Glosa: Tomáš Klus není proti Židům ani Izraeli. Mozek mu zatemnila dobrosrdečná naivita

Tomáš Klus: Má právo mluvit

Všechno to souvisí s tradiční otázkou: jsou umělci nositelé pravdy, zajímají nás jejich názory na něco jiného než obor jejich tvořivosti? Mají právo se vyjadřovat k politickému dění kolem sebe?

Za sebe si myslím, že rozhodně ano. Občanská angažovanost známé osobnosti může být dokonce přímo prospěšná. Kolikrát mohou „celebrity“ upozornit na nějaký nešvar a pomoci s jeho řešením.

GLOSA

GLOSA: Jarek Nohavica poděkoval svým zastáncům, jejich xenofobní názory a šíření dezinformací neřeší

Upřímnost „proruského“ Jarka Nohavici

A fajn je, když i umělci mohou projevit názor, i když s ním nesouhlasím.

Kdyby například Jaromír Nohavica nezačal vyjadřovat podporu Tomiu Okamurovi, nešel panáčkovat ruskému diktátorovi a vrahovi Vladimíru Putinovi a neměl řadu dalších pro mě hrozivých náznaků, že ani zdaleka není tak dobrá osobnost, za jakou jsem ho považoval, doteď žiju v iluzi o skvělém správňákovi a dál si broukám jeho pro mě už navždy „falešné texty“.

Je tu za mě jedna zásadní výjimka. Máme tu opravdu naprosto jednoduché a jednoznačné problematiky typu Rusko agresor, okupant a zlo, Ukrajina je napadený stát, který je třeba podporovat, žádné ale podle mě neexistuje stejně, jako bychom nepřipustili názor podporující Adolfa Hitlera a jeho nacismus. Válka na Ukrajině je hrůza všech hrůz, a kdo v ní brání agresora, je pro mě sám zločinec.

​Ale zase: jen ať to řekne, co si myslí, aspoň mě před sebou varuje.

Rozhovor

Tomáš Klus zuřivě brání svou podporu Palestině. Nic bych nezměnil, říká po vlně drsné kritiky

Problematika, které málokdo rozumí

Jenže jak je vidět, nakonec jsou tu i témata, která se de facto probírají stovky, možná tisíce let a nejsou stále vyřešeny. A do nich zaplouvat, to je pomyslně sebevražedná mise.

Sám za sebe bych nechal na jiných, na odbornících, kteří židovsko-palestinskou otázku nezaujatě zkoumají celý svůj profesní život, aby vyřkli verdikty, co a jestli vůbec Izrael v některých Palestincích vyprovokoval, jak moc nebo málo je zlý, jak moc je ubližováno palestinským civilistům.

Ohánět se ve formě citového vydíraní mrtvými dětmi s ciframi, které vypouští jen teroristická organizace, jinak nejsou nijak potvrzené, to je chucpe.

Tomáš Klus do toho ovšem šel po hlavě. Hned se objevilo celonárodní odsouzení, které někdy sklouzává až do hysterie vypočítávající, kolik minut kdo předtím strávil odsuzováním terorismu Hamásu, aby měl právo kritizovat Izrael. Často čtu věty typu, že kdo kritizuje židovský stát, je antisemita, kope do Židů jako náckové a podobné šílenosti. Souhlasím s tím, že Palestinci se často také dehumanizují, jako by platilo, že co Palestinec, to terorista (včetně dětí), a to tak samozřejmě není.

Rozum se občas bohužel vytrácí na obou stranách.

GLOSA

GLOSA: Chcimír Matěj Stropnický zase mluví o okupaci Ukrajiny. Už mu chybí jen ruská vlajka na klopě

Jako proruský Mír a spravedlnost

Klusovi bych příště poradil nevyjadřovat se příliš k něčemu, čemu nerozumí. Působí pak nakonec stejně „pitomě“ jako autoři nebezpečné proruské iniciativy Mír a spravedlnost, která žádný mír nechce, chce jen to, aby se Ukrajina vzdala a Rusko získalo všechno, po čem touží.

Doporučené video: Tomáš Klus o své podpoře Palestinců:

Na rozdíl od nich, kde jsem jednoznačně přesvědčený o tom, že jen uctivě slouží ruskému nepříteli, u Kluse si myslím, že terorismus rozhodně nepodporuje, proti Židům už vůbec nic nemá, že je prostě jen naivní a nedohlédl za roh svých výroků, neuvědomil si, jak asi tak působí, co vlastně chce, co navrhuje…

+ Dalších 11 fotografií

Nicole ze Zrádců se vysmála Andree Bezděkové, že ji nepoznala: Ta to nevydýchala