Evropa nesmí podcenit bezpečnostní rizika. Musí vydávat víc peněz na obranu

Obrana

Proč se dnes tolik mluví o posílení národní bezpečnosti a potřebě vydávat víc prostředků na zbrojení? Nejsou to jen zbytečné vyhozené peníze, když nás nikdo neohrožuje, jak tvrdí opozice? To je velmi naivní ignorování geopolitických změn.

31. 07. 2025 13:41 | Autor Speciální projekt

Mezinárodní situace se vyostřuje, je nejvypjatější od pádu „železné opony“. Vpád ruských invazních vojsk na území Ukrajiny odhalil křehkost bezpečnostní architektury na evropském kontinentu. Vladimir Putin se nikdy se nesmířil s rozpadem sovětského bloku. Jeho imperiální uvažování se stává rizikem pro celý demokratický svět.

Největší rizika od konce války

Evropští vůdci byli příliš ukolébáni dlouhým obdobím míru a utápěli se ve víře, že obchodní propojení s Ruskem tuto idylu nenaruší. Jejich omyl spočíval v podcenění evropské bezpečnosti. Drtivá většina zemí NATO donedávna neplnila závazky vydávat dvě procenta HDP na obranu, včetně České republiky.

Kreml po třech a půl letech války nesplnil svoje vojenské cíle a byl nucen zavést válečnou ekonomiku. Loni vydalo Rusko na obranu a národní bezpečnost 40 procent státního rozpočtu, jeho výdaje na zbrojení prudce stoupají. Letos mají dosáhnout 7,5 procenta HDP, což je skoro trojnásobek vydávaný před vpádem na Ukrajinu.

Podle statistik z počátku letošního roku sice rostou i výdaje na obranu evropských zemí, ale po přepočtu na paritu kupní síly jsou jako celek stále nižší než v Rusku. Podle uniklých plánů se Kreml připravuje na ozbrojený konflikt s NATO do deseti let. To není plané strašení. Před touto hrozbou varují i mnozí evropští státníci.

V Evropě se mění veřejné mínění. Pobaltské země budují na východních hranicích ochranné bariéry. Severoatlantickou rozšířily do té doby neutrální státy Finsko a Švédsko. „Bezpečnostní výhled, jemuž čelí svět, ukazuje největší rizika od konce druhé světové války,“ varoval švédský ministr pro civilní obranu Carl-Oskar Bohlin.

Po nástupu Donalda Trumpa se také mění přístup Spojených států. Americký prezident už nesplní svůj slib rychle ukončit válku na Ukrajině. Vyzval evropské země, aby posílily své obranné kapacity a přestaly spoléhat jen na americkou vojenskou podporu. Zajištění vlastní bezpečnosti vyvolává vyšší výdaje na obranu. Evropská komise navrhuje uvolnit 800 miliard eur na modernizaci armád.

Největší modernizace armády

Jak si ve zlomové situaci vede vláda Petra Fialy, jež je označována za spolehlivého partnera NATO? Zdědila obrovský vnitřní dluh ve výši 620 miliard korun způsobený neplněním spojeneckých závazků. Hluboké podfinancování obrany země pokračovalo i během osmi let vlád ANO a ČSSD v době příznivého ekonomického růstu.

Za působení ministra obrany Martina Stropnického klesly obranné výdaje na historicky nejnižší úroveň pod jedno procento HDP. Nelze se vymlouvat ani na covidovou pandemii, jelikož Německo, Polsko, Maďarsko i Slovensko posilovaly obranné rozpočty i v roce 2020.

Po letech stagnace nastartoval Fialův kabinet největší modernizaci české armády v polistopadové historii. V souladu s původními spojeneckými závazky prosadil uzákonění dvou procent HDP výdajů na obranu. Resort obrany nahrazuje zastaralé vojenské vybavení ze sovětské éry moderní technikou kompatibilní se systémy NATO. Jedině tak může být naše armáda v případě zhoršení situace spolehlivým aliančním partnerem.

Mezi nejvýznamnější akvizice patří nákup 24 nejmodernějších amerických nadzvukových letounů páté generace F-35, které zajistí ochranu našeho vzdušného prostoru na příštích padesát let. Vzdušné síly rovněž podpoří celkem 20 amerických vrtulníků Venom a Viper, které mají nahradit ruské stroje.

Klíčovou těžkou brigádu posílí 246 švédských bojových vozidel pěchoty CV90, když jejich výběr nedokázali ministři ANO dotáhnout do konce ani za sedm let. Doplní ji 62 francouzských samohybných houfnic Caesar a 14 starších německých tanků Leopard 2A4, po nichž bude následovat celkem 77 nejmodernějších tanků Leopard 2A8.

Dopravní letectvo rozšířil nákup středních transportních letounů C-390 Millenium, které budou sloužit například při hašení lesních požárů. Armádní výzbroj doplní také nákup obrněných vozidel, nákladních automobilů, ručních zbraní, munice, ale mimo jiné i systémů pro elektronický boj, radarů a kryptografických zařízení. Kromě toho resort obrany zvýšil investice do dlouho zanedbávané vojenské infrastruktury.

Posílení pozic v NATO

Západní spojenci velmi oceňují českou muniční iniciativu financovanou sedmnácti zeměmi, která zajistí ukrajinským obráncům téměř dva miliony kusů nábojů. Opozice ji chce zrušit, což by výrazně poškodilo kredit České republiky, která přispěla částkou 865 milionů korun. Velkorážovou munici pořídila i s využitím výnosů ze zmrazených ruských aktiv.

Posílení spojeneckých vazeb v rámci NATO nedokumentují jen uzavřené smlouvy o nákupu armádní techniky, ale i podpis česko-americké smlouvy o obranné spolupráci. Opozice kolem ní rozšířila celou řadu mýtů. Neznamená umístění jaderných zbraní ani vybudování stálé americké základny na našem území. Znamená investice do vojenských zařízení v souladu se standardy NATO, aby umožňovaly efektivní obranu v případě, že by bylo nutné zemi bránit před agresorem.

Všechny členské země NATO nedávno odsouhlasily zvýšení obranných výdajů na 5 procent HDP, jak požadoval Donald Trump. Přímé výdaje na obranu se budou navyšovat do roku 2035 na 3,5 procenta HDP. K tomu se přidá 1,5 procenta souvisejících výdajů, kam lze už nyní začlenit drtivou většinu dosavadních výdajů českého státního rozpočtu. Patří sem například ochrana kritické infrastruktury, strategická dopravní infrastruktura nebo kybernetická bezpečnost.

Tento záměr podpořila i vláda Petra Fialy, která už na jaře odsouhlasila postupné zvyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta ročně na 3 procenta HDP v roce 2030. Je paradoxní a do značné míry znepokojující, že největší problémy s navyšováním výdajů na obranu mají nejskalnější Trumpovi příznivci v hnutí ANO, SPD a Stačilo!.