Vládní kroky se na ceně pohonných hmot neprojeví, říká expert. Co by pomohlo?
Ceny pohonných hmot rostou každým dnem a lidé začínají být zoufalí. Vláda proto přišla s návrhem, který by měl dopady rapidního nárůstu zmírnit. Ministerstvo financí ve středu informovalo o zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot a o zrušení silniční daně pro osobní automobily, dodávky a nákladní auta do 12 tun. Podle předsedy představenstva Unie nezávislých petrolejářů Ivana Indráčka ale nejde o zrovna efektivní pomoc. Spíš naopak. "Obávám se, že to není účinná pomoc a rozhodně bych netvrdil, že je to nějaký zlý úmysl vlády. Spíš si myslím, že ten, kdo to navrhoval, to úplně nedomyslel," říká odborník v rozhovoru pro eXtra.cz.
V reakci na nárůst cen pohonných hmot vláda zruší povinnost přimíchávat biosložku do benzinu i nafty. Jak se to projeví v praxi?
Obávám se, že se to neprojeví. Ze zákona musí dodavatelé pohonných hmot přimíchávat do paliv biosložky a zároveň musí snižovat emise jimi dodávanými palivy na trh. Ve chvíli, kdy nás vláda zprostí povinnosti přimíchávat biosložky, ale zůstane nám povinnost snižovat emise, tak to povede k tomu, že stejně tu biosložku budeme přimíchávat, protože je to nejlevnější cesta, jak emise snižovat. Kdybychom úplně vynechali biosložku, tak by to dokonce vedlo k nárůstu cen pohonných hmot, protože by distributoři museli hledat jiné cesty a všechny ty, které dnes známe, jsou zatím dražší.
Lze tak říct, že zmiňovaný krok nebude mít na ceny žádný vliv?
Obávám se, že to není účinná pomoc. Rozhodně bych netvrdil, že je to nějaký zlý úmysl vlády a že fixluje. Spíš si myslím, že ten, kdo to navrhoval, to úplně nedomyslel.
Konzultovala to vláda Petra Fialy s Unií nezávislých petrolejářů?
S námi to konzultováno nebylo, ale nevylučuji, že to bylo konzultováno s někým jiným. Obecně se dlouhodobě mluví o tom, že biosložka prodražuje paliva, a dovedu si představit, že ti, kteří to říkají a třeba tlačí na vládu, tak si neuvědomují, že to má právě ty komplikace spojené s povinností snižovat emise.
Mohlo by být efektivnějším řešením zastropování cen, jak navrhuje zejména opozice?
Zastropování zcela jistě pomůže tomu, že zákazník na čerpací stanici bude mít cenu, kterou stanoví vláda. Problém je, že ji tam bude mít jen několik hodin a pak ta čerpací stanice prostě přestane prodávat. Neznám totiž žádného obchodníka, který by prodával levněji než nakoupí, a to ještě ignoruji fakt, že čerpací stanice má nějaké náklady na energie nebo na mzdy.
Expremiér Andrej Babiš přitom navrhoval zastropování na 35 korunách...
To, co navrhoval Babiš, by znamenalo, že benzinky o nějakých 12 korun dráž nakoupí a s náklady se dostanou na nějakých 15 korun. Aby ta pumpa na každém litru prodělávala takovou částku mi přijde úplně šílené. Navíc v momentě, kdy budou ceny zastropovány níž, než mají okolní země, tak spotřebitelé ze sousedních zemí nás budou vykupovat úplně stejně, jako Češi dnes vykupují Polsko. To může vést k lokálnímu výpadku, kdy by nebylo už co prodávat.
Babiš se navíc odkazoval na Maďarsko, kde to řešili tak, že nakázali prodejcům prodávat dál i poté, co došlo k zastropování. Upřímně ale nevím, jestli s tím jsou spojené nějaké kompenzace. To je totiž asi jediný způsob, jak by benzinka mohla fungovat dál, když by jí stát peníze vrátil. Podle mě jsou ale jednodušší cesty.
Jaké máte na mysli?
Stát by mohl snížit daň z příjmů nebo zvýšit odečitatelnou položku na poplatníka v rámci daně z příjmů, což by vedlo k tomu, že by lidem zůstávalo víc peněz v peněžence. Myslím si, že je to dokonce lepší řešení než korigovat ceny pohonných hmot. Už jenom proto, že si člověk pak sám rozhodne, zda to, co dostane navíc, utratí za dražší pohonné hmoty nebo dražší energii a plyn. Cena těcho dvou položek mi totiž přijde mnohem kritičtější. S ohledem na kupní sílu, byť je ta cena padesát korun, jsme na tom pořád líp než před krizí v roce 2008, kdy si lidé za jednu průměrnou mzdu nakoupili míň než dnes při těchto cenách. Ale nerozporuji, že částky jsou to opravdu šílené.
V posledních dnech se objevily zprávy, že by benzinky mohly zneužít rostoucích cen a mohly je vyšponovat pro vlastní obohacení ještě výš. Registrujete něco takového?
Nikdy nemůžeme vyloučit, že takoví prodejci nejsou. Pozorujeme je v každém oboru a bylo by zvláštní, kdyby nepůsobili v pohonných hmotách. Jsou to však jedinci, doslova stopové množství. Když se dívám na to, jak rostla cena v Rotterdamu a u velkých dodavatelů pohonných hmot na český trh, a proti tomu jak rostla cena na českých čerpacích stanicích, tak ty pumpy jsou dokonce zpožděné. Nezareagovaly úplně na ty vlivy, které k nim přišly zvenku. Ten rozdíl ale není markantní. Z průměrného hlediska tak mohu říct, že benzinky nezneužily situace a nemastí si kapsu.
Je někdo, kdo může na současné situaci vydělat?
Myslím, že kdo dnes profituje, může být rafinerie, protože ceny jsou vyšší, nicméně náklady rafinerií nevzrostly. Musím ale hned dodat, že do toho rafinérského byznysu tolik nevidím, a to, že roste cena ropy nahoru, se samozřejmě musí projevit v jejich výrobních nákladech, ale nevím, s jakým časovým posunem. Možná dnes pracují s ropou, která byla relativně levná třeba v prosinci. Může se ale stát, že se situace na Ukrajině uklidní, cena ropy klesne, ale oni za pár měsíců budou prodělávat, protože nyní zcela jistě nakoupili i tu dražší ropu.
Tuňák mi zničil hru, tvrdí Martin ze Zrádců. Odsoudil Honzův hysterák a odhalil, jak moderátora snášeli ostatní
Válka na Ukrajině
Válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko ve čtvrtek 24. února 2022 v ranních hodinách.
V Rusku se o tomto aktu válečné agrese mluví jako o "speciální vojenské operaci na Ukrajině". Jde o vyvrcholení rusko-ukrajinské krize a zároveň největší konflikt na území Evropy od konce druhé světové války.
Mohlo by vás zajímat:
Volodymyr Zelenskyj | Vladimir Putin | Wagnerova skupina | Jevgenij Prigožin | Válka v Izraeli