Extra Host Markéta Konvičková: Partner chce jít k porodu, já ho tam ale nechci

Ty si nyní měla narozeniny. Jsi pravý býk?

"Jsem. Já musím říct, že je to taková moje taková špatná nebo i dobrá vlastnost. Jsem tvrdohlavá, jsem jak buldozer a jdu si prostě za svým. Takže když já si řeknu nějaký cíl, tak dělám všechno proto, abych toho dosáhla, takže ta cílevědomost, ta tvrdohlavost, ta tam určitě u mě je."

Projevovalo se to třeba už v Superstar, když jsi byla opravdu holčička?

"V SuperStar se ty ambice ani taková ta průbojnost jako neprojevovala, protože já jsem vůbec nechápala, že se to děje! Že holka z Třince, z maloměsta, z autobusu… Najednou se ocitne v limuzíně, prostě dva miliony diváků tě sledujou a najednou se o tebe stará tým profesionálů…, takže tam jsem byla takové to uzemněné káčátko, v které takové podstatě jsem nenápadná dodnes. Oproti třeba kolegům exotickým kamarádům Honzovi Bendigovi, Monice Bagárové, třeba Benovi Cristovao a tak… takže já jsem pořád taková ta, co se v tom davu ztratí, ale co se týče toho znamení, tak jsem, hmmm, moc průbojná nebyla."

Další tvůj velký úspěch byla show Tvoje tvář má známý hlas. Musela jsi projít nějakým castingem?

"Jednou v podstatě to bylo takové, já úplně už přesně nevím, ale určitě jsem byla na castingu s tím, že jsem musela otevřít tu svoji klapačku a zazpívat. Potom jsme měli nějaké schůzky a podobně, protože přeci jenom termínově to bylo docela náročné. Do toho jsem studovala vysokou školu v Ostravě. Teďka to znamenalo přestěhovat se na nějaký čas jakoby do Prahy... ty priority jsme si museli poskládat, ale tím castingem jsem si prošla, to je pravda."

Když ti zavolali, že to celé klaplo, že budeš jedna ze soutěžících, jaký to byl pocit?

"To bylo něco neuvěřitelného, protože říkali, ještě se rozhodujeme jako mezi někým. A já říkám, sakra prostě, která blondýnka, jako okatá prostě, která zpívá, která tady je v mém věku."

Která by ti to mohla vzít...

"Která by mi to mohla vyfouknout, přesně tak. A vůbec jsem to nějak, protože přede mnou byla Anička Slováčková, takový podobný, jakoby podobný typ, a tak jsem si říkala, kdo ještě tady z těch blondýnek, těch zpěvaček moc blonďatých, nevím, krom Lucie Vondráčkové ještě, tak jsem nevěděla a pak mi volali, byla jsem tady na jídle na obědě a byl to jako pocit skvělý, úplně jsem začala radostí plakat, protože to byla fakt nová výzva, nová zkušenost. Já jsem nikdy nehrála v muzikálu, nikdy jsem neměla zkušenost s divadlem, s herectvím, a proto jsem si řekla, tak jo, tak to zkusím a půjdu do toho."

Co bylo úplně nejtěžší na téhle soutěži pro tebe?

"Nejtěžší pro mě bylo vlastně z té skulinky té zpěvačky to odhodit, protože to bylo prakticky to, co mně šlo možná jako nejvíc, nebo to, co mě dodneška živí, tak já jsem měla problém nezazpívat to dokonale a tím pádem jsem podcenila tu hereckou přípravu, tím, že nejsem herečka, tak jsem se měla věnovat těm oblastem, které mi jako moc nešly a stal se takový zlom v momentě, kdy jsem dělala pitbula, kdy mě převlíkli za chlapa, já jsem si připadala jak tvrďačka s koulema normálně, za mnou chodily holky v šatně, chtěly se se mnou fotit, tak jsem si říkala,, wow, tak je to asi nějaká výhoda, být chlapem a v ten moment jsem odhodila opravdu jako sebe a vžila jsem se do toho frajera, plešatce a udělala jsem jako super show, nebo ta show byla ohodnocena nejlepším číslem tedy a bylo to fajn, že jsem mohla darovat peníze pro dobrou věc."

Ty dobré věci pomáháš i dodneška, k tomu se postupně dostaneme, ale já bych se ještě vrátila k SuperStar. Vy jste si velmi sedli s Honzou Bendigem a Monikou Bagárovou a takzvaně jste si zůstali dodneška.

