Nejznámější omilostněný vězeň v Česku Jiří Kajínek za zdmi věznic strávil přes 23 let života. Nakonec se dočkal vytoužené svobody, což je přesně rok. Jenže prošel si těžkými momenty, třeba když se dozvěděl, že jeho přítelkyně trpí zákeřnou leukemií

Jak vám bylo, když jste se dozvěděl, že vaše partnerka trpí touto chorobou? A jak jste se o nemoci dozvěděl?

Paní doktorka byla na návštěvě, když se jí potom udělalo velmi špatně a musela do nemocnice… Ale o tom, o jakou nemoc jde, jsem se dozvěděl telefonicky, když jsem jí volal z vězení. My jsme si volali každý den. Bylo mi hrozně, byl jsem smutný. Představte si, že máte člověka, který je vám nejbližší… Nejhorší na tom všem je, že jsem byl ve vězení a nemohl pro ni nic udělat. Dnes to je už naštěstí jinak a já mohu pomáhat…

Jste jí velkou oporou?

Věřím, že ano. Chodím s ní do nemocnice, na kontroly, řešíme to společně.

Jak to aktuálně se zdravotním stavem vaší partnerky vypadá?

Než se dozvěděla diagnózu, žila hektickým životem. To se ale změnilo… Po sdělení diagnózy musela zvolnit, upravila si harmonogram a je na sebe opatrnější. Žije normálně, tváříme se, že tu žádná nemoc není, žijeme vlastně tak, jako kdyby vše bylo v pořádku.

Nemoc má ale svá rizika.

To je pravda. Třeba když jsou epidemie, musí se vyhýbat lidem, nesmí se totiž nakazit. Nesmí být nemocná, protože by jí to mohlo ublížit. Takže v tu chvíli nastává vyšší prevence.

Vím, že na svatbu máte záporný názor. Ale stává se, že někdy, když jeden v partnerském vztahu onemocní těžkou chorobou, lidé udělají taková gesta, že se třeba vezmou…

To není náš případ. Paní doktorka neumírá, víme o rizicích nemoci a jejích komplikacích, ale my si to nepřipouštíme… Se svatbou tento stav nemá nic společného.

Je něco, co nemoc ve vašem vztahu změnila?

My o nemoci víme sedm let a prakticky se mezi námi nic nezměnilo. Žijeme normální a spokojený život a je pro nás nejdůležitější, že jsme spolu.