eXtra vyvrací fake news: Zabíjejí větrné elektrárny ptáky? Zjistili jsme, jak to je

Skutečnost je trochu složitější, než se může zdát. Větrné elektrárny určité množství ptáků zabijí, smrt těchto zvířat ale způsobuje často i automobilová doprava nebo kočky a dopad větrníků na ptačí populaci je poměrně malý. Větrníky se navíc dají budovat tak, aby na přírodu a život ptactva měly co nejmenší vliv. Riziko se dá snížit jejich dobrým umístěním.

vyvracíme fake news

eXtra vyvrací fake news: Temné zákulisí maďarských voleb. Kdo se je ve skrytu snaží ovlivnit

Větrné elektrárny a ptáci

Důležité je zmínit studii ze Spojených států amerických publikovanou v roce 2023. Ta ukázala, že větrné elektrárny v USA zabijí ročně asi 234 tisíc ptáků. To vypadá jako velké číslo, ale dráty vysokého napětí způsobily smrt až 25 milionů ptáků. Automobily ročně zabijí asi 214 milionů ptáků, nárazy do budov pak skoro 600 milionů. Nejhorší jsou tu ale kočky, u kterých je to podle studie až přes dvě miliardy ptáků.

A nesmíme zapomenout na to, že i další způsoby získávání energie mohou být pro zvířata nebezpečné. Těžba uhlí ničí lesy a spalování uhlí zase znečišťuje ovzduší, což souvisí také s kyselými dešti a kontaminací rtutí. I to může mít vliv na zdraví ptáků. Změna klimatu je pro ptáky také extrémně nebezpečná, protože je ohrožují rostoucí teploty.

Navíc se různé druhy ptáků chovají různě, upozorňuje ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. Někteří ptáci totiž létají ve větší výšce, jiní zase nízko a dokážou se proto turbínám vyhnout.

Turbíny nejsou stejně rizikové pro všechny ptáky. „Pravděpodobnost srážky ptáka s lopatkou turbíny pak závisí hlavně na rychlosti větru a počtu ptáků v oblasti,“ vysvětluje ornitolog Vermouzek. Ale pro hodně druhů ptáků turbíny nejsou rizikem, třeba pro druhy, které žijí v lesním porostu a létají spíše nízko nad zemí.

Také záleží na tom, kde větrné elektrárny stojí. „Ve volné krajině nemusí pro migrující hejna ptáků větrné elektrárny znamenat významnější nebezpečí. Avšak tam, kde migračním trasám stojí v cestě hory a ptáci musí táhnout přes horské průsmyky, mohou turbíny napáchat obrovské škody,“ zdůrazňuje Vermouzek v rozhovoru pro web Deník Referendum.

Chytré nástroje

Proto záleží na tom, kde se rozhodneme elektrárny vystavět a jestli budeme myslet i na okolní přírodu. A když některý větrník už teď stojí v oblasti, kde může být pro určité ptáky rizikem, když migrují ve skupinách, dá se na pár nocí vypnout, jak se to už dělá třeba ve Španělsku.

Česká ornitologická společnost navíc vytvořila užitečný nástroj, podle něhož se dá naplánovat stavba větrných elektráren s ohledem na ptactvo. Jde o takzvanou mapu citlivosti ptáků vůči výstavbě větrných elektráren. Tato mapa ukazuje, kde by větrné elektrárny představovaly pro ptáky riziko, a pomáhá tak předcházet tomu, aby se větrníky budovaly v místech, kde by pro české ptactvo představovaly nebezpečí.

Dalším zajímavým řešením je natřít jednu z lopatek turbíny načerno, což může předejít srážce zvířete s větrníkem. Obecně barvení lopatek tmavšími barvami může dopady větrníků snižovat, protože zvířata turbíny pak lépe vidí na pozadí oblohy.

Zdeněk Vermouzek upozorňuje i na to, že lidská činnost ničí i přirozené prostředí, ve kterém zvířata žijí.

„Chceme-li v České republice chránit přírodu, jak ji známe, nezbývá nic jiného než abychom jako lidstvo extrémně rychle přešli na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Jinak můžeme chránit, co chceme, ale nakonec to kvůli změně klimatu stejně bude k ničemu,“ uzavírá odborník.

Největší tajemství Survivoru odhaleno: Krézlová přiznala, jak získávala zakázané jídlo