GLOSA: Peking není náhoda, českému hokeji ujíždí vlak. Zvykejme si spíš na boje o udržení

Na úvod bych rád podotkl, že nejsem hokejový trenér ani expert, ale jeden z mnoha fanoušků českého hokeje, a tak nechci komentovat předvedenou hru českého týmu. Raději se zaměřím na čísla. Ta totiž sama o sobě vypovídají o stavu českého hokeje víc než dost a zorientuje se v nich každý laik.

Česká hokejová reprezentace v letech 1996 až 2006 přivezla ze světových šampionátů celkem osm medailí, z toho pět zlatých. Do toho lze připočíst i olympijské zlato z Nagana a bronz z Turína. Poslední záchvěv silné generace hráčů přišel v rozmezí let 2010 až 2012, kdy Češi získali na šampionátu nejprve zlato a následně dva bronzy. Od té doby ale čeští fanoušci marně čekají na medaili z mistrovství světa, natož z olympiády.

Češi mizí z NHL

Po prohře se Švýcarskem navíc lze říct, že se půst z turnaje pod šesti kruhy protáhne minimálně na dlouhých 20 let. Není přitom žádnou troufalostí tvrdit, že jen u toho nezůstane. "Je neúspěch být bez medaile. Nevím ale, jestli není na čase si nalít trochu čistého vína, že spíš je obrovský úspěch bojovat o medaili," přiznal Filip Pešán před novináři po prohře se Švýcary. A má svatou pravdu.

Češi totiž už dávno nepatří k hokejové elitě. Zatímco zbytek světa se posunul, nám vlak ujel a jeho náskok se stále zvětšuje. To jasně dokazuje například počet krajánků v NHL. Zatímco na přelomu tisíciletí během jediné sezony vyjelo na led nejslavnější soutěže téměř 80 Čechů, nyní se jejich počet pohybuje kolem 25. Pro srovnání, tolik Švédů přibližně nastupovalo v NHL před patnácti lety, nyní jich je přes 80. Švédsko ale není jedinou evropskou zemí, která je hokejově na vzestupu. Stejně tak Finsko, Německo, Švýcarsko nebo právě Dánsko, se kterým Češi v Pekingu prohráli vůbec poprvé v základní hrací době, dodává stále více hráčů do zámoří. Jenže nám top hokejistů ubývá...

ZOH Peking 2022

Historický debakl: Po biatlonové ostudě přišla i hokejová, Češi na turnaji končí

Důvodů je samozřejmě víc, vše ale začíná u výchovy mladých talentů. Ta se Česku už dlouhou dobu nedaří. Jasně o tom vypovídá fakt, že ze tří hlavních mládežnických reprezentací vyhrála v této sezoně jen devatenáctka nad Finy, jinak jdou české výběry od jedné porážce ke druhé a často jsou to debakly, zejména pak se zámořskými týmy. O medaili z juniorských šampionátů nemůže být ani řeč, spíš čím dál víc visí nad týmy hrozba sestupu z elity do nižší kategorie. Taková je letošní realita, ke které se jen tak mimochodem přidala i seniorská reprezentace, která prohrála všech šest zápasů před OH.

Mafiánské prostředí

Když se pak znovu podíváme do NHL a na naše v současnosti nejproduktivnější hráče, zjistíme, že z Česka prchli už dávno. Například David Pastrňák zvolil jako junior severskou cestu, kdy jako nezletilý teenager odešel z Česka, aby měl vůbec šanci se se zlepšit. Útočník Pavel Zacha pak, podobně jako Ester Ledecká, vděčí za svou kariéru urputnému otci, který se vzepřel systému a veškeré finance vložil do sportovního rozvoje svého syna. Zajímavé je také sledovat, že bývalí slavní hráči dávají své potomky do zahraničních soutěží, než aby je nechali hrát v tuzemských juniorských ligách.

satira

Chladný Pešán je terčem vtipů. Podívejte se, jak Češi parodují trenéra hokejistů

Důvodem je to, že v českých juniorských ligách chybí soutěživé prostředí, které by na talenty vytvářelo tlak. Kdo někdy sportoval, ví, že hrozba sestupu či postupu žene hráče za výhrami a lepšími výkony. Jenže například v dorostenecké lize se nepostupuje ani nepadá. Navíc je nafouknutá na 30 týmů, juniorská extraliga pak na dvacet, což je hojně kritizováno hokejovými experty.

Za navýšením účastníků přitom stojí svaz v čele s Tomášem Králem a o této organizaci se mluví nejen mezi fanoušky, ale i hokejisty a trenéry jako o mafiánské, podobně jako tomu bylo pod Romanem Berbrem u fotbalu. Právě tam se ukazuje, že pročistit vzduch mohou jen odposlechy policie, těžko ale říci, zda něco podobného probíhá i u hokejových bafuňářů... Češi si tak zatím musí zvyknout na fandění nároďáku spíš při boji o udržení než o medaile. Světlo na konci tunelu je totiž v nedohlednu.

Filip Turek se tvrdě opřel do Fialy: ODS zradila svoje voliče a on je toho absolutní příklad