Fialova vláda otevře nejvíc dálnic v historii. Do dopravy jdou rekordní investice

Polské vlády považovaly výstavbu dálniční sítě za jednu z hlavních priorit. Tomu odpovídalo i nasměrování investic včetně unijních dotací, ale i jednodušší legislativa a širší využití soukromého kapitálu, tzv. PPP projektů. U nás se dotace z evropských fondů často rozmělnily na tisíce malých projektů se sporným významem, ať už se jedná o rozhledny, golfová hřiště, soukromé penzióny, Čapí hnízda…

Dálniční boom

Pomalé tempo výstavby pokračovalo i za předchozí vlády ANO, která v letech 2017 až 2021 zprovoznila 105 kilometrů nových dálnic. V roce 2018, tedy čtyři roky poté, kdy za resort dopravy nesli odpovědnost ministři ANO, byly dokončeny dokonce jen čtyři kilometry dálnic.

Rekordní boom výstavby dálnic a investic do dopravy nastal až za kabinetu Petra Fialy. Jen v roce 2024 bylo otevřeno 111 kilometrů nových dálnic, tedy víc, než za celé období vlády Andreje Babiše. A letos přibude dalších 74 kilometrů.

Celková délka zprovozněných dálnic dosáhne v tomto volebním období 222 kilometrů, což je nejvíce v historii Česka. V letech 2022 až 2025 bude zároveň zahájeno celkem 254 kilometrů nových dálnic, což dohromady znamená podstatné urychlení přípravy a výstavby dálniční sítě.

Aktuálně je rozestavěno 194 kilometrů dálnic a 79 kilometrů silnic I. třídy. Ve výběrovém řízení se nachází dalších 115 km dálnic a silnic I. třídy. Tempo, jakým se u nás nyní staví dálnice, přesahuje rychlost většiny okolních států.

Rekordní investice

Urychlení výstavby ovlivnilo několik faktorů. Investice do dopravy patří mezi hlavní priority Fialova kabinetu. Směřují do ní největší rozpočty, které v letech 2022 až 2025 přesáhnou celkem 600 miliard korun. Rekordní výše dosáhnou investice letos v objemu 160,3 miliardy korun, z toho na dálnice a silnice I. třídy poputuje zhruba polovina.

Polský model je inspirací i pro masivnější zapojení soukromého kapitálu formou projektů PPP, což je partnerství veřejného a soukromého sektoru. Soukromé subjekty zajišťují návrh, výstavbu, provoz a financování vybrané infrastruktury. Tento model byl využit při výstavbě dálnice D4 a dnes jsou v přípravě další stavby realizované touto formou. Nejdále je poslední úsek dálnice D35 spojující Čechy a Moravu.

Rychlejší výstavba

V neposlední řadě přípravu infrastrukturních staveb urychluje i liniový zákon, který vstoupil v platnost v roce 2023.  Vláda si od něj slibuje, že zrychlí tempo výstavby hlavně základní dálniční sítě a vysokorychlostních železničních tratí.

Konkrétně to znamená, že nejvýznamnější stavby dálniční, železniční, ale i vodní infrastruktury by měly získat stavební povolení do čtyř let od chvíle, kdy investor předloží všechny potřebné dokumenty, což je významný posun proti nedávnému stavu.

Zařazení mezi vládní priority, dostatek investičních prostředků a změna legislativy jsou předpokladem k vyrovnání zděděných dluhů z minulosti a zařazení nejen dálniční sítě České republiky na úroveň nejvyspělejších zemí. Nestačí k tomu jalová volební hesla, ale tvrdá práce a zájem posouvat modernizaci země dál.

Martin Kupka: Budeme mít hustší dálniční síť než Polsko

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) okomentoval současný a budoucí rozvoj výstavby dálnic a vysokorychlostních železničních tratí, kde chce zapojit soukromý kapitál (PPP).

Co považujete za klíčový úspěch v sektoru dopravní infrastruktury? Jaké jsou současné hlavní priority?

Podařilo se nám proti minulosti výrazně urychlit tempo přípravy a výstavby základní dálniční sítě. Současných priorit je víc, ale mezi největší patří dokončení Pražského okruhu a intenzívnější výstavba dálnice D35 (pozn. spojnice z Olomoucka na Hradec Králové), jež odlehčí přetížené dálnici D1. Díky D35, kde je nyní rozestavěno 64 kilometrů, máme největší infrastrukturní staveniště ve střední Evropě.

Dále chceme urychlit dotažení dálnice D11 k polským hranicím a D52 od Brna směrem na Vídeň, ale mohl bych jmenovat celou řadu dalších dálničních úseků a obchvatů.

Dokončení základní dálniční sítě v délce zhruba 2000 kilometrů plánujete v roce 2033. Berete si inspiraci z Polska?

Do značné míry ano, především v otázce většího důrazu na dopravní infrastrukturu. Věřím, že toto období zvládneme stejně dobře jako náš severní soused, a v roce 2033 na tom budeme nejen srovnatelně, ale v něčem ještě lépe. Směřujeme k tomu, že v té době by u nás měla být dálniční síť hustší než v Polsku. Tím to však nekončí, už nyní je ve fázi studií dalších 540 kilometrů dálnic, mimo jiné z Plzně na Jihlavu.

Nedávno jste představil záměry výstavby vysokorychlostních železnic, které u nás zatím postrádáme. Kdy s nimi můžeme počítat?

Absence vysokorychlostních železnic, které budou projektovány na rychlost až 320 kilometrů za hodinu, je jedním z bolavých dluhů tuzemské infrastruktury.  Nejenže zrychlují dojezd pro cestující, ale mají pozitivní vliv i na ekonomický růst. S výstavbou první trasy na úseku Přerov-Ostrava, tzv. Moravské brány, chceme začít v roce 2027.

Celkově plánujeme 767 kilometrů vysokorychlostních tratí, v přípravě je 300 kilometrů. Jezdit by se na nich mělo do osmi let. Jen pro orientaci, z Prahy do Brna se potom dostaneme vlakem za hodinu, z Brna do Ostravy za 36 minut.

Marta Jandová nemá klid ani na horách: Půvabnou zpěvačku poznávají i v cizině