"To je pravda, zrovna jsem od nich přijela tady k vám, protože já vždycky, když jsem v Praze, tak u nich jakoby přespávám, nebo za nimi jezdím na návštěvu a je to super, že nám to kamarádství, přátelství vydrželo, a dokonce jsme se koukali teďka na první nějaké semifinálové kolo z roku 2009 před 11 lety a my tam fakt jako úplně takové trdla patnáctileté. Monča i sebe, jako když to porovnám, že něco takového se dělo a teď je jedna z porotkyň... Neuvěřitelné, jaký posun člověk dokáže udělat za třeba deset let, tak se těším, co jako budeme dělat spolu za deset let tady po tom."

Vám se s Monikou povedla taková jako vlastně neuvěřitelná věc, že obě budete téměř současně maminkami. Ty jsi kromě jiného s Monikou a Honzou Bendigem trávila poslední vlastně hodiny před Moničiným porodem, jak na to vzpomínáte?

"To byla taky docela hezká náhoda, protože já jsem říkala, Mončo, já tě prostě musím stihnout ještě před tím porodem. Tak jsem si tady naplánovala ještě nějaké pracovní věci a bylo to zrovna den před porodem. My jsme dokonce vezli Monču i do porodnice, tak to bylo takové jako úplně vtipné, že jsme jako z Ostravy si přijeli do Prahy odvézt jako Monču do porodnice. A vzpomínám na to strašně hezky a je to fajn. A vůbec nevěřím, ještě když koukám na tu malou Rimienku, že už je tady s námi, je tady s náma už skoro přes dva týdny a že ten uzlíček.., teď nám vlastně řekla, že je těhotná a teďka už je tady s náma je ta malá. A teď já tady sedím jako budoucí maminka a asi za chvilku taky už to tak nějak uteče, že tady bude o jednoho človíčka navíc. A je to super, že takhle jako vidím, co mě čeká, protože jako přebalovali, krmili a všechno a je to strašně krásný, takže se na to moc těším."

A jde ti přebalování?

"Já jsem to teda nechala na Moničce, to se přiznám, že jako, že jsem koukala spíš jenom, ale je to fajn, že mi říká takové ty rady, nebo myslím si, že i každá ta maminka si v tom najde ten svůj systém a, ale je fajn jako vidět a vědět trošku, do čeho člověk jde."

Když někdo vidí malé miminko, většinou řekne, celá maminka a nebo tatínek. Takže jaká je podle tebe Rumia?

"Já myslím, že u Rumii opravdu sedí to přijímení Muradová, protože ty očička má jako hrozně dominantní a má je takové po tom Machovi, ale myslím si, že se ještě jako vybarví, že to bude, nebo je to vlastně nádherná holčička a myslím si, že tedy Mach bude mít co dělat, aby jí ty chlapy všechny odboxoval."

Roztomilé

Bagárová přidala snímky malé zápasnice: Rumia je prostě tatínkova, rozplývá se zpěvačka

Ty jsi vlastně při své kariéře nevzdala vzdělání a studium a je z tebe aktuálně paní inženýrka.

"Zpívající inženýrka."

Ty jsi vystudovala Vysokou školu báňskou v Ostravě. Na jaký obor jsi se vlastně zaměřila?

"Já tam mám vystudovaný obor marketing a obchod, protože to je oblast, která mě baví, kterou si dokážu představit, že kdyby nedej bože ty hlasivky jako někdy odešly, takže to je taková ta tvůrčí činnost, ve které v podstatě tak trochu jsem, je to něco, kde bych chtěla třeba vytvářet, podílet se na těch video klipech nebo na těch písničkách, marketingu, na té propagaci. Samozřejmě bych potřebovala daleko víc zkušeností s tím, jak sama sebe propagovat, ale od toho jsou jiní, zkušenější, kteří i, nebo i agentury, které to dělají. Je fajn, že mám ten přehled trošku z těch oblastí, že jakoby vím, co kde jak kolem sebe i a takže ten marketing mám vystudovaný, no."

Tobě se povedlo v rámci té koronavirové pauzy udělat státnice, že?

"Já jsem státnicovala už loni teda, takže teď ta koronavirová pauza pro mě byla jako naporostý nepochopitelný jako nějaký okamžik, protože já jsem fakt jako měla volno. Nedělala jsem vůbec skoro nic, nemusela jsem do školy, nemusela jsem na koncert, což mě teda mrzí, ale fakt to byl jako relax, takže ty státnice jsem měla už loni."

Měla jsi trému?

