Fotografka: "Poté, co jsem se pokusila o sebevraždu, dokumentovala jsem samu sebe v psychiatrické léčebně."

Laura si na nic nehrála, prostě svým výrazem vyjadřovala své momentální emoce.

Snímky jsou o to silnější, že nejsou naaranžované.

Dívka odmítá, že by v jejich zveřejnění byl jakýkoliv úmysl proslavit se.

Děsivé a fascinující zároveň. Tak na člověka působí série fotografií Laury Hospes. Bylo jí dvacet let a studovala na vysoké škole fotografii, byla mladá, plná života a vypadalo to, že jí nic nechybí. Takových příběhů ostatně známe mnoho. Všechny jsou si v jedné věci podobné, hlavními hrdiny těchto příběhů jsou lidé, kteří vypadají navenek jako spokojení, uvnitř jsou ale rozedraní na kousky.

04. 09. 2015 14:20 | Autor Leila Tuček

Laura trpěla poruchou příjmu potravy, připadala si ošklivá, tlustá, neschopná... A tak se mladá nadaná fotografka jednoho dne rozloučila se svojí kočkou a rozhodla se za pomoci léků usnout navždy. Jenomže její plán nevyšel a probudila se v nemocnici. Poté, co se Laura zotavila fyzicky, byla převezena do psychiatrické léčebny

Bála se, byla nedůvěřivá a roztřesená, a tak zkusila to, co miluje ze všeho nejvíc. Vyfotila se. V tu chvíli jen na mobil, protože u sebe neměla svůj fotoaparát.

"Ucítila jsem najednou krátkou úlevu," říká Laura o chvíli, kdy se vyfotila. Přítel jí z domu přinesl foťák a dívka začala dokumentovat samu sebe.

"Focení mi neuvěřitelně pomohlo, cítila jsem se, jako kdybych měla explodovat, neuměla jsem vyjádřit slovy, co cítím, neuměla jsem prostě fungovat sama se sebou. Ale díky tomu, že jsem nastavila samospoušť a do foťáku jsem se pokusila vyjádřit naprosto přesně to, co cítím a jak se cítím, jsem poznala, jak moc je to pro mne osvobozující. Zachránilo mě to."

Série vznikla v roce 2009, ale teprve po šesti letech se ji rozhodla Laura, která opravdu dostudovala fotografii a živí se jí, zveřejnit.

Chce tak poukázat na to, že lidé, již se teď cítí na dně, potřebují vidět, že nejsou sami a že existuje světlo na konci tunelu, protože i ona se nakonec začlenila do běžného života, který žije šťastně dál.