Fotogalerie: Před 44 lety skončila psychicky nemocná vražedkyně Olga Hepnarová s oprátkou na krku
Příběh Olgy Hepnarové asi většina lidí zná. Celý život bojovala s psychickými problémy, vztah s matkou, která ji nechala zavřít do blázince už v pubertě, k tomu nepřispěl, odcizení od otce a starší sestry také ne.
Olga měla také evidentně krizi sexuality. Od sedmnácti měla vztahy s muži i se ženami, i když preferovala spíš druhou skupinu. Zároveň ale nebyla schopná skutečného citu nebo vztahu.
Odpor k lidem vyústil až v neschopnost jakéhokoliv kontaktu s okolím. Olga se svou těžkou situaci rozhodla řešit tím nejhorším způsobem Osminásobnou vraždou. K činu se od začátku hrdě hlásila a litovala, že mezi mrtvými nemohli být i její rodiče. Byl to její trest pro bestiální společnost, napsala v dopise těsně před zločinem.
Za tento čin byla Olga odsouzená k trestu smrti. I když obhajoba stavěla na tom, že u Hepnarové začíná bujet schizofrenie, ona sama problémy či dokonce nemoc popírala a ani znalecký posudek nic takového neprokázal. Finální rozsudek přijala bez emocí.
Podle vyprávění bachařů byla v den své popravy ledově klidná. Až když si vyslechla, že na ní bude proveden absolutní trest a dva zřízenci v bílých rukavičkách ji spoutanou vedli po schodech ve vězeňském bloku, došlo jí, co se stane, a začala se rvát o život.
Vřískala, že nechce, ječela jak na lesy, odmítala jít, kus cesty ji tak dozorci museli vléct, posléze chvíli i nést. Ani to ji však od smrti neuchránilo a v pankrácké věznici tato chladnokrevná vražedkyně vydechla naposledy.
O jejím životě byl natočen film Já, Olga Hepnarová.