"Strašnou, obrovskou a já jak jsem ještě měla ty zdravotní komplikace, tak já jsem normálně nevlezla do lodiček, protože jak jsem pořád otékala, tak jsem měla ty nohy úplně nafouklé, tak jsem si říkala, já tam snad nemůžu jít v pantoflích nebo v žabkách, takže ráno ještě před těma státnicema, jsem jako tak tak nasoukala ty hezké lodičky. Ale musím říct, že tak, jak je člověk ryba ve vodě na tom pódiu, tak před tou komisí jsem se vůbec necítila, začala jsem koktat, a tak jak jsem si myslela, že ten marketing je v pohodě, že to obkecám, tak vůbec, normálně, jsem se na tom úplně vysekala a třeba tu ekonomii a tu situaci, hrubé domácí produkty, inflace apod. To jsem zase řekla jako dobře. Takže tam, kde jsem spoléhala, že zaboduju, tak průser a tam, kde jsem si říkala, že to nedám, tak jako dobré."

Boj s karcinomem

Ty máš za sebou poměrně nelehké období, kdy ti byla diagnostikována nemoc, byl to karcinoid a já si úplně přesně vzpomínám na jednu akci, bylo to otevření vlasového salonu, kdy jsi sama sobě prakticky nebyla podobná. A najednou vlastně se vznesla taková vlna hejtů na sociálních sítích, že jsi jako alkoholička, že jsi to přehnala s botoxem, že vypadáš příšerně a ty jsi v té době věděla, že jsi nemocná.

"Nevěděla..."

Nevěděla?

"Nevěděla, to bylo právě tak hezké, jako osmiměsíční období, kdy to začalo vlastně loni v lednu a já jsem se začala jako měnit před očima, začala jsem otékat, pupínky, vysoký tlak, no prostě úplně cizí tělo. A my jsme jako pátrali celou dobu, co to jako může být, všechny výsledky všeho byly vlastně v pořádku a tím pádem jsem si říkala, aha,je to asi jenom psychikou. Všichni říkali, tak asi otékáš z psychiky nebo prostě něco, tak já říkám, mám pocit že ta psychika je konečně právě jako v pohodě. Že jsem si jako odlehčila v jistých věcech a směrech. Takže já jsem v podstatě od ledna do operace do července vůbec nevěděla jakoby co se děje. Proč mně takhle jako je. A tím pádem to bylo i na tom otevření. Takže jsem si myslela že jsem vlastně v pořádku, že všechno je fajn, a tak jsem říkala asi stresy ze státnic prostě, ale po státnicích se to taky nelepšilo, tak mi bylo vlastně zjištěno na preventivní prohlídce u svého gynekologa nějaká tuková cysta, tak jsem se o tom začala bavit s kámoškama, ty říkaly, jo, fajn, to jsme byly taky nebo taky pořád máme nějaký cysty, tak jsem říkala, tak jo, asi to není vážný, no a pak jsem šla na tu operaci vlastně a až po ní z té histologie, z toho rozboru tukového nádoru, tak tam mi vlastně zjistili, co to bylo. Že je to nějaký vzácný druh nádoru, karcinoid vyječníku a čekala mě další vyšetření, jestli nejsou někde jinde apod. Ale já jsem byla už taková veselá, protože mně bylo strašně dobře, mně fakt po té operaci."

To se ulevilo...

"Normálně se tak ulevilo! Začal se mi vracet obličej, super tlak, z ničeho nic i to srdíčko, já jsem měla nějaké výkyvy, jako se srdcem a úplně všechno normálně do deseti dnů se vyrovnalo, vrátilo do starých kolejí, takže já jsem říkala, prostě už ne, už tam nic jako není a koncem roku po všech těch vyšetřeních mi řekli, že jsem v pořádku, že jsem zdravá a má to jako i krásný konec v podstatě, že i bez toho jakoby jednoho funkčního vaječníku, hned když jsme s partnerem řekli, hele, otevřeme to, necháme to přírodě, tak prostě se povedlo a čekáme miminko, rodinu vlastní. Takže všechno zlé je k něčemu dobré, hejty jsme přežili, i když tedy nebylo úplně fajn tomu čelit, protože člověk opravdu když neví, co mu je a když opravdu nepije, když opravdu na ten botox nechodí, když opravdu s těma drogami prostě problém nemá, tak vám jako nepomůže že vám ti lidi nadávají v době, kdy nevíte co se děje a kdy se jako necítíte komfortně ve svém těle. Tak to bylo takové trochu náročnější, ale myslím si, že jako všechno zlé je k něčemu dobré."

Ty jsi v rámci té nemoci, kromě toho tlaku, zhoršení pleti měla problém i s hustotou vlasů. Hodně ti vypadávaly. Ty jsi začala spolupracovat s nadačním fondem Daruj vlasy. Jak ti pomohl?

