Emotivní momenty z pohřbu Jiřího Štěpničky: Nezvyklý dar, zásah ochranky a dojemné proslovy kolegů
Poslední rozloučení s Jiřím Štěpničkou bylo plné emocí, slz a vzpomínek, které nenechaly jediné oko suché. Národní divadlo zaplnili kolegové, přátelé i fanoušci, kteří přišli vzdát hold oblíbenému herci. Není tak překvapením, že akce dojala nejednoho přítomného.
Slova, která zasáhla celé divadlo
Národní divadlo se v úterý proměnilo v místo plné smutku a dojetí. S legendárním hercem Jiřím Štěpničkou se přišly rozloučit desítky lidí. Emoce byly přitom znát nejen na jevišti, ale i v hledišti. Mezi přítomnými nechyběli jeho dlouholetí kolegové, kteří s ním sdíleli roky práce. Mezi nimi nechyběl ani herec Vladislav Beneš, který se zasloužil o jeden z těch silnějších okamžiků ve chvíli, kdy dostal do ruky mikrofon.
„To je poprvé, Jirko, kdy být s tebou na jevišti není radost, ale smutek,“ pronesl Beneš na začátku svého proslovu. „Teď už budeme jen vzpomínat, ale je na co vzpomínat. Čtyřicet let jsme spolu byli v jedné divadelní šatně. To je na hodně dlouhé vypravování a vzpomínání,“ pokračoval dojemně. Jeho projev přitom spustil slzy nejednoho z přítomných. „Kamarád, mariášník, vypravěč historek, milovník vína, holubář, diskutér, manžel, táta a dědeček, skvělý táta pro rodinu, tak mi to řekla tvoje dcera. A pro nás pro všechny kolega, herec, bard,“ zaznělo v dojemném výčtu.
Zuzana Stivínová překvapila pavím perem
Pozornost vzbudilo také gesto Zuzany Stivínové. Zatímco ostatní smuteční hosté přinášeli květiny, herečka se rozhodla pro něco neobvyklého – k rakvi položila paví pero. Drobný, ale výrazný detail dodal rozloučení o něco osobnější rozměr. Kromě ní přinesla k rakvi květinu také řada dalších celebrit – Taťjana Medvecká, Bára Hrzánová, Biser Arichtev či Zlata Adamovská.
Silné emoce vyvrcholily závěrečným potleskem, který nebral konce. Přítomní během národní hymny povstali a vzdali tak hold herci, jenž byl s Národním divadlem spjatý od roku 1975. Jeho kolegové na něj vzpomínali jako na profesionála, kamaráda a osobnost, která dokázala zanechat stopu nejen svým uměním, ale i lidským přístupem.
Štěpnička nevědomky předpověděl osud
Sám Jiří Štěpnička kdysi zavzpomínal na svůj nástup do Národního divadla, kde se ujal kolem stovky rolí: „Z Národního divadla se neodchází, odtamtud se vynáší nohama napřed.“ Tehdy ještě nikdo netušil, jak silně jednou jeho výrok zapůsobí. Po téměř padesáti letech strávených na první české scéně se s ním kolegové a veřejnost rozloučili právě tam, kde prožil podstatnou část své umělecké dráhy.
V úterý 20. října se historická budova zaplnila smutečními hosty. Na jevišti, které bylo po desetiletí jeho pracovním domovem, stála rakev obklopená květinami a vzpomínkami. Po skončení obřadu pak nastal okamžik, který jeho dávná slova připomněl s mimořádnou silou. Štěpničkovu rakev totiž vynesli z Národního divadla ven tak, jak to sám herec několik let dopředu předpověděl.
S teroristy si poradí, ve Zrádcích pohořel: Adam Dolník přiznal, proč byla hra na Křivoklátě těžší
Související články
Skandál na pohřbu Jiřího Štěpničky. Musela zasáhnout ochranka
Pohřeb Štěpničky plný vzkazů do nebe. Zlomená Medvecká a emotivní vzpomínka Beneše
Bolestivá prohra Jiřího Štěpničky: Bojoval o rodinný poklad, spravedlnosti se nedočkal
Detaily posledního rozloučení s Jiřím Štěpničkou: U rakve se vystřídají Němec, Kostka i Stivínová
