Extra Host Ben Cristovao: Už dva roky jsem neviděl sestru. Hraní v Ordinaci byla katastrofa

Je pohledný, chytrý, ambiciózní a v neposlední řadě si klade velké cíle, které na rozdíl od jiných plní. Mnozí mu po SuperStar nedávali příliš šancí, že se ve světě showbyznysu uchytí, ale opak byl pravdou. Ben Cristovao patří mezi naše nejoblíbenější umělce, kteří posunuli české vnímání hudby na úplně jiný level. Nyní má Ben další důležitý úkol. Bude Českou republiku reprezentovat na celosvětové soutěži Eurovize 2021, která se letos uskuteční v nizozemském Rotterdamu. I přes nabitý program si Cristovao udělal čas na talk show Extra Host, kde si s Evou Decastelo popovídal o svém soukromí i profesních plánech. Natáčení probíhalo v nových prostorách WoodHouse Lounge, kterému tímto děkujeme.

Je těžké vidět věci zvlášť v téhle době pozitivně?

Záleží samozřejmě na okolnostech toho člověka danýho, pro některý lidi, kteří, že jo si procházejí velkou restrukturalizací svých businessů, nebo zavřením nebo takhle. Tak samozřejmě nám se to říká, že jo těm, který, jsou nějakým způsobem schopný v tom trošku setrvat. Ale… Jako určitě je to nějakej mind set, taky, to pomáhá, když člověk má na svět trošku asi možná jinej pohled, ale… Říkám, nechtěl bych tady říkat: jo jasný všichni buďte v pohodě, co řešíte? A potom znám lidi, který reálně, jako, že jim teče do bot, takže záleží no, ale mám určitě to štěstí, že můžu bejt teď trochu víc v klidu.

Co ti v tom pozitivním nastavení mysli pomáhá nejvíc?

To je hezká otázka. Tak mně osobně, to, že se snažím po všech frontách sám sebe nějak zlepšovat. Snažím se využít tady toho času na odpočinek na to, si ještě vychytat nějaký věci, který jsem neměl vychytaný, ať už v rámci osobního nebo profesního života a tak. A pracovat na tom na čem se dá pracovat.

A teď půjdeme k těm důležitým věcem. Eurovize.

Bum!

Máš novej song připravenej, jmenuje se Omaga. A je k tomu fanatastickej klip, kterej je hodně promakanej a je to vlastně sestavený z různých filmů, který máš rád.

Hm. Já a režisér Jan Strach. Máme tam jako oba dva promítnutý ty svoje. Samozřejmě jsou to kultovky, mělo to bejt něco, co lidi znají, anebo by lidi měli znát, anebo to lidi poznaj, až jim to jako nějakým způsobem ukážeme. Mám ještě tam v plánu teď skrze dny, co přicházejí blíže k té Eurovizi, hodně dávat vědět skrze různý stories a skrze různý srandy a skrze různá videa, linky na ty videa nebo na ty scény konkrétní atd. a uvědomili jsme si díky tomu, že i spousta věcí, který lidi vůbec… Je tam třeba krásná reference na Lady a Tramp, jestli si o tom slyšela?

Ano znám.

A spousta mlaďasů vůbec už neví co to je. Že jo, protože je to strašně stará pohádka.

Ale je to jako kultovní pohádka.

Je to kultovní, ale nemají ponětí a teď jim to ukážeš a… Mega se těším na to, až ukážu vlastně přímo tu scénu z toho a pustím ji těm lidem zároveň i s tím, s tou součástí toho klipu, aby to jako viděli. Myslím si, že to bude hrozně hezký.

Prosím tě, je tam Pomáda?

No samozřejmě, jasně. Jo, jo, jo.

Tak to je zase jakoby moje srdcová záležitost.

Taky, taky. No, takže jo, je to taková sranda. My jsme chtěli, aby to bylo pozitivní. Aby to nebylo něco nějak extra komplikovanýho, aby si prostě u toho mohli lidi odpočinout a cítit se dobře. Což si myslím, že se podařilo.

Připravuješ si, své vystoupení na Eurovizi, takhle už, jako víš, jak to bude vypadat už? Kdo ti s tím bude pomáhat?

Máme celej tým lidí, já bych teď nechtěl, ještě úplně zmiňovat nějaký konkrétní lidi, ale máme dva chlapi tanečníky, dvě ženský tanečnice, máme tam i jednu výbornou konzultantku, která by se měla teď i podílet na tom, co budeme tvořit. Jestli jí to jakoby sedne a tak nějak organicky máme tréninky 2x týdně a pomalinku to tvoříme.

Máš trému?

Standardně bych asi neměl trému, protože jsem, že jo, byl relativně zvyklej vystupovat.

