Frackovo okénko: 5 největších bizarností včerejšího koncertu Džambulky, na kterém byla paradoxně v pořádku jen ona a Rychtář!

Byla to včera hodně zvláštní akce. Tak zvláštní, že jsem doteď nepochopil, zdali se mi nezdála. Protože přinejmenším bulvární novinář nebo ten, co uhříněveskou telenovelu sleduje dlouhodobě a byl včera na místě, navštívil dost zvrácený a oproti dřívějšku značně překroucený vesmír. Nejsilnější dojmy?

Zničený byl Macura, střízlivá byla Iveta, klidný byl Rychtář

Co to má jako být za novou realitu?! Iveta se dostavila fresh, v krásných šatech, na jevišti byla jistá, zpívala živě! Josef Rychtář nebyl v tenzi, produkčně zvládal akci bez problémů, což moc nechápu, neb se nacházel v podivném spektáklu, ze kterého víceméně nebylo přijatelného úniku. Macura přišel tiše a stejně zase odešel, milovníci boxu odcházeli hodně zklamaní stejně jako ti, kteří se přišli podívat jen na čumendu před kostel, kdo koho sejme a zda akce vůbec proběhne. Před třemi měsíci mi toto někdo říct, vysměji se mu.

Ještě že Bůh není, jinak by žasl, co vše se děje v jeho chrámu

Uhříněveský kostel snesl věci, navíc v době adventu, nevídané. Hluk, čepice na hlavách, několik souběžně probíhajících tiskových konferencí, různé ochranky s tajemnými úkoly a nejasnými úkolujícími. Policie venku i uvnitř, uniformovaní i tajní. Přístupné prostory běžně určené jen duchovním a jejich pomocníkům, backstage, afterparty, brouzdání techniky, novinářů a různých čičmundů pod oltářem bez špetky respektu významu tohoto prostoru v rámci kostela... Kupodivu se nic neztratilo, tedy zdá se...

Moderátorské překvapení, utajené zrušení už tak utajené tiskovky, dvě presscentra a VIPko

Program a produkce byly plné lahůdek pro fajnšmekry. Poprvé jsem slyšel Josefa Rychtáře moderovat, resp. mluvit do mikrofonu k auditoriu coby spíkr, který akci orámoval. Na TýTý to nebylo, ale překvapil mě. Jistý, připravený, stručný a dokonce pointoval. Kristelová by byla 3x horší a ještě by přitom vyhrožovala právničkou každému, kdo řekne křivé slovo. Rychtář řekl pár věcí k programu, aktuální etapě Ivetina života, k repertoáru a místu akce, popřál hezké Vánoce a udělal tečku. Neporušil ani jedno pravidlo moderování (neupřednostňovat sebe sama v programu, nevynucovat si potlesk, být v kontaktu s divákem, přizpůsobit oděv a projev charakteru akce, nenudit) a nezneužil výhodu domácího prostředí a mikrofonu.

Zajímavý byl i Macura, který měl v plánu předložit médiím po akci nějaké video zubožené Ivety a dokumenty od soudu, nakonec ale vzkázal po produkční ČT, že to neudělá a je spokojen s tím, že mu bylo umožněno přijít, a tiše odešel, což právem zklamalo vybraná média, která byla diskrétně upozorněna, že po akci v rámci improvizované tiskovky se tedy budou dít věci.

Bavila mě organizace vstupů. Účinkující zadem, stejně jako většina médií, z nichž některá neprošla selekcí a musela nečekaně s chudinou předem, aby nakonec někteří zezadu zjistili, že lepší pozici mají vpředu, a naopak, což nevadilo, jen to v narvaném kostele při čtyřiceti novinářích s televizní a foto technikou nebylo logisticky snadné. I přes skromné prostory zvládla produkce vymezit prostor pro VIP a účinkující a zaujala mě i tiskovka a prostor pro dobře načasované živé vstupy po skončení akce. Produkčně složité, ale úměrně situaci a prostoru koncertu nevídaně dobře zvládnuté, což docení jen ti, kdo v místě pracují a pamatují časy, kdy vládly zákony džungle, pěstí a anarchisty-improvizátora Jirky Pomeje nebo jeho zcela nepředvídatelného nástupce Martucciho.

Vstupné nikoli dobrovolné, ale nečekaně žádné

Kostel nekostel, Vánoce Nevánoce, za vstupné na podobné akce se většinou platí či dobrovolně přispívá. Včera byl vstup zdarma a dokonce chyběla i kasička pro neodbytné zájemce o to přispět na produkci, techniku, připravené rozhodčí z boxerské federace, stylistku, scénu, honorář účinkující hvězdy a početného sboru. Na to, jaká to byla pro čumily a bulvární fandy show venku i uvnitř, je až neuvěřitelné, že nikdo nevybíral na "vyprodané" akci vstupné, protože by si ráda zaplatila většina diváků a tutově za exkluzivní příležitosti i materiály v rámci akce i řada médií. A nikdo nechtěl nic na charitu a nepředával se nikomu žádný šek. Bod navíc.

Nikdo v sále si nebyl jist, co od akce čekal, proč přišel, zda se nakonec dočkal a kde to vlastně byl

Přestaňme si namlouvat, že šlo o standardní adventní koncertní akci místní diecéze s hostem. Kostel v obležení novinářů, televizní techniky, policistů a dalších osob, které na místě pracovaly a jejichž počet se blížil počtu diváků (!), Džambulka, Macura, Rychtář, napětí, advent, rozpaky, nestandardní prostředí, nepředvídatelné individuality mezi hlavními hrdiny i novináři, ve vzduchu visící skandál a souběžně poklidná kulturní akce poplatná času rozjímání. Každý měl svůj důvod. Řada návštěvníků prostě přišla konkrétně na bitku, na krásný koncert Ivety, na potenciální nepovedený koncert Ivety, na Macuru, na Macurovu hlavu nebo prostě jen očumovat či pro podpis a fotku s někým slavným... Všichni do jednoho samozřejmě oficiálně přišli jen a pouze za kulturou spojenou s duchovním prožitkem a svátky a spektakulární manévry okolo kostela a Macurova trvalá je nezajímaly, ale víme svoje, že?

Přijdou zase. Co kdyby dal někdo někomu do držky, někdo spadl pod sakristii, nebo naopak někdo šokoval tím, že nepřijde, a chudák čumil o to přišel...?

Já přijdu určitě za rok znovu. Mělo to totiž grády a já se smrtelně nerad nudím, což mi u téhle švédské trojky a party čumilů a hyen, co se za ní táhne, nikdy nehrozí!

+ Další 3 fotografie

Tuňák mi zničil hru, tvrdí Martin ze Zrádců. Odsoudil Honzův hysterák a odhalil, jak moderátora snášeli ostatní