EXKLUZIVNĚ: Dětská pěvecká hvězda 80. let, která se proslavila především hitem Né, pětku né, Josef Melen: Jak bojoval s rakovinou?
Už je to delší dobu, co jste se neobjevil v médiích, tak bych se vás rád zeptal, jak se máte a jak se vám daří?
"Mám se velmi dobře, donedávna jsem také moderoval ranní show na rádiu Relax, kde už v tuhle chvíli ale nepůsobím. Moderuju, věnuju se hodně preventivním projektům, které v rámci své Zážitkové prevence, jíž jsem autor, tak na území České republiky nejen moderuji, ale v podstatě i realizuji. Vymýšlím ještě s kolegy z naší neziskové organizace LitCom, která se právě prevenci věnuje, takže tam se jako hodně zaměřuje můj život. V současné době se také poměrně hodně věnuji svému druhému synovi, kterému je deset let. Dále je to hudba, nahrávací studio, moje ruce jsou v současné době na poslední desce Petra Koláře coby klávesisty a taky mimochodem na duetu Petra Koláře s Karlem Gottem, kde hraju klavíry. To jenom jako co se týká muziky, jinak moderuji například, aktuálně dvanáct dnů Rio v Praze 5, takže tam na Smíchovské náplavce, každý den od rána do večera. 14. Září je mne možno vidět coby moderátora a zpěváka na charitativní akci Život dětem, která bude na náměstí Míru, tam taky nejsem náhodou, protože jsem pro Život dětem složil písničku, která se jmenuje Hvězda přání a která je vlastně na charitativním vánočním cd, které je vlastně stále v prodeji."
Musím říct, že vypadáte skvěle. Jak na sobě pracuje a udržujete se v kondici?
"Funguju, pracuju, hraju aktivně golf. S přáteli hraju badminton. No a jinak rodina a můj velmi živý syn mě nenechá sedět jen tak."
Je tomu pár let zpátky co jste se statečně popral a vyhrál nad zákeřnou nemocí, rakovinou prostaty, která vás potkala. Jak se na to zpětně díváte, jaký měla nemoc na vás dopad, změnilo vás to?
"Změnilo mi to život v roce 2011 v pohledu na věci kolem a v přeskládání věcí v žebříčku hodnot. V tom, že člověk tady je a nikdy neví, jak dlouho. To znamená, já žiju ten život opravdu naplno a snažím se nejen koukat na ostatní, ale taky občas na sebe. Což je to zrcadlo, které mi vlastně ta nemoc svým způsobem nastavila. Takže na mě to mělo tenhle dopad. Jsem stále na kontrolách a už budu. Nepodceňuji jakoukoli prevenci, která s tím má co do činění a možná i to, že se člověk právě snaží něco dělat a být aktivní, je dobrá forma proto, aby předcházel preventivněji dalším problémům."
Způsobila vám nemoc nějaké omezení?
"Nemám žádné omezení, naopak. Otevřel jsem brány všemu a o to víc sportuju, o to víc se snažím žít a fungovat. Začal jsem i v podstatě komunikovat více s veřejností a častěji být na veřejnosti. Mít zájem prostě o to moderovat společenský akce pro širokou veřejnost. Neschovávat se za to, že kdysi jsem byl nějakej malej zpěvák tohohle dětskýho hitu, kterýmu už je dneska třiatřicet let."
Když už jste o vašem hitu začal. Jaký to vlastně na vás mělo dopad? Je to takový cejch, se kterým si vás spojují a budou spojovat lidé.
"Je to cejch. Ale musím říct, že dneska je to velké plus. Pokud si vás lidé pamatují po takové době a spojí si vás s něčím, tak je to jednoznačně úspěch. Pokud někdo bude někoho řekněme lynčovat za to, že je v něčem úspěšný, tak je to chyba jeho a ne moje."