Ano. Vyprodaná O2 Arena…

Takže pár věcí se mi povedlo. Tak jsem neměl mít proč trému, ale teď tím, že člověk moc nevystupoval vlastně, tak se dá říct, že…Nevím ani jak to bude, ale já si myslím, že to je jak kolo, že to člověk asi úplně nějak nezapomene. Takže snad si myslím, že to bude v pohodě. Ale, jako jestli bude nějaká tréma tak se na ni těším, protože už jako ke konci. Nebo těsně před tím, než vlastně, co se všechno tohle stalo tak, člověk už to měl tak trochu jako rutinu. Málo co, tě překvapilo a ty největší koncerty byly jen další koncerty a teď i ten nejmenší koncert je, když si ho představíš, tak je to vlastně hrozně hezký. A když vidím ty fotky a videa z těch mini koncertů, tak se na to těším. Ne, že by mi to chybělo, ale těším se na to. Je to jako jinej…

Vidí to 200 milionů diváků, to je masakr.

Uvidí to pár lidí určitě. No, takže byla to další challenge a chtěl jsem se hecnout do něčeho.

Teď vlastně trošku skočím úplně někam jinam. Ty vzhledem k tomu, že nejsi pleťově evropské etnikum, dokážeš si představit, že bys tady třeba v Česku vychovával své děti? Protože ty sám si prošel šikanou. Protože my Češi se tváříme, že nejsme rasisti. My se tak tváříme.

Jo, tak určitě. Já si nemyslím, že jakýkoliv národ. Rasismus je relativně na… Šlo o projekt, vždycky.

Tak, další věc. Rodina. Ty máš strašně hezkej vztah se sestrou. A to jsem se chtěla zeptat. Jaký to bylo třeba jako v dětství? Jestli to bylo vždycky takhle hezký?

Určitě ne. Ségra je hodně temperamentní, hodně silná, sebevědomá ženská, která si nenechá nic líbit rozhodně. Řekne všechno, tak jak to cítí. Nemusí to nutně vždycky být pravda podle mě, ale vždycky to řekne. Teď mě zabije.

A řekne to nahlas?

Ne, tak jako prostě byla svá. A měli jsme šílený hádky a ona ségra je Bianca se jmenuje, je výborná jak v umění boje proti člověku, co se týče verbální komunikace a takhle. Dělá stand up comedy, že jo, takže je, má. Už tenkrát dělala stand up comedy jenom prostě ještě…

A je fantastická. Pokud ji ještě nesledujete na Instagramu, tak byste měli.

Bianca da Silva Cristovao. No, takže jsme dostával, dá se říct jsem, jakoby dostával vlastně jako mentálně na prdel od ní dlouho, protože prostě byla, protože, co já jsem si byl schopnej vůči ní dovolit jako, tak to se vůbec nedalo srovnat s tím co uměla ona. Když jsme se jako hádali nebo takhle. Ta tě tak rozložila, že já prostě Ehhhh. No, nebylo to vždycky takový. No, ale potom, že jo deset let zpátky, možná, že i víc se odstěhovala do L A, kde pokračovala ve své kariéře script writing a stand up comedy. Je výborná scénáristka no a od tý doby si rozumíme skvěle. Protože máme jakoby od sebe prostor.

Moře celý.

Celej oceán! Voláme si jenom, když oba dva chceme, píšeme si kdykoliv chceme a tak. Když, dokud to šlo tak jsem za ní lítal dá se říct dvakrát, třikrát do roka jsme se viděli. Strávili jsme super čas a když jsme se nechtěli vidět, tak jsme se neviděli. A to je si myslím tajemství krásného vztahu.

Vlastně tajemství krásného vztahu vlastně s kýmkoliv.

S kýmkoliv. Celkově se to dá aplikovat.

Tím pádem se přesně stalo, to co bych vlastně od toho vztahu ideálně chtěl a to je, aby mi chyběla. Teď mi chybí strašně moc. Neviděl jsem ji naživo už vlastně, už to táhne vlastně na druhej rok už teď. Což je strašný! Nevidět toho člověka takhle dlouho, kór když je to tvoje ségra.

Teď se podíváme zpátky do minulosti na to… Jak jsi hrál v Ordinaci. Bavilo tě to?

Tam byl třeba ten stres o kterým jsme se bavili. Ta tréma a tyhle ty věci na svým absolutním maximu. Vlastně na mým životním maximu. Protože jsem byl strašně rychle hozenej do situace, kdy jsem hrál roli pro. Ono na to kouká docela dost lidí, ne? Na to kouká…

Asi milion osm set se na to dívalo v době, kdy jsi tam hrál.

