatí nic. To je ale logické, že když někdo vydělá sto tisíc, tak samozřejmě nic nezaplatí. Tohle neustále řešil. Z Německa byl zvyklý dostávat čistý příjem, protože stát si tam daň strhává automaticky. Ale tady to tak nefunguje. Proto peníze, které mu přišly, najednou nebyly celé jeho, musel ještě platit daň. To byla katastrofa. Život s ním byl zkrátka veselý, někdy krušný.“

Na co hezkého si ještě vzpomenete?

„Poměrně problematické bylo domluvit se s ním na setkání, abychom zařídili věci, které bez něj zařídit nešly. Například auto, vše kolem domácnosti nebo právníci. To se kroutil, že nemá vůbec čas, pak na mě měl jen pět minut, nakonec začal povídat, a tak jsem u něj byla tři hodiny. Přečetla jsem si například historické romány Kena Folletta a když to zjistil, začali jsme spolu konzultovat, jestli Lenin přijel tímto nebo jiným vlakem, který Němec to financoval nebo ne. Protože jsem nabyla vědomostí, mohla jsem to s ním oponentně řešit, takže byl ve svém živlu. To bylo úžasné. Na takové věci vzpomínám, na to, co se stalo pak, to už ne. To si myslím, že už ani nebylo v jeho režii, a navíc dovedu tu režii pochopit, protože vím, čemu byla režisérka přítomna. Akorát nedokázala oddělit zrno od plev.

Mohlo by vás zajímat

Další články