Trendy tagy Čauky lidi Hubnete s nami Co ste hasiči Tokio 2020

Nejnovější kauzy

Ferjenčík a Richterová: Táta nám zakázal mluvit o politice u oběda, říkají pirátští sourozenci

Zdroj: Se svolením Olgy Richterové
+ Další 4 fotografie
Piráti

Olga Richterová (36) a Mikuláš Ferjenčík (34) jsou v samostatné české historii vůbec prvními sourozenci v jedné politické straně, kteří se dostali do Sněmovny. Unikátními je dělají i jejich funkce u Pirátů. Olga má na starost výdaje, Mikuláš pak řeší, aby na ně byly peníze. Politika se tak stala jejich denním chlebem, ne všem je to ale po chuti. "Občas už lidé z našeho okolí chtějí řešit jiné věci, třeba vnoučata, synovce a podobně," říkají sourozenci v rozhovoru pro eXtra.cz. 

Co vás k politice přivedlo?

R: Jsme z rodiny, kde se běžně povídalo o politice u oběda a často i jindy, navíc táta byl v obecním zastupitelstvu. Poměrně brzy, tuším na přelomu tisíciletí, jsme navíc začali číst Respekt. Prostě politika nám vždy připadala důležitá.

Tušili jste tehdy, že se jí budete věnovat na profesionální úrovni?

F: Zajímalo nás, co se děje. Nemyslím si ale, že bychom měli takové ambice, a to ani v roce 2009, kdy vznikali Piráti, jsem nepočítal, že tam budu hrát nějakou významnou roli. Chtěl jsem jen pomoci a zapojit se. Nečekal jsem, že se v politice budu pohybovat na úrovni poslance.

R: Pro mě bylo vždy normální zajímat se o to, co se děje za dveřmi našeho domu, ať už třeba v obecním zastupitelstvu. Ovlivnila mě i naše rodinná historie, která byla formovaná praprastrýcem generálem Mikulášem Ferjenčíkem. Ten emigroval jako hrdina Slovenského národního povstání a poválečný demokratický politik do Ameriky, jinak by ho komunistický režim popravil. Následně byl i děda angažovaný v politice, v šedesátém osmém roce byl v Klubu angažovaných nestraníků. Postupně jsme tedy shodou okolností přebrali štafetu, ale není to tak, že by můj životní sen byl stát se političkou.

Co říkali na váš vstup do politiky rodiče?

F: Máma nás vždy podporovala a táta měl kecy. Tak to nějak funguje dodnes. Táta totiž razí tezi, že člověk má zažít hodně věcí, než jde do politiky.

R: Vždyť byl v našem věku, když dělal Občanské fórum, které zakládal v Týně nad Vltavou.

Čím si tedy tento postoj vysvětlujete?

F: Politiku si vyzkoušel a asi sám sebe přesvědčil, že do toho nepůjde. Nejspíš k tomu má celý život nějaký ambivalentní postoj, jestli do toho měl jít nebo ne. To se pak promítá do postoje vůči nám. Na jednu stranu nás má rád jako své děti, ale také je mu jasné, že je politika specifickým prostředím.

R: Na druhou stranu nás hodně podporují prarodiče. Je hezké vidět, že nás pořád sledují. Upřímně nám řeknou, když se jim něco nelíbí, ale fandí nám v tom smyslu, že si tvoříme budoucnost. Politiku s námi probírají hodně, naopak táta nám ji už u oběda musel zakázat.

Protože se o politice bavíte příliš?

F: Je to tak. Občas už lidé z našeho okolí chtějí řešit jiné věci, třeba vnoučata, synovce a podobně. Chápu tedy, že toho má táta občas plné zuby. Je ale logické, že politiky máme plnou hlavu, když v tom děláme. Proto musí táta nebo druhý brácha zavelet dost a jde se řešit, jestli budeme hrát scrabble nebo něco jiného. Aspoň si tak pročistíme hlavu.

Zatímco Mikuláš působí u Pirátů od jejich vzniku v roce 2009, vy jste se přidala až pět let později. Váhala jste?

R: V začátcích Pirátské strany se mi to zdálo jako marná lásky snaha. Ale byla jsem takový pozorovatel, i jsem o Pirátech psala, a líbilo se mi, že je to budované odspoda. I tak mi ale připadalo, že tvořit novou politickou stranu je nadlidský úkol. Vrhla jsem se ale do komunálních aktivit ve svém sousedství. Postupem času mi ale došlo, že bez zázemí a celorepublikového pohledu to není ono. Nakonec jsem tedy k Pirátům před zvolením zastupitelkou vstoupila.

Měl na to vliv váš bratr?

F: (Skočí Olze do řeči) Já myslím, že jsem do toho Olgu spolu se dvěma kolegy tak trochu uvrtal, snažili jsme se to udělat tak, aby si toho nevšimla.

R: Zase nepřeceňuj svůj vliv, myslím, že jsem měla vždy svou hlavu.

Shodujete se jako sourozenci v politických otázkách?

F: Občas se s Olčou špičkuji a ona zase se mnou. Jak se ale spolu o politice hodně bavíme, člověk má tendenci se dohodnout. Navíc k tomu přispívají naše role v poslaneckém klubu, kdy má Olga na starost výdaje (sociální věci) a já naopak řeším, aby na ně bylo (finance).

R: V tomhle jsme unikátní, už jen tím, že jsme sourozenci a máme na starosti právě tyto gesce.

Pohádali jste se někdy kvůli politice?

F: Nic takového si nepamatuji. Myslím, že se hádáme o jiných věcech. Například když jsme tuhle hráli deskovky. O dodržování pravidel u her se třeba pohádáme, ale ne o politice, tím si člověk nemá kazit život.

Související články

Další články