Výborný. Takže se na to kouká prakticky velká část český republiky, do toho, ty jsi absolutní neherec. Co si budeme povídat. V životě jsem nehrál, nikde nic nějak. No a měl jsem tam dělat, že hraju a rovnou se to jakoby učit přitom a rovnou do toho jsem nebyl schopnej se naučit ty texty, protože nejsem nejlepší student na světě. To znamená, že jsem. Dostal jsem ty texty včas, ale prostě jsem na to koukal vždycky ten den před tím večer nebo ráno. A ráno ti natáčení bylo od sedmi nebo od šesti ráno. Což já nevstávám brzo. Já chodím, spát ve tři, ve čtyři ráno, probudím se v sedm, jedu pozdě na natáčení. Prostě celý to funguje, jak se Ben prostě přenesl, do natáčení největší TV show tady v Čechách. Takže katastrofa si myslím, že to byla. A nedá se to vypnout. Já jsem podepsal, že jo, nějaký ultra papíry, kdy prostě to můžou podle mě hrát.

Do konce života.

Co do konce života. Já si myslím, že ještě čtyři generace. Já si myslím, že pokud tady budu mít nějaký děti, tak si myslím, že ještě děti uvidí nějaké reprízy Ordinace. Kde jsem neuměl hrát a uvidí to krásně černé na bílým.

Dokázal sis v té době představit, že se to vlastně všechno zlomí a že dokážeš to, co jsi dokázal?

Ne, ne, ne. A myslím si, že některý. V některých těch chvílích, kdy jsem měl něco zahrát v tý Ordinaci, já jsem si říkal jenom: tak tohle to je konec. Hudba ještě nefungovala tak, jak měla. To se stalo, až někde dá se říct, později potom. Takže, reálně si myslím, že někde uprostřed toho, těch natáčení, který byly tuším v Hostivaři, tenkrát.

Pořád tam jsou.

Tak někde uprostřed toho jsem si říkal: Hm. Tak jsem zkusil všechno a zpátky do školy, nebo co budu dělat? Já nevím. Jako, že nebylo to dobrý.

Jsi teď šťastnej?

Jo, jsem teď šťastnej. Já jsem odpověděl strašně rychle, viď. Jsi ani nestačila doříct tu otázku. Jo, jsem šťastnej. Řekl bych, že jo. A i když se nad tím zamyslím, tak si řeknu: Bene, jak se cítíš? Je to v pohodě. Odpočatej. Komunikuju relativně s lidma, v rámci možností svých a dodělávám si projekty, který mě reálně baví. Furt dělám, co mě baví. Jsem šťastnej, jsem šťastnej.

A je něco, co tě třeba trápí a nemůžeš s tím nic udělat?

Jo, rozhodně. Nebo jako něco s tím můžeš dělat, něco děláš, ale to tempo je pomalý. A teď nedávno jsem koukal na loučení se, se zvířaty před tím než jdou na jatka. Když to člověk vidí. Nebo vidíš, že ty lidi si čím dál tím víc si uvědomují, že se to dá dělat jinak a takhle a samozřejmě si všímám toho obrovskýho posunu nebo tak, ale. Přeji si, aby celej svět mohl reálně vidět to, co se těm zvířatům děje. Všichni viděj… Nikdo si nenechá sáhnout na žádný svoje zajetý způsoby stravování a tak, ale já si myslím, že kdyby každý člověk mohl vidět to zvíře, který sám miluje jíst. Kdyby ho mohl vidět. Celej ten jeho život od jeho počátku, až po to kdy ho zabijou, tak si myslím. To je třeba to, co bych chtěl změnit. To je něco, co bych. Ani ne nutně, zase nechci lidem nic cpát. Dokud máš tu volbu a možnost takhle jakoby zabíjet a jíst si, co chceš, tak samozřejmě, tak to dělej. Co s tím já udělám? Nebudu ti nic to. Sám jsem byl takovej. To znamená, že nemůžu z té samé podstaty na někoho být hrozně hustej jako v tom, aby to nedělal. Protože jsem si taky na to musel přijít sám. Přál bych si, aby lidi mohli vidět tuhle tu pravdu a je to čím dál tím těžší, ten digitální svět tě nenechá těm lidem to ukázat. Ty záběry jsou až moc hnusný. Paradoxně záběry toho, co ty si dáváš do těla, jsou tak moc hnusný, že tě to ani nenechají vidět. Že ty lidi, často si myslím, že nevidí úplnou pravdu ani nevědí úplnou pravdu. Že bych jenom chtěl, aby před tím svým rozhodnutím obecně lidi viděli komplet celou tu cestu toho svého pokrmu. To bych si moc přál.

Celý rozhovor se zpěvákem Benem Cristovaem si můžete poslechnout v úvodním videu.

+ Další fotografie

+ Další fotografie