"Pomohl mi neuvěřitelně už jenom v tom, že jsem člověk, kterého samozřejmě neživí úplně vizuál, živí mě hlasivky, ale je to taková nějaká součást, cítit se jako žena dobře. A já mám strašnou radost, že jsme i ten můj příběh, který taky vlastně skončil jako hezky, tak že jsme zakomponovali právě s nadací Daruj vlasy, kdy mě samotné byla předána paruka, já jsem se normálně štěstím rozplakala, úplně jsem se zase cítila jako žena, jako prohrábla jsem si do toho.. Já říkám ty jo prostě fakt je to krasný pocit a jsem strašně nadšená z toho, že to pokračuje, že teďka poběží vlastně projekt, který se jmenuje Silná a krásná, je to od 9. července. A zase se budou vybírat peníze pro účely výroby těch paruk. Protože přeci jen myslím si, že těch jako dárkyň není tolik jako těch požadavků na tu paruku. A třeba i je taková zajímavost, že na výrobu jedné té paruky potřebuješ opravdu třeba pět těch dárkyň. Takže jaký je to nepoměr, že třeba někdo zažádá o tu paruku, ale potřebuje pět dívek opravdu na to, aby se ta paruka mohla tak kvalitně vyrobit. Takže jsem ráda, že to pokračuje, že ta spolupráce tady je, a dokonce jsme předali i tu moji paruku jedné holčičce, která bojuje teď taky právě s nemocí, takže já už to nepotřebuji, jsem ráda, že to udělá radost i někomu jinému."

Akce, o které jsi teď mluvila, shánění peněz, bude probíhat od 9. července v hypermarketech Globus. Kdy z nákupu každého produktu Pantene do nadačního fondu Daruj vlasy půjde 10 Kč na výrobu paruk. Jestli jsme správně pochopili, tak nadační fond Daruj vlasy funguje tak, že pokud někdo nemá penízky na paruku z pravých vlasů jedná se vetšinou o onkologicky nemocné pacienty, tak se může spojit s Daruj vlasy a oni se budou snažit získat penízky a zajistit pro ně paruku zdarma.

"Přesně tak, je to jedna z cest, nebo normálně zažádají a tato nadace jim vyjde vstříc, třeba právě to byla taková náhoda, já jsem chtěla předat osobně tu paruku té holčičce a z ničeho nic mi přistála fotka a jakože jí předali tu mojí beze mě, protože to byla jediná paruka, která jako aktuálně, některé jsou na skladě, některé jsou ve výrobě nebo podobně, takže to byla opravdu jediná, která jí sedla, takže si ji hnedka jako odnesla, tak jsem z toho měla obrovskou radost. A myslím si, že pro někoho to může být jako povrchní, vlasy, ale dokud o ně člověk nepřijde, dokud člověk funguje ve zdraví a řeší jako někde, já nevím, nějaké jiné problémy, tak pokud se ho to fakt jako nedotýká, tak tomu možná moc neporozumí, ale myslím si, že ty vlasy jsou opravdu korunka té ženské, korunkou té ženy, že se musí prostě cítit hezky a dobře a být opravdu v těchto věcech silná, když se stane nějaký problém a bojovat až do poslední chvilky."

My můžeme společně pozvat naše diváky na Facebook nadačního fondu Daruj vlasy, kde bude probíhat koncert, kde budeš zpívat.

"Kde budu zpívat já, kde bude zpívat můj kamarád Honza Bendig, Elis Mraz, bude to uvádět Jitka Boho a spousta spousta dalších hostů. A je to takový nový koncept toho, protože ty předešlé ročníky tohohle projektu to neměly a jsem ráda, že i právě tu muziku, protože přeci jenom si myslím, že hudba je to, co nám dává velkou radost a jsou s ní spojeny všechny naše důležité životní momenty. Takže právě i ten koncert bude pojat tak, tak aby v podstatě propagoval a pomohl téhle věci, tak se na to už moc těším. Bude to výzva, protože to bude online, takže poskládat to všechno tak, abychom v podstatě to dali do toho konceptu koncertního, ale myslím si že je to fajn, že je něco nového a že to podpoříme i takhle."

Partner u porodu

Otázka úplně na závěr. Týká se samozřejmě miminka a partnera. Už víte, jestli to bude holčička nebo chlapeček?

"Jako já to vím, tak nějak mateřsky, od začátku, ale přeci jen znám maminky, které byly přesvědčené o tom, že něco čekají a bylo to něco jiného. Já jsem vlastně taky měla být do poslední chvíle Ondra. Takže úplně bavit se o tom nechci, protože to víme teprve týden a na to, že jsem už opravdu začala 6. měsíc a v podstatě teprve teď mně jako prokouklo bříško a teprve teď se nám ukázalo to pohlaví, tak si to jako tak ještě chci užít chvilinku, ale už víme, no."

Partner bude u porodu?

"Partner by chtěl, Markétka by nechtěla, takže uděláme ten kompromis a partner bude."

+ Dalších 21 fotografií

+ Dalších 21 fotografií