Glosa: Iveta Bartošová nebyla jen oběť, ale i manipulátorka, se sebou si ovšem nevěděla rady
Při vzpomínání na výročí deseti let od odchodu Ivety Bartošové (†48) je asi dobré při všem tom dojímání se přiznat si také jednu věc, která samozřejmě většině lidem zůstala skryta. Jestli nešťastná žena byla něčí obětí, tak leda tak vlastní psychiky. Jinak celý svůj dospělý život s lidmi v podstatě jen obrovsky manipulovala a zneužívala své nezměrné kouzlo osobnosti.
Iveta Bartošová: Omotala si každého
Veřejnost se smála tomu, kolik různých servisních týmů se vystřídalo u zpěvačky Ivety Bartošové. Byla to v podstatě jedna parta za druhou, střídali se zhruba v rozmezí šesti měsíců či roku.
Lidé si o těchto osobách většinou mysleli, že jsou to parazité, kteří se chtěli přiživit na pofiderní slávě hvězdy.
Netvrdím, že u některých z nich to tak nebylo, ale mnohem častěji ti lidé zkrátka propadli jejímu kouzlu a nechali se ošálit.
Mnohem větší charisma než Gott
Charismatu měla Iveta tolik, že jsem to v životě u nikoho ani částečně srovnatelně neviděl. Hodně se skloňovalo i u jména Karla Gotta, s tím jsem přitom byl v kontaktu mnohonásobně víc než s Ivetou, a ani zdaleka se síle toho jejího nepřiblížil. Fascinoval mě, to jistě, uměl to s lidmi, ale Iveta byla jediná.
Asi se budu opakovat, ale pamatuju na situaci, kdy jsem za ní kvůli něčemu jel a byl jsem na ni strašně naštvaný kvůli tomu, jak se krátce předtím zachovala k jednomu mému kamarádovi. Jenže jen jsem ji spatřil, udělala na mě typicky smutný kukuč, a mně se, přes to všechno, co jsem o ní věděl a kolikrát předtím jsem ji viděl, podlomila kolena a všechno negativní bylo rázem zapomenuto.
Tohle kouzlo osobnosti, s tím se člověk musí narodit. A myslím si, že někdy ho Bartošová využívala spíš instinktivně než záměrně. Nepovažoval jsem ji nikdy za přehnaně lstivou a chytrou.
Využila, vyždímala, odkopla a pomluvila
A proč jsem vůbec na začátku zmiňoval ony spolupracovníky? Protože byli největšími oběťmi Ivetiny manipulace. Potřebovala, aby jí lidé sloužili, ale dřív nebo později ji každý, kdo s ní trávil čas, prokoukl, že je prachobyčejná alkoholička, která odmítala skutečnou léčbu. A když takový člověk prozřel, Bartošová hned našla nového, nakukala mu, jak jí ten původní ubližoval, jak byl na ni zlý, ten neváhal, skákal kolem ní jako pejsek a Iveta si mohla dál užívat ve své závislosti a oblbovat svůj tým tím, že pít prostě sem tam musí a že to vlastně není nic moc vážného.
Je to jako ohraná písnička, slyšel jsem ji tolikrát. Stížnosti lidí, které Bartošová využila, použila, vyždímala, odkopla a pomluvila. A častokrát jim za služby ani nezaplatila.
Za krásnou tvářičkou a nevinným úsměvem se skrýval i člověk, který uměl dost ubližovat svému okolí. Iveta nebyla ani moc vděčný člověk, nechala za sebou zástup lidsky zklamaných lidí, kteří jí chtěli pomoci, nedočkali se ale ničeho jiného než smutné zkušenosti.
Doporučené video: Vzpomínka na Ivetu Bartošovou
Pravda někdy bolí
Nebyla samozřejmě ani zdaleka jen zlá. Uměla být i skvělá, zábavná, milá. Ale měla své stinné stránky, na které se občas zapomíná.
Nejhorší byla mimořádně slabá vůle se sebou něco udělat. V tom byla obětí sebe samotné.
Tvrdí se sice, že o mrtvých jen dobře, nevím ovšem, čemu to pomůže, když si budeme nebožtíky vykreslovat tak, jací vůbec nebyli…
Tuňák mi zničil hru, tvrdí Martin ze Zrádců. Odsoudil Honzův hysterák a odhalil, jak moderátora snášeli ostatní
Související články
Zvukař Ivety Bartošové v obřích problémech. Obvinění z obchodu s lidmi i hrozba dlouhého vězení
Glosa: Seriál Iveta je nepovedený příběh s mnoha chybami a špatně vybranou hlavní hrdinkou
Drsné natáčení představitele Artura Štaidla. Před kamerou si prošel traumaty, která zažil syn Bartošové
RECENZE: Poslední řada Ivety nabízí trýznivý obraz pádu Bartošové. Závěr minisérie je plný emocí, jsou v něm ale i nepřesnosti
